Pozitivní výsledky

Je velmi dobře, že konečně došlo k dohodě. To znamená, že může dojít k závěrečné etapě vyjednání podmínek společné zemědělské politiky, kterou blokovalo právě schválení rozpočtu. Tato shoda ještě dává reálnou šanci, aby nové podmínky platily již pro rok 2014. Posunutí o jeden rok by pro nás bylo rozhodně nevýhodné.

Dále je pozitivní výsledek týkající se konečné obálky přímých plateb pro Českou republiku. Některé členské země tlačily na výrazné snížení. Bohužel, mezi nimi byla i delegace České republiky. Na štěstí vyhrály silné agrární země, jako jsou například Francie a Německo, a přímé platby se velmi správně udržely na solidní úrovni. Pro ČR to znamená zhruba 6,1 miliardy eur na sedm let, to je 871 milionů eur na rok, to se rovná při kurzu 25 Kč/eur 21,7 miliardy korun, což je v průměru asi 250 eur/ha. To je obdobné návrhu Evropské komise a považuji to za dobrý výsledek.

Dále je pozitivní závěr, že zastropování by mělo být dobrovolné a rozhodovat by o něm měla členská země. To je pozitivní, protože kromě omezení pro velké podniky by zastropování způsobilo výrazné navýšení administrativních nákladů pro zemědělce, ale i pro státní instituce.

Evropská rada rozhodla víceméně v duchu potvrzení pozitivních změn v ozelenění schválených zemědělským výborem Evropského parlamentu před dvěma týdny.

Rada také rozhodla o dobrovolné možnosti převodu až 15 % prostředků mezi pilíři. Všechny schválené věci musí ještě potvrdit Evropský parlament, zřejmě na březnovém jednání.

Negativní výsledky

Došlo k výraznému snížení obálky ČR pro Program rozvoje venkova, a to zásluhou delegace ČR pod vedením premiéra Petra Nečase. Hlavním cílem premiéra Nečase bylo vybojovat co nejvíce peněz pro kohezní fondy. Dokonce do médií tvrdě hrozil vetem schválení rozpočtu. Od návrhu na začátku jednání Rady došlo k navýšení kohezních fondů o 900 milionů eur. To se mohutně prezentovalo jako úžasný výsledek vyjednávání ČR.

Problém je ve dvou rovinách. Za prvé z těch 900 milionů eur je 300 milionů eur, o které se snížila česká obálka zemědělského Programu rozvoje venkova. Za druhé v konečných číslech došlo k výraznému snížení kohezních fondů z 26,7 mld. eur v současném období na 20,5 mld. eur, a to jako úspěch nevypadá. Navíc v kontextu toho, že okolní země – Polsko, Slovensko a Maďarsko – dosáhly navýšení v novém období v porovnání se současným, to vyznívá žalostně.

Velký zásah pro Program rozvoje venkova

Jsme jediná země z EU-27, kde dochází dokonce ke snížení podpory Programu rozvoje venkova (PRV) proti návrhu obálky. Na druhou stranu dostalo šestnáct zemí ve vyjednávání navýšení původní obálky PRV jako bonus. Asi jejich zástupci měli zemědělství a venkov jako prioritu. Moudří to politici.
Zato v ČR budeme převádět 300 milionů eur, což je 7,5 mld. Kč ze zemědělského PRV, který zajišťuje konkurenceschopnost důležitého resortu zemědělství a potravinářství a v celé historii po vstupu do EU se může pochlubit 100% vyčerpáním a absencí korupčních kauz, do kohezních fondů, kde čteme v médiích jednu kauzu za druhou – ROP Jihozápad, ROP Střední Čechy, ROP Severozápad, OP MŽP a další. Lze odhadnout, že asi 30 % z peněz vrátíme do Bruselu. Tomu říkám dobrý obchod. Jedině, že by bylo cílem naplnit rychleji vyprázdněné věznice po nedávné amnestii.

Co to znamená v číslech? Po popsaném snížení to znamená 2,2 miliardy eur v PRV na sedm let, což je 314 milionů eur na rok. To je snížení oproti současnému období o 20 %. A to jsme se radovali z dobrého výsledku v Evropském parlamentu, kde se podařilo vyjednat dokonce navýšení o osm procent proti současnému stavu.

Co s tím ? Budeme tvrdě jednat za Agrární komoru ČR i v rámci konsorcia, abychom prosadili při snížení rozpočtu přesun adekvátních kohezních opatření v současné ose III. do jiných operačních programů, abychom alespoň částečně kompenzovali výrazný úbytek prostředků, který podstatně může ovlivnit konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů.

ing. Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR