Jinak tomu není ani v případě podniku AGRO Liboměřice, a. s., které hospodaří částečně v chráněné krajinné oblasti v Železných horách. Komplex bioplynové stanice je umístěn mimo vesnici v lese.

Bioplynová stanice v lese alespoň nemůže obtěžovat nikoho z okolí. Koneckonců, zápach i hluk jsou tam stejně minimální. Jedná se o vůbec první bioplynovou stanici v okrese Chrudim, která tam byla postavena. Zprovozněna byla v září 2008 a její výkon je 526 kW.

Všechny vstupy splňují kvalitativní parametry

V tomto podniku dávají do bioplynové stanice kejdu, siláž a senáž. Panuje názor, že se do bioplynové stanice dá „nacpat“ vše, co má biologický charakter. Opak je však pravdou a všechny vstupy musí splňovat určité kvalitativní parametry. Například siláž, kterou pro ni využívají, je úplně stejná jako ta, kterou se krmí skot. Jednou se ukrojí a založí do krmných žlabů a podruhé se ze stejné hromady vozí do bioplynové stanice.

Zemědělským podnikům přináší tyto stanice výhody jednak samotným výsledným produktem – bioplynem, jednak využitím zemědělské půdy. V posledních letech totiž dramaticky ubývá živočišná výroba a půda tak často není plnohodnotně využívána.

Digestát má lepší vlastnosti než sláma

Podnik bioplyn využívá ve formě tepla a elektrické energie, která se prodává společnosti ČEZ.
Dalším produktem je digestát, který se separuje na tuhou a kapalnou složku. Jedním z největších strašáků ze strany veřejnosti je údajný zápach z bioplynové stanice, který je však tímto technologickým postupem eliminován a ve výsledku je nižší než například u kejdy zvířat. Tuhý digestát se dále využívá v provozu jako podestýlka v chlévech, má možná ještě lepší vlastnosti než sláma.

Tekutý digestát (též fugát) je výborné organické hnojivo, které najde využití právě na poli. Bio plynová stanice je tedy uzavřený koloběh na přírodním principu. Další výhodou je 24hodinový provoz bez výkyvů na rozdíl od solárních elektráren, které jsou často zbytečně vystavěné na nejúrodnějších zemědělských půdách. Největší problém „bioplynek“ obecně je ve spekulantech a „kšeftech“ s jejich připojením. I tato bioplynová stanice má mnohem vyšší potenciál výroby, a tím možného prodeje, který však není možný z důvodu „prý“ omezené kapacity elektrizační soustavy stanovené provozovatelem. Člověku je pak smutno z toho, když se dozví, že poté byli připojeni i mnohem větší producenti.

Bioplynová stanice je stabilizační prvek

Přestože AGRO Liboměřice, a. s., je další z velkých zemědělských podniků v okrese, je bioplynová stanice stabilizační prvek a podržela podnik v dobách ekonomicky horších. Komplex „bioplynky“, kterou mají, vydá nákladově stejně, jako kdyby se starali o dalších 400 dojnic. Podnik hospodaří celkem na 2150 hektarech, má 2400 kusů skotu, z toho 800 dojných krav o průměrné užitkovosti 7000 litrů a plemenné býky.

Chovají plemeno české strakaté a jsou to výborní chovatelé. Již osmkrát se zúčastnili výstav a vždy si přivezli cenu. Naposledy v roce 2010 na celostátní výstavě českého strakatého skotu ve Svratce obdrželi titul Absolutní vítězka a Šampiónka ČR.

***

Víte,že:

Encyklopedie popisuje bioplynovou stanici jako technologické zařízení využívající proces anaerobní digesce ke zpracování bioodpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu? Hlavním produktem anaerobní digesce je bioplyn, který lze využít jako alternativní zdroj energie. Jednoduše lze říci, že princip výroby bioplynu je stejný jako proces trávení v bachoru krávy. Jde tedy o takovou „přírodní chemičku“.

Ing. Vanda Rektorisová ředitelka RAK Pardubice