KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

K případu uhynulých zajíců

16/08/19
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

15. 08. 2019


Krátké vyjádření k aktuální mediální kauze. 

Vzhledem k mediální bouři,která se rozpoutala kolem přemnožení hraboše polního, přípravku Stutox II a nedávným zprávám o úhynu zajíců na jižní Moravě cítíme povinnost jakožto zástupci zemědělců reagovat. V první řadě musíme říci, že úhynu zajíců je nám líto a podivujeme se, že z tohoto případu mají někteří radost, protože to podle nich znamená, že v souvislosti s přemnožením hraboše polního a mimořádným použitím přípravku Stutox II na cílenou povrchovou aplikaci nemluvili zemědělci pravdu. 

V mediálním prostoru i v široké veřejnosti se v posledních týdnech zcela zaměnily dva pojmy, plošná aplikace a cílená povrchová aplikace. Cílená povrchová aplikace,kterou Ministerstvo zemědělství prostřednictvím ÚKZUZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v reakci na akutní přemnožení hraboše a jen na nejpostiženějších katastrálních územích a okresech povolilo, rozhodně není plošnou aplikací ve významu zasypání krajiny "jedem", jak záležitost interpretovala některá média. Cílená povrchová aplikace byla povolena v reakci na velmi nízkou účinnost a faktickou neproveditelnost aplikace do nor v místech, kde počet nor na jeden hektar dosahuje tisícovek a při jejím povolení Ministerstvo zemědělství vycházelo nejenom z posouzení bezpečnosti (Německem za velmi přísných podmínek včetně posudku tamního Úřadu pro ochranu přírody) a platného povolení užití přípravku Stutox II v Evropské unii, ale také z historické zkušenosti, kdy byl bez následků používán přípravek Stutox I s dvojnásobným obsahem účinné látky. Při cílené povrchové aplikaci dávka hovoříme o dávce zhruba šest granulí na jeden metr čtvereční, k otravě stačí hrabošovi jedna granule, u zajíce je to asi padesát. Dosavadní laboratorní výsledky zatím nejsou v tomto ohledu zcela průkazné. 

Mezi laickou veřejností (někdy bohužel i v rámci akademické sféry) jsou navíc zaměňovány další dva pojmy a to nebezpečnost přípravku a riziko z jeho použití. Analogii nabízí medicína, respektive farmacie. Známé přísloví praví, že rozdíl mezi jedem a lékem je v dávkování. Jeden paralen srazí horečku, celé plato na posezení na dobro srazí pacienta. Správné dávkování a dodržování instrukcí příbalového letáku, případně omezení léků "pouze na předpis" potom značně eliminuje riziko z použití léku. Podobně lze nahlížet na přípravky na ochranu rostlin. Zcela zásadní je, aby se uživatel (zemědělec) řídil návodem na použití a dodržel zásady správné aplikace a správného dávkování a eliminoval tak maximálně riziko z použití přípravku. Pokud byl v tomto konkrétním případě přípravek jen rozházen a ne rozmetán ve správné dávce, mohla se skutečně kupička granulí stát potravou pro zajíce v dostatečném množství, která by způsobilo jejich úhyn. Dále je možné, že se stopy fosfidu zinečnatého dostaly do těla jiným způsobem nebo (to už je méně pravděpodobné, ale není to vyloučené), že byli zajíci záměrně otráveni v reakci na mediální hysterii kolem přemnožení hrabošů. Úhyn zajíců se momentálně prošetřuje, stejně jako se prověřuje konkrétní aplikace Stutoxu II. V případě, že došlo k pochybení, a že k úhynu zajíců skutečně došlo v souvislosti s výše zmíněnou aplikací je na místě, aby došlo v souladu s platnou legislativou k potrestání viníka. Na druhou stranu není na místě s tímto případem spojovat všechny zemědělce, házet je do jednoho pytle a veřejně je zostuzovat. 

Agrární komora České republiky