V Senátu ČR jsem vyzýval náměstka pro evropské záležitosti  Juraje Chmiela i bývalé ministry zemědělství Petra Gandaloviče a Ivana Fuksu o vyjednání prodloužení této výjimky do doby, než se srovná výše dotací našich sedláků a zemědělců zemí původní EU-15. To se nestalo, a proto bylo nutné přijmout novelu, která bude respektovat vstup cizinců na trh s půdou. Sněmovna předložila tento návrh Senátu ČR.

V průběhu projednávání výše uvedeného zákona proběhla před zasedáním v Senátu porada s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR a své stanovisko dal písemně i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Došlo k dohodě, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR předloží pozměňovací návrh, který by umožnil převod nakoupení státní půdy od fyzických osob na právnické osoby. Dosud byl  pro členy představenstev zemědělských firem nákup státní půdu s jejím splácením velmi komplikovaný.  Tato novela byla při projednávání ve sněmovně, kam ji Senát ČR vrátil s pozměňovacím návrhem, podpořena všemi 168 poslanci. Podmínka předkupního práva státu byla v této novele zachována.

Senátoři z ODS chtěli zrušit předkupní právo státu

Těsně před projednávání v Senátu ČR byl skupinkou senátorů ODS předložen pozměňovací návrh, který umožňoval převod nakoupení státní půdy na blízké příbuzné a zrušení předkupního práva státu. Senát ČR tento návrh nepřijal, což u některých zemědělců vyvolává nepřiměřené reakce. K tomu bych chtěl říci následující. Předkupní právo státu bylo politickou záležitostí, neboť tehdejší ministr zemědělství Josef Lux zvýhodnil české zemědělce nízkou cenou půdy s možností splátek na třicet let, ale současně tím sledoval, aby půda jako národní bohatství a faktor národní identity zůstala v rukou českých sedláků. Za těchto podmínek každý zemědělec při nákupu věděl, do čeho jde, a mohl a nadále může na této půdě hospodařit, není v ničem omezován.

U okolních států velmi komplikují nastavené bariery prodej půdy cizincům

Tlak na zrušení předkupního práva státu je tlakem, aby si zastánci tohoto názoru mohli půdu prodat a zpeněžit, komu chtějí a jak chtějí. Ve všech zemích původní EU-15 je oficiálně uznáván prodej státní půdy všem občanům Evropské unie, avšak administrativní bariéry jsou nastaveny tak, že je to prakticky nemožné (například v Dánsku, Nizozemsku, Francii, Německu, Rakousku). Proč by tomu tak nemohlo být i v České republice?

S ministrem zemědělství Petrem Bendlem jsme se dohodli, že uvedené problémy budou dořešeny v rámci velké novely o Pozemkovém fondu ČR. Proto vyzývám všechny ke korektní diskusi k dořešení této problematiky.

Ing. Jan Hajda
senátor
předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu