KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Česká republika v mezinárodním srovnání 2010

27/02/12
viz. zdroj

Zdroj: ČSÚ

 

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ

 

Úvod

Publikace, kterou držíte v ruce, volně navazuje na předchozí vydání a dále je rozšiřuje. Jedná se především o srovnání České republiky se zeměmi Evropské unie, ale i dalšími státy světa formou tabulek a grafů s vybranými ukazateli. Hlavní z použitých skupin zemí jsou přesně vymezeny níže. Výběr dat se řídil v první řadě zájmem ze strany veřejnosti, a také existencí a dostupností údajů v mezinárodních zdrojích.

I tentokrát v publikaci najdete 11 tématických okruhů pokrývajících ekonomické, sociální i environmentální oblasti života. Kromě standardních informací o obyvatelstvu, trhu práce, životním prostředí, jednotlivých sektorech ekonomiky a makroekonomických údajích, zejména pak HDP, byly také zahrnuty ukazatele informační společnosti, vybrané regionální ukazatele a další. Široký výběr dat a tabulek mezinárodního srovnání můžete rovněž najít na www.czso.cz nebo v dalších publikacích vydávaných Českým statistickým úřadem.

Vysvětlivky:


EU 15 je Evropská unie 15 zemí (do 30. 4. 2004: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko).

EU 25 je Evropská unie 25 zemí. 1. 5. 2004 vstoupilo do Evropské unie 10 nových zemí (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), čímž došlo ke změně z EU 15 na EU 25.

EU 27 je Evropská unie po rozšíření 1. 1. 2007 o Bulharsko a Rumunsko.

Eurozóna je území těch členských států Evropské unie, které přijaly euro jako společnou měnu v souladu se „Smlouvou o založení Evropského společenství“. Zvláštní vrcholné zasedání Evropské unie v květnu roku 1998 konstatovalo, že pro zavedení jednotné měny euro se kvalifikovalo 11 zemí Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Kurzy měn těchto zemí k euru byly ke konci roku 1998 trvale fixovány ve formě přepočítacích koeficientů. V lednu 2001 k těmto zemím přistoupilo Řecko a odtud Eurozóna (12 zemí). 1. 1. 2007 rozšířilo počet zemí, které úspěšně přijaly euro ve formě bankovek a mincí, Slovinsko – Eurozóna (13 zemí). 1. 1. 2008 přistoupily Kypr a Malta – Eurozóna (15 zemí) a 1. 1. 2009 Slovensko – Eurozóna (16 zemí).

EFTA (Evropská zóna volného obchodu) – tuto skupinu tvoří Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Standard kupní síly (PPS) je umělá měna odrážející rozdíly v národních cenových úrovních, které nejsou zachyceny směnným kurzem. Tato jednotka umožňuje smysluplné objemové srovnání ekonomických ukazatelů mezi zeměmi. Úhrnné veličiny vyjádřeny standardem kupní síly jsou získány vydělením souhrnných hodnot v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly.

Parity kupní síly (PPP) jsou směnné kurzy, které vyrovnávají kupní sílu jednotlivých měn. To znamená, že za daný obnos peněz, konvertovaný do různých měn kurzem PPP, je možné koupit ve všech zemích ten samý spotřební koš zboží a služeb. Kurzy PPP tak odstraňují rozdíly v cenových úrovních mezi zeměmi.

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15letých a starších. Osoby nezahrnuté v pracovních silách (osoby ekonomicky neaktivní) jsou např. lidé ve starobním důchodu, ženy na mateřské dovolené a ženy pečující o děti v domácnosti, osoby v domácnosti, nemocní lidé, studenti, lidé, kteří se vzdali hledání další práce atd.

Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.

Kapitola 5 Průmysl, energetika, stavebnictví vychází z údajů Eurostatu, které jsou klasifikovány podle NACE Rev. 2.

 

Cílem této publikace je posloužit širokému okruhu zájemců o informace týkající se postavení ČR při srovnávání s ostatními zeměmi. Pracovníci ČSÚ uvítají případné další náměty a připomínky ze strany uživatelů, které využijí v budoucnu k dalšímu zkvalitnění své práce.

 

Informace dole ke stažení obsahuje:

 

4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2009
4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100)
4.3. Hektarové výnosy vybraných plodin, 2010
4.4. Sklizeň obilovin včetně rýže, (EU 27 = 100)
4.5. Stupeň soběstačnosti vybraných plodin
4.6. Celková rybářská produkce – všechny rybolovné oblasti
4.7. Celková rybářská produkce – vnitrozemské vody (EU 27 = 100)
4.8. Odlovy celkem – všechny rybolovné oblasti
4.9. Odlovy celkem – vnitrozemské vody (EU 27 = 100)
4.10. Produkce z akvakultury celkem – všechny rybolovné oblasti
4.11. Produkce z akvakultury celkem – vnitrozemské vody (EU 27 = 100)
4.12. Produkce z akvakultury – pstruh duhový
4.13. Lesy
4.14. Produkce dřeva celkem (kulatina, bez kůry)
4.15. Produkce palivového dřeva, včetně dřeva pro dřevěné uhlí
4.16. Spotřeba dřeva

 

Další oblasti:
Životní prostředí, Obyvatelstvo, Práce, Sociální statistiky, Průmysl, Energetika, Stavebnictví, Vybrané služby, Školství, Kultura, Zdravotnictví, Makroekonomika, Zahraniční obchod, Ceny, Regiony, Seznam Grafů zde

 

Informace ke stažení