„Letošní rok je pro řadu zemědělců mimořádně náročný. Vedle přetrvávajících ekonomických problémů se v mnoha regionech potýkají s dopady sucha, nedostatkem krmiva pro hospodářská zvířata a nižšími výnosy. Naším cílem je, aby zemědělci věděli, že v této situaci nejsou sami a že stát je připraven jim pomoci,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Ministerstvo v současnosti připravuje vyplacení mimořádné evropské podpory určené ke zmírnění dopadů zvýšených cen paliv a hnojiv. Prostředky z unijního rozpočtu chce ministerstvo doplnit národním spolufinancováním tak, aby celkový objem pomoci dosáhl téměř 800 milionů korun. Podpora má být administrativně jednoduchá a její výše bude vycházet z charakteru obhospodařované zemědělské půdy.

„Připravujeme pomoc, která bude co nejméně zatěžovat zemědělce administrativou a zároveň se dostane tam, kde je situace nejvážnější. Chceme podpořit podniky, které dnes čelí kombinaci sucha, vysokých nákladů a nepříznivého vývoje na trhu,“ uvedl ministr Martin Šebestyán.

Další pomoc ministerstvo plánuje prostřednictvím dočasného krizového rámce Evropské unie. Ten umožní financovat podporu z národních zdrojů především pro podniky s vyšší intenzitou živočišné výroby a pro pěstitele citlivých plodin. Předpokládaný objem této podpory dosahuje přibližně dvou miliard korun. Současně se připravuje také posílení národních dotačních titulů pro nejohroženější sektory živočišné výroby a polních plodin o více než jednu miliardu korun.

Při přípravě těchto podpůrných nástrojů se MZe snaží zacílit podporu do nejvíce postižených oblastí zemědělské výroby a zároveň o co nejjednodušší a administrativně nenáročné nastavení. Současně by měly být finanční prostředky vyplaceny co nejdříve, nicméně s ohledem na potřebu vyhodnocení negativních dopadů v průběhu celého období daného evropskými předpisy by měly být vyplaceny v průběhu 1. pololetí 2027.

Ministerstvo zároveň řeší i další mimořádné škody způsobené letošním počasím. V případě ovocnářů, jejichž sady poškodily jarní mrazy, jedná s Evropskou komisí (EK)s cílem získat mimořádnou finanční pomoc. Zároveň byly zřízeny škodní komise, které mají zmapovat rozsah škod u jednotlivých pěstitelů a pomoci vyčíslit celkové ztráty. O těchto ztrátách bude následně informována EK s tím, že ministerstvo očekává (obdobně, jako tomu bylo v roce 2024), že uvolní evropské prostředky na zmírnění škod způsobených letošním mrazem na ovocných sadech v ČR.

„Naší prioritou je zachovat konkurenceschopné české zemědělství a stabilní produkci potravin. Ať už jde o sucho, výkyvy cen vstupů nebo škody způsobené mrazy, chceme reagovat rychle a cíleně. Podpora musí směřovat především k těm zemědělcům, kteří jsou současnou situací zasaženi nejvíce,“ dodal ministr Martin Šebestyán.

Ministerstvo současně připravuje výplatu záloh na zemědělské podpory v maximálním rozsahu umožněném evropskými pravidly, tedy ve výši 75 % celkové výše podpory. Cílem je, aby se finanční prostředky dostaly k zemědělcům co nejdříve a pomohly jim zvládnout období, kdy se potýkají s nedostatkem krmiv, vyššími náklady a dalšími dopady mimořádného sucha.

Zohlednění mimořádného sucha v dotačních podmínkách

Ministerstvo již v červenci ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) upravilo postup pro chovatele hospodářských zvířat postižené suchem. Farmáři, kteří byli kvůli nedostatku krmiv nuceni snížit stavy zvířat a nesplnili by tak některé dotační podmínky, mohou využít individuální posouzení situace a nepřijdou o podporu v rámci opatření ANC, AEKO nebo ekologického zemědělství. Tento krok má zabránit tomu, aby nebyli zemědělci postiženi dvojím způsobem – nejprve suchem a následně ztrátou dotací. Zemědělci nemusí k oznámení vyšší moci individuálně dokládat potvrzení o výskytu sucha. Posouzení bude vycházet z centrálně zajištěných podkladů o dopadech sucha a dalších dostupných datových zdrojů.

Na základě podání Ohlášení vyšší moci elektronicky přes Portál farmáře SZIF na konkrétní dotační titul je možné:

• akceptovat nevzejití porostů nebo jejich špatnou kvalitu, včetně nezapojení vysetého porostu apod.,
• akceptovat lokální poškození nebo vydupání travního porostu hospodářskými zvířaty,
• akceptovat nedodržení stanovené výše počtu hospodářských zvířat v přepočtu na zemědělskou plochu (dále jen „intenzita chovu zvířat“) v agroenvironmentálně-klimatických opatřeních (AEKO), ekologickém zemědělství (EZ) a oblastech s přírodními znevýhodněními (ANC) bez dopadu na výši dotace. V tomto případě bude posuzována aktuální denní intenzita chovu zvířat pouze za období od 1. do 30. 6. 2026. Obdobně bude v roce 2027 posuzována podmínka aktivního zemědělce za rok 2026 a průměrná roční intenzita pro opatření ANC za rok 2026,
• využití biomasy z vybraných neprodukčních ploch. Jedná se o neprodukční plochy, které lze využít ke zkrmení, tj. plochy založené travami a jejich směsmi – zelené úhory, ochranné travní pásy, pásy podél vod a nově i AEKO Druhově bohaté pokrytí orné půdy. Tato možnost neplatí pro plochy jako ochrana čejky chocholaté nebo biopásy,
• upravit termíny sečí, případně seč zcela vynechat. Tato možnost se týká jak prvních, tak případných druhých sečí,
• využít plochy určené k ponechání porostu při sečích, tzv. „nepokosené plochy“ v rámci Ekoplateb a AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů. Tyto plochy je možné posekat a biomasu zkrmit. Pozornost je nutné věnovat specifickým managementům, jako je Ochrana modráska a Ochrana chřástala polního, kde je vhodné situaci konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (OOP) – jedná se o managementy určené k ochraně vzácných druhů zvířat podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
• v rámci ekoplatby tolerovat nezasetí porostu meziplodiny. V případě AEKO Meziplodiny je možné stažení již podané žádosti bez dopadu v podobě postihu za nedodržení osetí 75 % zařazené výměry, nicméně pokud bude osivo zaseto, ale z důvodu sucha nevzejde, bude nutné podat oznámení zásahu vyšší moci,
• akceptovat nesplnění povinnosti zatravnění pro Ekoplatbu,
• provádět obnovu travního porostu dříve než jedenkrát za 5 let,
• dopady sucha mohou být zohledněny také u některých podpor vázaných na produkci. V případech, kdy je vyžadováno doložení produkce, je nutné podat příslušný formulář i při nulové produkci.
• u podpory vázané na produkci – chov bahnic a koz lze v oblastech zasažených suchem v důsledku nedostatku pastevní hmoty způsobeného suchem akceptovat nesplnění podmínky pastvy a související povinnosti vedení pastevního deníku.

Nově je v AEKO Ošetřování extenzivních travních porostů možné jak přepásání trvalého travního porostu, tak i příkrm zvířat na pastvině v případech titulů, kde toto dosud umožněno nebylo, a to po dohodě s OOP a uvedením této změny u dílu půdního bloku v registru zemědělské půdy LPIS.

Dále je Ministerstvo zemědělství připraveno posuzovat a udělovat odůvodněné výjimky pro používání konvenčně vypěstovaného krmiva v ekologickém zemědělství.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství