Tím byly zrušeny Zásady pro poskytování dotací z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova z roku 1997, aktualizované 8 doplňky (naposledy v roce 2005 s upraveným názvem podprogram Podpora obnovy venkova).

Obsah zásad a způsob administrace programu Podpora obnovy venkova byl sjednocen s ostatními programy podpory regionálního rozvoje, což přineslo oproti roku 2006 řadu změn.

Pro určení včasného podání žádosti již nebude rozhodující datum ukončení vkládání žádosti na internetu, ale podle bodu 9.1. Zásad pro poskytování dotací v roce 2007 (dále jen „Zásady“) skutečnost, že žádost byla v papírové podobě se všemi přílohami přijata podatelnou MMR. Stanovený termín je nejpozději do 12 hodin v pátek 30. března 2007. Žadatel proto musí podat žádost k poštovní přepravě tak, aby měl jistotu, že ji pošta do tohoto termínu doručí MMR nebo ji na podatelnu MMR v Praze, Staroměstské náměstí 6 donést osobně. Žádosti ani závěrečná vyhodnocení akcí již nebude možné podávat prostřednictvím úřadů obcí s rozšířenou působností, veškerou administrativu bude zajišťovat přímo MMR. To ale nevylučuje možnou pomoc těchto úřadů při vypracování žádostí, přípravě potřebných dokladů atp., dohodnou-li se na tom představitelé venkovských obcí s jejich odbornými pracovníky.

Stejně jako v minulosti počítá MMR s podporou akcí obcí oceněných v soutěži Vesnice roku 2006. K tomu je určen dotační titul č. 1 – Podpora vítězů soutěže Vesnice roku 2006. Věcné zaměření dotovaných akcí podle bodů 4.1.1. – 4.1.4. Zásad věcně kopíruje původní dotační tituly 1-4 Programu obnovy venkova. Podle nich bude MMR dotovat akce obcí oceněných v soutěži Vesnice roku, zaměřené na:

4.1.1 obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. radnice, školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení, hasičské zbrojnice, sakrální stavby, hřbitovy, drobné stavby),

4.1.2 komplexní úpravu veřejných prostranství,

4.1.3 obnovu a zřizování veřejné zeleně,

4.1.4 rekonstrukci a výstavbu místních komunikací, stezek a veřejného osvětlení.

Novinkou je zvýšení maximálního podílu dotace na celkových nákladech obce na 80 % (viz bod 3.2 Zásad). Možná výše dotace není v Zásadách stanovena. Lze předpokládat, že se bude pohybovat ve výši poskytované oceněným obcím v minulých letech, tj. 1 mil. Kč pro celostátního vítěze soutěže, 900 tis. Kč pro obec, která se umístila na 2. místě v celostátním kole soutěže, a 800 tis. Kč pro obec na třetím místě, 500 tis. Kč pro vítěze krajského kola a 400 tis. Kč pro obce oceněné modrou (společenský život), zelenou (péče o zeleň a životní prostředí) nebo bílou (péče o mládež) stuhou v krajském kole soutěže.

Zásady umožňují v rámci dotačního titulu č. 1 dotovat také akce zaměřené na:

4.1.5 podporu spolupráce obcí při rozvoji venkova,

4.1.6 přípravu a realizaci propagačních materiálů obce v souvislosti s umístěním v soutěži Vesnice roku.

Takto bude možno obdobně jako v minulých letech podpořit akce obce, která získala titul Vesnice roku, týkající se spolupráce s dalšími oceněnými obcemi včetně vydání společného kalendáře Vesnice roku a také účast oceněných obcí na mezinárodních akcích, navazujících na soutěž Vesnice roku včetně evropské soutěže Entente Florale. Podmínkou samozřejmě je, že obce dokáží své záměry přesvědčivě popsat a v souladu s podmínkami Zásad o dotaci požádají.

MMR opouští orientaci na pilotní projekty, zaměřené v minulých letech zejména na podporu místních akčních skupin (MAS) evropské iniciativy LEADER (podpora MAS bude v letech 2007-2013 zajišťována v gesci Ministerstva zemědělství v rámci osy LEADER Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova) a omezené prostředky směřuje v roce 2007 především na pokračování podpory akcí, na jejichž výběru a přípravě se formou komunitního plánování podílí děti a mládež, resp. u nejmenších dětí jejich rodiče. Pokud je to možné, počítá se i s podílem dětí, resp. rodičů, a mládeže při vlastní realizaci akcí. K tomu byl zřízen nový dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci, v jehož rámci bude MMR dotovat akce obcí (podle bodu 2.2. Zásad do 3000 obyvatel) nebo svazků obcí (podle bodu 2.2. Zásad jen v případech, kdy akce zasahuje do katastrálního území více obcí), zaměřené na:

4.2.1 obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení, drobné sakrální stavby a památky),

4.2.2 úpravu veřejných prostranství,

4.2.3 obnovu a zřizování veřejné zeleně,

4.2.4 rekonstrukci nebo vybudování zařízení pro volnočasové aktivity (hřiště, klubovny, cyklostezky, bruslařské dráhy, naučné stezky apod.).

Tyto akce bude možno dotovat až do výše 70 % nákladů akce (viz bod 3.3. Zásad). Dolní limit možné dotace na jednu akci činí 50 tis. Kč, horní limit činí 500 tis. Kč.

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že podpora venkova z národních prostředků je po vzniku krajských programů obnovy a rozvoje venkova poskytována především z rozpočtů krajů. Cílem výše popsaného dotačního titulu je orientovat aktivity obcí na děti a mládež, resp. jejich zapojování do procesu výběru, přípravy popř. realizace akcí obnovy vesnice a rozvoje venkova s očekávaným rozšířením těchto metod do praxe také při realizaci krajských a evropských programů. Souběh dotací na jednu akci s podporou z evropských programů nebo programů napojených na státní rozpočet Zásady neumožňují (bod 3.7 Zásad). Možný je souběh s dotacemi z rozpočtu krajů za podmínky, že dotace spolu s podílem finančních prostředků kraje nepřesáhne 90 % celkové výše skutečně vynaložených nákladů akce (bod 3.8. Zásad). Tato ustanovení o kofinancování se týkají všech dotačních titulů.

Podpora akcí a projektů podle dosavadního dotačního titulu 6, zaměřená na podporu poradenství a vzdělávání celostátního a mezinárodního významu bude pokračovat v rámci nového dotačního titulu č. 3 – Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova, podle nějž budou podporovány akce nadregionálního významu zaměřené na:

4.3.1 prezentaci úspěšných projektů zaměřených na obnovu a rozvoj venkova,

4.3.2 výměnu zkušeností při přípravě projektů zaměřených na obnovu a rozvoj venkova

4.3.3 podporu spolupráce a odborného vzdělávání zástupců obcí zaměřeného na obnovu a rozvoj venkova.

Žadateli mohou být obce do 3000 obyvatel a svazky obcí (bod 2.3. Zásad), dotaci lze poskytnout do výše 70 % nákladů akce (viz bod 3.4. Zásad). Novinkou je horní limit možné dotace na jednu akci ve výši 200 tis. Kč.

U všech dotačních titulů nebude možná podpora již započatých akcí (bod 5.10 Zásad), přípustná je jen podpora etap schopných samostatného užívání (bod 5.11. Zásad). Žadatel o dotaci musí mít movitý i nemovitý majetek, k němuž se váže žádost o dotaci, v plném rozsahu ve svém vlastnictví (bod 5.14 Zásad). Nadále je umožněno krytí povinné spoluúčasti obce dodávkou vlastních materiálů a dobrovolnou prací občanů obce (bod 3.9. Zásad).

Nově je požadováno současně s „papírovou“ žádostí předložení těchto příloh:

7.1.1 elektronický formulář registrace žádosti z aplikace IS DIS ZAD (http://www3.mmr.cz/zad) v listinné podobě,

7.1.2 vyplněné formuláře S 05 110, S 05 120, S 05 140, S 05 150, S 05 160 a s přihlédnutím k povaze dotovaného majetku příslušné formuláře ze skupiny S 05 141 až S 05 144 informačního systému programového financování Ministerstva financí ISPROFIN,

7.1.3 doklad o vlastnictví majetku (výpis z katastru nemovitostí, nabývací smlouva),

7.1.4 popis přípravy akce, zapojení dětí a mládeže včetně obrazové dokumentace, harmonogram akce atd. (pouze pro dotační titul č. 2),

7.1.5 popis akce, její cíle atd. (pouze pro dotační titul č. 3)

U akcí stavebního charakteru

7.1.6 části projektové dokumentace zahrnující průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu a situaci stavby jako součást dokumentace akce (podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb),

7.1.7 předpokládaný rozpočet akce podrobněji členěný podle věcných položek,

7.1.8 dokumentace požadovaná podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), která bude (podle druhu stavby) zahrnovat

• písemný souhlas stavebního úřadu k ohlášení nebo prohlášení oprávněného zástupce obce nebo svazku obcí o tom, že stavební úřad ve lhůtě stanovené zákonem svůj souhlas nebo zákaz k ohlášení nezaslal (podle § 106 stavebního zákona), nebo

• získané stavební povolení (podle § 115 stavebního zákona), nebo

• veřejnoprávní smlouvu uzavřenou mezi stavebníkem a stavebním úřadem o provedení stavby nebo terénních úprav nahrazující stavební povolení (podle § 116 stavebního zákona), nebo

• certifikát autorizovaného inspektora (podle § 117 stavebního zákona).

Jde-li o stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce podle § 103 stavebního zákona nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, doloží se pouze soulad akce, pro niž je požadována dotace, se schválenou územně plánovací dokumentací.

Doklady o provedeném výběru dodavatele (viz část 7.2. Zásad) budou požadovány jen u akcí, jejichž dotace bude navržena hodnotitelskou komisí a schválena ministrem.

Je zřejmé, že požadavky na doklady, předkládané současně s žádostí o dotace jsou oproti původnímu Programu obnovy venkova u akcí stavebního charakteru širší, a to v tom, že jsou vyžadovány formuláře informačního systému programového financování Ministerstva financí ISPROFIN (potřebné údaje byly dříve součástí formuláře žádosti), doklady o vlastnictví (dříve postačovalo prohlášení starosty uvedené na žádosti, doklady byly vyžadovány dodatečně jen u ojedinělých sporných případů), a že je požadováno zpracování projektové dokumentace a časově náročné povolovací řízení v okamžiku, kdy není jisté, že dotace bude poskytnuta. To by sice nemělo překvapit obce, které si jednotlivé akce podle místních programů obnovy vesnice, popř. jiného. strategického rozvojového dokumentu schváleného obecním zastupitelstvem (viz bod 5.9 Zásad) systematicky připravují, přesto to však může být s ohledem na poměrně krátké termíny možného podání žádostí a finanční situaci nejmenších obcí velkým problémem.

Nejjednodušší by měly být případy staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prácí podle § 103 stavebního zákona nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení a akcí, kde podle § 104 tohoto zákona postačí ohlášení. V těchto případech MMR bude k žádosti požadovat předložení:

• technického popisu nebo dokumentace, vyžadované stavebním úřadem

• rozpočtu (bod 7.1.7 Zásad),

• dokladu o vlastnictví (bod 7.1.3 Zásad),

• písemný souhlas stavebního úřadu k ohlášení (bod 7.1.8 Zásad), popř. u akcí nevyžadujících ani toto ohlášení doložení souladu akce se schválenou územně plánovací dokumentací

Náročnější budou akce vyžadující stavební povolení, v těchto případech bude MMR nutno předložit toto povolení a projektovou dokumentaci pro stavební řízení (minimálně v rozsahu dle bodu 7.1.6 Zásad), rozpočet a doklad o vlastnictví.

U terénních úprav, zařízení a udržovacích prácí nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení Zásady počítají s dokladováním souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. To se týká jen případů, kdy tato dokumentace existuje. Žadatel buď uvede jakou územně plánovací dokumentaci má k dispozici a prohlásí, že tato akce je s ní v souladu nebo doloží kopii části této dokumentace, ze které je tato skutečnost zřejmá.

Pro vlastní realizaci je ještě nutné s dále uvedenými výjimkami také doložení územního souhlasu podle § 96 stavebního zákona. Tento souhlas na základě oznámení žadatele o jeho záměru v území, k němuž musí být podle § 96 odst. 3 písm. e) připojeny také souhlasy vlastníků pozemků nebo stavby a sousedů, vydává do 30ti dnů příslušný stavební úřad. Podotýkáme, že jde o pořádkovou lhůtu, takže i zde může být získání potřebných dokladů značně napjaté. Územního souhlasu není třeba u stavebních úprav a udržovacích prací (§ 81 odst. 3 stavebního zákona), v území, pro které je vydán regulační plán (§ 77 odst. 2 ve spojení s § 96 odst. 1 stavebního zákona) a v případech uvedených v § 79 odst. 3 a § 80 odst. 3.

Z okruhu akcí, přicházejících do úvahy v rámci výše uvedených dotačních titulů, které podle § 103 stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, to mohou například být:

• stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost (odst. 1, písm. h);

• udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (odst. 1, písm. c);

• stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, pokud nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (odst. 2);

• nepodsklepené stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění (odst. 1, písm. a, bod 1.);

• přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky (odst. 1, písm. a, bod 6.);

• bazény do 40 m2 zastavěné plochy (odst. 1, písm. d, bod 5.);

• ploty do výšky 1, 8 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím (odst. 1, písm. d, bod 6.).

• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvími (odst. 1, písm. f, bod 1.).

U akcí, kde podle § 104 stavebního zákona postačí ohlášení, se předpokládá, že pokud bude ze zákona nutný územní souhlas, bude podle § 79 odst. 2 tohoto zákona sloučen s vydáním souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby. Rovněž zde je nutno počítat s určitým časem pro přípravu žádosti (zajištění technického popisu popř. projektové dokumentace, dokladů o vlastnictví, stanovisek sousedů) a vlastní práci stavebního úřadu. Prohlášení oprávněného zástupce obce nebo svazku obcí o tom, že stavební úřad ve lhůtě stanovené zákonem svůj souhlas nebo zákaz k ohlášení nezaslal, pravděpodobně nebude možno žadateli s ohledem na jeho 40ti denní lhůtu podle § 106 odst. 3 využít, protože tato lhůta ve většině případů vyprší až po termínu pro podávání žádostí.

Pro orientaci žadatelů se dále uvádějí příklady akcí odpovídajících novým dotačním titulům, kde podle § 104 stavebního zákona postačí ohlášení:

• stavební úpravy pro změny v užívání stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (odst. 2, písm. n);

• stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, pokud vyžadují ohlášení podle vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (odst. 4);

• stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m (odst. 2, písm. d);

• terénní úpravy neuvedené v 103 odst. 1 písm. f) bod 1 stavebního zákona (odst. 2, písm. f).

Pro úplnost se dodává, že určité zjednodušení pro obce by mohly přinést další nové instituty stavebního zákona:

• veřejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav, která může podle § 116 stavebního zákona nahradit stavební povolení, za podmínky souhlasu ostatních osob, které by byly účastníky stavebního řízení (návrh takovéto smlouvy předloží žadatel nebo jím zplnomocněný zástupce stavebnímu úřadu);

• certifikát autorizovaného inspektora podle § 117 stavebního zákona (v tomto případě prověří na základě smluvního vztahu s žadatelem projektovou dokumentaci a připojené podklady z hlediska podmínek stanovených stavebním zákonem autorizovaný inspektor – člen České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a pokud jsou tyto podmínky splněny, včetně bezrozporověho vypořádání případných námitek účastníků řízení, vydá o tom certifikát nahrazující stavební povolení).

V obou případech by však obce nebo svazky obcí musely převzít část nebo všechny náklady na posouzení projektové dokumentace a dosažení konsensu dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení, které jsou jinak ze zákona pokryty v rámci systému státní správy a obce je nenesou. Lze proto očekávat, že tyto instituty budou z počátku spíše využívány soukromým sektorem nebo subjekty, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru (např. MAS), než samotnými obcemi.

K akcím stavebního charakteru MMR proto doporučuje žadatelům vyjasnit si co nejrychleji se stavebním úřadem nejefektnější postup potřebné součinnosti tak, aby byly včas nezbytné doklady k dispozici. Případné nejasnosti je možno s MMR průběžně konzultovat.