KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Vliv rostlinných zbytků na půdu

10/05/18
viz. zdroj

Zdroj: Deník Zemědělec

Autor: Jana Pančíková

V Troubsku proběhl workshop v anglickém jazyce v rámci mezinárodního projektu Visegrádský fond, který pořádal Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Workshop nesl název Vliv různého zpracování na fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a jeho cílem bylo přiblížit dlouhodobé účinky zemědělství na půdu.

Vlivu organické hmoty na zlepšení stavu půdy se věnovala Ing. Ivana Šindelková ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o. Ve své přednášce zdůraznila, že zásadním problémem půd v České republice je nízký přísun organické hmoty a příliš velké zhutnění. Důležité je podle ní zaměřit pozornost na interakce mezi kořenem rostlin a živou a neživou složkou půdy. Aby byla podpořena biologická aktivita a půdní mikro- a makroorganismy se mohly přirozeně rozmnožovat, potřebují energii, dostatek kyslíku, vodu a mikro- a makroživiny. „Poruchy půdní struktury a nerovnoměrný vláhový režim ovlivňují většinu pěstovaných plodin nejen v České republice, ale také v sousedních zemích. Tyto dva faktory spolu úzce souvisí a významně se ovlivňují. Půdní struktura je ve většině případů narušena vlivem nízké půdní biologické aktivity a nedostatku organických látek. Důsledkem těchto poruch je zhoršení fyzikálních vlastností půdy, dochází tak ke zhoršení zasakování srážkové vody, která se není schopna udržet v půdním profilu a je narušen režim hospodaření s půdní vláhou.

Ing. Šindelková dále upozornila na pokles obsahu organické hmoty v povrchové vrstvě jednotlivých půdních typů a nastínila čtyři hlavní problémy, se kterými se většina půd v České republice potýká. Jmenovala zhoršení biologické aktivity půdy, snížení její pórovitosti, rozplavení půdních agregátů a ztrátu drobtovité struktury půdy.

Jako možné řešení doporučila využívat metody, které podporují přirozené biologické procesy a slouží k harmonizaci pochodů v přírodě, takzvanou biostimulaci pomocí biostimulátorů. Půdě pomáhá biostimulace zejména tam, kde se hospodaří bez živočišné výroby. Listové biostimulátory mají podle Ing. Šindelkové pozitivní vliv na růst a vývoj kořenové soustavy rostlin. V rámci přednášky představila poloprovozní pokus, který se zabýval podporou půdní biologie a sledoval dopad biostimulantů na vlastnosti půd.*

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.