Několik spór C. botulinum na čerstvých zemědělských produktech není pro spotřebitele nebezpečné, zatímco několik buněk EHEC může způsobit vážné onemocnění, zvláště u dětí. Reálný problém, který EHEC způsobují, nelze tak řešit jednoduše na závodě vyrábějícím potraviny, ve stravovacím zařízení nebo doma. Musí se řešit na farmách, kde se produkují potravinářské suroviny. Chování EHEC v prostředí není dosud zcela objasněno, a proto jejich kontrola musí být pravděpodobně mnohem komplexnější, než je kontrola C. botulinum v potravinovém řetězci.

Mnoho nejasností se vyskytlo kolem názvosloví enterohemoragických E. coli. Kmeny E. coli, které produkují silné cytotoxiny, byly prvně zmíněny v r. 1977. Byly popsány jako verotoxin-produkující E. coli (VTEC), neboť cytotoxiny jsou aktivní v tkáňové kultuře na „vero“ buňky. Následně se zjistilo, že jsou tyto toxiny podobné Shiga toxinům, a tak se tyto organismy staly známými jako E. coli produkující toxiny podobné Shiga toxinům (STEC). STEC obsahují podskupiny E. coli s mnoha různými vlastnostmi a faktory virulence. Jednu podskupinu STEC tvoří EHEC. Organismy v této podskupině se dávají do souvislosti s řadou problémů, např. vodovým průjmem, krvavým průjmem (hemoragická kolitida) a hemolytickým uremickým syndromem (HUS). Obecně platí, že všechny EHEC jsou STEC, avšak ne všechny STEC jsou EHEC. Hlavní patogenní EHEC na světě je E. coli O157:H7.

EHEC představují obecně jeden z největších mikrobiologických problémů, které se týkají potravinářského průmyslu – od pohromy způsobené botulismem před asi 80 lety. Jsou to sou nebezpečné bakterie u lidí vysoce infekční – k vyvolání infekce stačí velmi nízká dávka. Tyto bakterie způsobují akutní onemocnění, které má vážné dlouhodobé následky, zvláště selhání ledvin. EHEC se přirozeně vyskytují u dobytka (i jiných zvířat) a proto i v půdě a u infikovaného dobytka nejsou klinicky patrné, vyskytují se globálně.