Identifikace krav ohrožených metritidou
Zdroj: ÚZPI
Onemocnění krav po otelení metritidou má nepříznivý dopad na jejich reprodukční užitkovost.
Krávy s rizikem vzniku metritidy po porodu vykazují kratší dobu příjmu krmiva před telením. Z tohoto hlediska má také význam příjem sušiny a vody v tomto období. Krmení, napájení a příjem krmiva mohou být u supinově ustájených krav také ovlivněny sociálními interakcemi.
Předmětem studie provedené ve Vancouveru (Kanada) bylo posouzení příjmu sušiny, krmení, napájení a sociální chování krav před porodem za účelem stanovení, který ukazatel by mohl nejlépe identifikovat krávy rizikové pro vznik metritidy po otelení.
Ve studii se 101 holštýnskou krávou shromažďovali údaje o chování při krmení a napájení a o příjmu krmiva v době od 2 týdnů před až do 3 týdnů po otelení. U 12 % krav bylo odhadnuto, že se projeví závažná metritida a 27 % krav střední metritida. Délka příjmu krmiva a sušiny před porodem nejlépe identifikovaly rizikové krávy. Krávy, u nichž se rozvinula závažná metritida, trávily méně času příjmem krmiva a spotřebovaly v období počínajícím dva týdny před klinickými příznaky infekce, ve srovnání se zdravými kravami méně krmiva. Na každé zkrácení průměrné denní doby příjmu krmiva o 10 min. v období týden před telením se pravděpodobnost výskytu závažné metritidy zvýšila o 1,72 % a na každý kilogram sníženého příjmu sušiny v tomto období bylo 3krát pravděpodobnější, že krávy budou nemocné. V období týden před porodem vykazovaly krávy, u nichž byla později diagnostikována závažná metritida, nižší příjem sušiny a kratší čas příjmu krmiva. V tomto období se krávy méně zapojovaly do agresivních interakcí u krmných zařízení než zdravé krávy. Výsledky výzkum poprvé naznačují, že sociální chování krav může hrát důležitou roli ve zdraví krav v přechodném období.
Výsledky studie dokazují, že jak příjem sušiny tak chování krav při krmení (především týden před porodem), mohou identifikovat rizikové krávy, u nichž může po otelení propuknout metritida.