KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Ministr Nekula: Veterináři vědí, co dělat s ptačí chřipkou. Jedině dodržování jejich doporučení ji umožní úspěšně potlačit

04/01/23

Tisková zpráva – Ptačí chřipka se šíří Českou republikou. Státní veterinární správa v letošním roce nově potvrdila čtyři ohniska ptačí chřipky H5N1. Veterináři se snaží dělat maximum, aby se nákaza nedostala do dalších chovů. Mají jasná pravidla a přesně daný postup. Zkušenosti čerpají z minulosti a průběhu a potlačování předchozích nákaz. Chovatelům, kteří kvůli nákaze přijdou o drůbež, uhradí veškeré ztráty a náklady stát.

Po více než sedmi měsících bez výskytu vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) bylo na začátku loňského prosince potvrzeno v chovu drůbeže nové ohnisko této nákazy. Státní veterinární správa bezprostředně zareagovala a vyhlásila mimořádná veterinární opatření. Cílem je minimalizovat riziko zavlečení nákazy do chovů drůbeže a zamezení dalšího šíření.

Nákazová situace je velmi vážná. Tempo, jakým nová ohniska nákazy přibývají, stále zrychluje. Vysoce patogenní aviární influenza je vysoce nebezpečná nákaza. Přijímání razantních opatření a dodržování nařízených mimořádných veterinárních opatření je tedy zásadní i s ohledem na zdraví lidí.

„Zaznamenal jsem některé případy, kdy malí chovatelé porušují mimořádná veterinární opatření. Chtěl bych tímto apelovat na drobnochovatele, aby vydaná opatření dodržovali. Veterináři dobře vědí, co mají dělat. Přijímají taková opatření, která minimalizují další šíření nákazy. Chtěl bych jim poděkovat, protože díky jejich přístupu se nám už v minulosti podařilo nákazu potlačit, a i nyní pro to děláme vše, co je možné,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Dodržování základních preventivních opatření má klíčový vliv na boj s ptačí chřipkou. Mezi hlavní zásady patří přesunout chovy drůbeže do uzavřených objektů a zabránit jejich kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde to není možné, je nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků.  Vodu a krmivo musí chovatel umístit pod přístřešek a zabránit, aby se jeho drůbež dostala na vodní plochy s volně žijícími ptáky. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.

Zemědělci mohou kvůli ptačí chřipce žádat o kompenzace, stát jim nahradí veškeré škody za utracenou drůbež. Žádost o kompenzaci škod je nutné podat do osmi týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat.

 

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství