KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Ministři zemědělství a rybolovu EU se dohodli na rybolovných právech na příští rok. Úkolem je také uvést novou společnou zemědělskou politiku do praxe

13/12/22

Tisková zpráva – Rada ministrů se dohodla na rybolovných kvótách pro dotčené členské státy ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii pro rok 2023. Ministři také zhodnotili aktuální situaci na zemědělských trzích v souvislosti s válkou na Ukrajině a upozornili na náročné přípravy na straně zemědělců i platebních agentur při uvádění Strategických plánů společné zemědělské politiky do praxe. Poslední Rada ministrů zemědělství a rybolovu za českého předsednictví se konala od neděle a předsedal jí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Debata o rybolovných právech spadá každoročně na prosinec, a i letos byla velmi náročná. Jsem proto rád, že se nám podařilo najít shodu, která je v souladu s víceletými plány a hlavně s vědeckými doporučeními. Zdroje ryb nejsou neomezené a naším úkolem je cenné druhy i ekosystémy chránit, a zároveň zachovat socioekonomickou stabilitu rybářů,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Na dohodě odborníci z pracovní skupiny v minulých měsících intenzivně pracovali, na Radě pak došlo i k politické shodě. Dohodnuté kvóty se vztahují lov ve vodách EU a některých mimounijních, resp. v Atlantiku a Severním moři a dále ve Středozemním a Černém moři pro rok 2023 a v případě hlubinných populací pro roky 2023 a 2024. Česká republika jako vnitrozemský stát po celou dobu vystupovala jako nestranný moderátor s cílem zajistit udržitelnost rybích populací i socioekonomické aspekty.

Ministři také pravidelně sledují situaci na zemědělských trzích, nyní zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Od letošního února je socioekonomická situace v Evropě válkou výrazně ovlivněna. Vývozu zemědělských komodit z Ukrajiny výrazně pomohly tzv. solidarity lanes, kterým se české předsednictví intenzivně věnovalo. Kromě nárůstu cen energií je situace náročná především v odvětví krmiv a hnojiv, hlavně v jejich zajištění a cenové dostupnosti. Na minulém jednání Evropská komise navrhla možná řešení vysokých cen a dostupnosti hnojiv. Členské státy se shodly, že vhodnější je řešení na unijní úrovni než přenesení povinnosti na jednotlivé členské státy. Nabízí se využít například krizovou zemědělskou rezervu.

Na programu Rady byla také nová společná zemědělská politika, která začne platit už od 1. ledna 2023. Zbývá tedy už jen pár týdnů na schválení národní legislativy, nastavení IT systémů a detailní seznámení zemědělců s novými pravidly a podmínkami. Zemědělce i státní správu tak nyní čeká náročné období. Evropská komise (EK) už schválila strategické plány téměř všech členských států, což je důležité pro dokončení všech příprav a přijmutí vnitrostátních předpisů a kontrolních systémů.

Jsem rád, že se nám podařilo nastavit Strategický plán společné zemědělské politiky pro Českou republiku.  Dokument detailně popisuje oblasti, do kterých rozdělíme v průběhu pěti let 200 miliard korun. Jsem přesvědčený, že jsme našli vyvážený kompromis, který pomůže krajině, zlepší stav vody i půdy a reálně posílí lokální produkci potravin. Plán teď musíme uvést v život, jsme připraveni zemědělcům s tím pomoci,“ uvedl ministr Nekula.

Prioritou českého předsednictví v zemědělství je i udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin. Komise předložila návrh na snížení pesticidů v Unii o 50 % a během českého předsednictví se intenzivně projednával. Státy se shodly, že potravinové zabezpečení by mělo zůstat hlavním cílem zemědělství a že cíle snižování by neměly narušovat produkci, a tím zvyšovat závislost na dovozu potravin. Je vhodné, aby se o cílech snižování rozhodovalo s ohledem na individuální výchozí pozici a pokroky jednotlivých států. Je také nutné zajistit větší dostupnost nechemických alternativ, aby bylo možné cíle plnit. České předsednictví navrhlo první kompromisní dokument k tomuto tématu a předá jej Švédsku, které předsednictví převezme. Debaty tak budou ještě pokračovat.

Dalším tématem poslední Rady ministrů zemědělství v tomto roce byly dobré životní podmínky zvířat (welfare). Evropská komise se i na základě zájmu veřejnosti zavázala zhodnotit a přepracovat stávající legislativu v této oblasti do konce roku 2023. EK proto zveřejnila dokument „Fitness Check“, který hodnotí současné právní přepisy pro ochranu zvířat. Dokument uvádí, že současná legislativa zlepšila welfare zvířat ve srovnání s obdobím před jejich přijetím, nicméně stále umožňuje některé postupy, které nejsou pro zvířata vhodné, a které nejsou v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. „Přísnější podmínky, než udává v péči o hospodářská zvířata evropská legislativa, má i Česká republika. Dlouhodobě podporujeme postupné zlepšování dobrých životní podmínek zvířat. Už v roce 2019 jsme zakázali chov zvířat pro produkci kožešin, chov nosnic v obohacených klecích u nás nebude možný od roku 2027. Jsme připraveni řídit se vědeckými poznatky a ve zlepšování jít ještě dál,“ řekl Zdeněk Nekula.

Ministři řešili také zeměpisná označování a režimy jakosti potravin, jejich podpora a propagace režimů jakosti je důležitá. Evropská komise letos v březnu předložila návrh na úpravu pravidel, aby se posílil systém zeměpisných označení a zkrátila doba potřebná k jejich zápisu. Jde o opatření, která povedou ke zjednodušení a modernizaci systému. Česká republika má zapsáno několik desítek evropských značek kvality, např. České pivo, Pardubický perník nebo Pražskou šunku.

Ministr Zdeněk Nekula se v Bruselu také setkal na pracovním jednání s italským ministrem zemědělství Francescem Lollobrigidou a švédským protějškem Peterem Kullgrenem, kterému pomyslně předal předsednickou štafetu na další půlrok.

 

 

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zařazeno v Aktuality, SZP, Zemědělství