Suchý podzim, málo srážek v zimním období, suché předjaří, silné mrazy v únoru a pozdní mrazíky v květnu přiměly zemědělce, aby ještě více zrevidovali svoje beztak tak skromná očekávání úrody obilovin. Jak uvedl předseda výboru informačního portálu Agrarmarkt Austria Günter Griesmayr na tradiční tiskové konferenci ke sklizni, letošní rok je charakteristický velmi neuspokojivými výsledky na východě země a dobrou úrodou v pěstitelských oblastech na západě země. S předpokládanou úrodou přibližně ve výši 2,3 mil. tun (bez kukuřice) a 4,6 mil. t včetně kukuřice budou letošní výsledky v meziročním srovnání o přibližně jednu čtvrtinu nižší. To je nejenom úroda nejhorší za posledních 40 let, ale i výsledek hluboko pod dlouhodobým průměrem, který činí necelé tři miliony tun.

 

Průběh sklizně byl stejně jako v minulých letech narušen vydatnými srážkami v polovině července, což se u později vymlácené pšenice negativně projevilo nižší objemovou hmotností.

 

V porovnání s loňským rokem tato situace vytváří úplně jiné podmínky při ztržňování úrody. Výrazně nižší nabídka sice zajistí farmářům vyšší ceny, ale menší množství negativně ovlivní jejich celkovou ziskovost. Po loňských dobrých příjmech bude letos situace opačná.

 

Pěstitelé obilovin, především ve východním regionu země, budou muset být rádi, když se nedostanou do ztráty. „Nezbytnost kompenzačních plateb pro zemědělce z peněz EU se v letošním roce projevila velmi výrazně“, uvedl prezident ÖKR Franz Stefan Hautzinger.

 

Alternativní způsoby zpracování – např. v oblasti biopaliv – mají pro rakouský trh s obilovinami velký význam. Provoz těchto kapacit letos nebude možné pokrýt z domácí úrody, bude je nutné dovézt ze zahraničí.

 

Vysoká domácí spotřeba a nízká sklizeň udělaly z Rakouska netto importéra. V uplynulém roce se podařilo zvýšit objem obilovin uplatněných na domácím trhu o 50 procent. Díky zpracovatelským kapacitám tak zůstala vytvořená přidaná hodnota v zemi a udržela se i pracovní místa. Zpracovatelský průmysl se proto bude muset obrátit na regiony ve střední Evropě, kde mají obilí přebytek. Nakoupit se bude muset i krmné obilí. Zásobování země obilím je ale zajištěno a dokonce bude možné dodat obilí vysoké kvality na tradiční exportní trhy, jakými je např. Itálie.