KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Koronavirus jasně ukazuje kam musí směřovat naše zemědělství a potravinářský průmysl

19/03/20

Není to tak dávno, co byly některými médií, zvláště ČT, dehonestován agrární stav. Často jsem poslouchal od spoluobčanů, kteří se s agrárním sektorem nikdy osobně nepotkali, co my zemědělci děláme špatně….

………a jak se máme k přírodě chovat. Bylo mi velmi těžké poslouchat, kdy 90 % rádoby moudrých mluvilo hlouposti a uráželi nás, nás kteří jsme absolvovali vědy agronomické, zootechnické a další a pracujeme na polích, ve stájích a podařilo se nám dosáhnout výsledků, které se v úspěšných zemích EU hodnotí jako špičkové.

Sledoval jsme chování naších spoluobčanů po vyhlášení opatření k omezení shromažďování apod. Viděl jsem zástupy v supermarketech, rychle vyprazdňující se regály a velmi obětavou práci ve zpracovatelských podnicích, kde práce místo 8 hodin se prodlužovala na 14 až 16 hodin, pokud nebyl dostatek pracovníků, nastupovali technici včetně vedení.

Neviděl jsme zástupy spotřebitelů u hospodářů, kteří odmítají intenzívní prvovýrobu a mluví s despektem o soběstačnosti a bezpečnosti potravin. Vše si prý dovezeme, není nutné vyrábět doma. Pravda je ale úplně jiná. Byl jsem svědkem události, kdy během tří dnů nabízeli dodavatelé z Polska ceny o 100 % vyšší za stejné zboží a domácí překupníci oslovovali naše zpracovatele, aby jim prodali zboží i za zvýšenou cenu. Zpracovatelé však mají smlouvy za pevné obchodní ceny, také i maloobchodní prodejci určitě nebudou navyšovat ceny spotřebitelům.

Až skončí toto nelehké období, co je nutné udělat, aby naši spoluobčané měli dostatek domácích a kvalitních potravin?

1. Prosadit společnou zemědělskou politiku a jednotný trh, které nikdy společné nebyly. Není možné vyrábět levněji a z trhu být vytlačován vlivem podstatně vyšších podpor a dotací našich kolonizátorů.

Pokud neprosadíme stejné podmínky, nemá smysl být součástí obra na hliněných nohou, který je veden byrokraty, kteří rozhodují ve prospěch dvou států, kteří uzavřeli 22. 1. 2019 dohodu o kooperaci a integraci a v podstatě tvoří superstát.

Často poslouchám a čtu, že podpory a dotace do zemědělských podniků nepatří. Já s tím souhlasím a hlasuji oběma rukama. Ale na jednotném trhu nesmí být dotace a podpory v žádné ze zemí EU. Teď to nejzásadnější; když nebudou nikde dotace či podpory, musíme počítat s tím, že ceny potravin se zvýší cca o 30 %, protože dotace a podpory nezůstávají u zemědělce a potravináře, ale zajištují levné potraviny i pro nízkopříjmové skupiny našich obyvatel. Proč to mohu tvrdit? Svědčí o tom statistika, zemědělci prodávají v průměru za ceny vyšší o 60 % než tomu bylo v roce 1990 (obilí, mouka, maso….) a nakupují vstupy například nafta byla 2 Kčs za litr, dnes je za 28 Kč za litr, vodné 0,80 Kčs za m3 (bylo jen vodné), dnes 60 až 90 Kč za m3 (vodné a stočné), stroje například traktory 100 až 300 tis. Kčs za kus, dnes 2,5 až 5,5 mil. Kč za kus a mohu pokračovat s dalšími příklady. Vidíte, dotace nezůstávají zemědělcům, ale hradí zvýšené náklady, aby mohli být potraviny dostupné všem.

Bez dotací a podpor u všech států v Evropě by byla naše soběstačnost dávno 80 až 100 %, ale potraviny, jak bylo uvedeno, by byly podstatně dražší.

2. Zemědělská půda je národním bohatstvím a základním výrobním prostředkem k zajištění potravin.

Zemědělskou půdu musíme zúrodňovat a to zajistíme jen hospodařením na ní, s vyváženou živočišnou výrobou a ne jako v současné době, kdy živočišná výroba je několikanásobně nižší na 100 ha zemědělské půdy než v zemích EU 15, tím chybí organická hmota v půdě a zadržování vody v půdě nefunguje. Trvale mluvíme o zatravňovaní, ale je třeba si uvědomit, že v současné době je pouze 31,1 % orné půdy z celkové rozlohy země, a to v žádné zemi s obdobným reliéfem není. Narostlá travní hmota se nevyužívá v živočišné výrobě, protože zvířat je málo, ale je mulčována.

Je nezbytné nastavit zákonem zákaz využívání nejlepších černozemních půd k výstavbě a u kvalitních zemědělských půd nastavit ceny za odnětí zemědělského půdního fondu na úrovni 3 až 5 krát vyšší než jsou v současné době. Je dostatek zchátralých areálu po zkrachovalých podnicích a ostatních ploch včetně méně kvalitních zemědělských půd.

Téměř všichni mluví o nedostatku vody v půdě, ale převážná většina parkovišť a odstavných ploch kolem supermarketů a výrobních či skladovacích hal je vybetonována či vyasfaltována. V zákonu o povolování staveb je nutné ihned řešit povinnost stavět vodopropustné plochy u velkých a větších staveb.

Řešit erozi a vsakování vody do půdy moderním hospodařením na bázi precizního zemědělství nikoliv nesmyslným zatravňováním, které vede k nulové produkci a minimálnímu zasakování vody do půdního profilu.

Podpory a dotace na plochu je nezbytné podmínit chovem hospodářských zvířat k tvorbě organické hmoty v půdě a zvyšovat úrodnost půdy a na většině ploch nastavit pravidelné vápnění k snižování kyselosti půd. Výše zatížení na hektar zemědělské půdy by měla být podmínkou k vyplácení podpor a dotací na plochu.

Zákonem nastavit podmínky koupě a prodeje zemědělské půdy. Zemědělská půda je národní bohatství, nikoliv běžná nemovitost, kde může volně vstoupit spekulativní kapitál vzniklí z jiných odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

Autor: Zdenek Jandejsek

Zdroj: https://jandejsek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=747606