„Jedním z účelů dnešního jednání, které bylo i jakousi přípravou na mezivládní setkání koncem března, bylo nastavit užší spolupráci jednotlivých sekcí našich ministerstev. O tom, že to funguje, svědčí například vysoká úroveň spolupráce odborů bezpečnosti potravin obou úřadů. Shoda i u dalších témat, o kterých jsme dnes jednali, jsou dobrým základem pro posílení našich vztahů a spolupráce, a to i v rámci Visegrádské skupiny. Chceme jednotně a společně vystupovat také v Evropské unii,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Pokud jde o nastavení SZP a Víceletý finanční rámec, ministři se shodli, že v případě uzavření rozpočtu v roce 2026 bude na dojednání kvalitní legislativy minimum času, a proto je klíčové vyjasnit si už nyní společné priority.

„Zásadní je, aby společná zemědělská politika zůstala co nejvíce samostatná alespoň po legislativní stránce. Začlenění přímých plateb do společného fondu a zavedení výkonnostního modelu Národního regionálního programového plánu zásadně mění systém řízení podpor a nese vážná rizika pro administraci i včasné výplaty zemědělcům. To je téma, kde bychom měli a chceme mluvit jedním hlasem. Za zvlášť citlivou považuji definici aktivního zemědělce. Chceme ji zjednodušit tak, aby se opírala jen o minimální úroveň skutečné zemědělské činnosti. Oceňujeme proto, že Slovensko navrhlo zmírnit příslušný text z hlavní na významnou zemědělskou činnost,“ uvedl ministr Šebestyán.

Za nedostatečnou označili ministři Martin Šebestyán a Richard Takáč částku zhruba 294 miliard eur na SZP. Nezohledňuje podle nich inflaci, ani strategický význam zemědělsko-potravinářského sektoru pro bezpečnost a konkurenceschopnost EU. Jsou přesvědčeni, že potravinářství musí zůstat plnohodnotnou součástí SZP a nemělo by soutěžit o peníze v rámci jednotného fondu.

V souvislosti s potravinářstvím ministři hovořili také o podpoře kvalitních a lokálních potravin, která je prioritou Česka i Slovenska, a nabízí tak prostor pro užší spolupráci. Ta se může opřít o dlouhodobě velmi dobře fungující expertní vztahy mezi útvary odpovědnými za bezpečnost potravin – zejména v oblasti potravinového řetězce a spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Tato spolupráce a rovněž koordinace v oblasti bezpečnosti, kvality a podpory lokálních potravin může podle ministrů přispět k vyšší důvěře spotřebitelů, posílení konkurenceschopnosti producentů a k celkové stabilitě zemědělsko-potravinářského sektoru v obou zemích.

„Naše jednání se týkalo také modernizaci welfare legislativy, kterou dlouhodobě podporujeme. Jde o jednu z priorit tohoto sektoru, nicméně pouze za podmínky, že změny budou proveditelné, ekonomicky únosné a nezhorší konkurenceschopnost sektoru ani rovné podmínky. Také v této oblasti vidíme prostor pro koordinaci společného postupu se Slovenskem, aby výsledná legislativa skutečně vedla ke zlepšení welfare zvířat, aniž by ohrozila životaschopnost a konkurenceschopnost chovů v našich zemích,“ uvedl ministr Šebestyán.

Po jednání delegace navštívila v Kostolné pri Dunaji firmu Zeleninárska, která dodává své produkty i do České republiky. Hospodaří na více než 14 tisících hektarech v Bratislavském a Trnavském kraji.

V rámci dnešního jednání bylo také podepsáno Memorandum k vyhlášení 12. února Mezinárodním dnem Frankovky. Tato odrůda se historicky pěstuje především v zemích bývalého Rakouska-Uherska, proto bylo zvoleno toto datum, které je dnem sňatku Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského.

Slovensko patří vzhledem ke své poloze k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Dlouhodobě figuruje na druhém místě v pořadí všech zemí dle hodnoty agrárního vývozu z ČR a na čtvrtém nebo pátém místě v pořadí zemí dle hodnoty agrárního dovozu. Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR se Slovenskem činil v roce 2015 kolem 62,2 mld. Kč a do roku 2024 vzrostl zhruba 1,4krát na 89,3 mld. Kč. Hodnota agrárního vývozu ČR na Slovensko se od roku 2015 zvýšila ze 47,2 mld. Kč na 65 mld. Kč v roce 2024. Pokud jde o hodnotu agrárního dovozu ze Slovenska do ČR, za posledních deset let stoupla z 15 mld. Kč v roce 2015 na 24,3 mld. Kč v roce 2024. Dlouhodobě kladné saldo vzájemného agrárního zahraničního obchodu dosáhlo v roce 2024 hodnoty 40,7 mld. Kč.

Nejvýznamnějšími položkami českého agrárního vývozu na Slovensko jsou pekařské výrobky, čokoláda, potravinové přípravky, voda a nealkoholické nápoje a přípravky k výživě zvířat. Mezi nejvýznamnější položky dovozu ze Slovenska do ČR se řadí pekařské zboží, sýry a tvaroh, semena řepky, čokoláda a slunečnicová semena.

Výsledky vzájemného agrárního zahraničního obchodu ČR – Slovensko za prvních jedenáct měsíců roku 2025 ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 ukazují mírný nárůst na straně vývozu (zhruba o 1 %) a pokles na straně dovozu (asi o 6 %).

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství