KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Informace o sklizni obilovin a řepky č. 4 podle krajů a druhů obilovin

12/08/09

K 3.8.2009 bylo sklizeno z celkové plochy obilovin bez kukuřice 1 436 413 ha již 511 506 ha, to je více než jedna třetina. Ke stejnému datu v r. 2008 to bylo 43 %. Sklízí se všechny druhy obilovin, kromě kukuřice na zrno. Řepka je sklizena z 83 %, loni z 90 %.

 

Přehled postupu prací a dosažených výnosů za ČR

 

Nejvíce pokročily sklizňové práce u ozimého ječmene je sklizeno 96 %. Výnos na jeden hektar je o 0,18 t vyšší než v loňském roce.

Rozhodující plochy i největší objem sklizně je u ozimé pšenice a jarního ječmene. Ozimé pšenice je sklizeno 38 % s hektarovým výnosem nižším než v loňském roce o čtvrtinu tuny
Jarního ječmene je sklizeno 21 % s vyšším výnosem o 0,16 t/ha.

Desetiprocentní hranici sklizňových ploch překročilo žito a triticale. Sklizeň jarní pšenice a ovsa je v začátcích.

Řepky je sklizeno 82 % s vyšším výnosem než v r.2008.

 

ČR celkem

 

 

Situace v krajích

 

Obiloviny celkem bez kukuřice.

V Jihomoravském a zlínském kraji je sklizeno 62 % ploch. Jednu třetinu překročila sklizeň ve Středočeském, Královehradeckém, Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvyšší výnosy dosahují v Olomouckém a Královehradeckém kraji. Největší propad ve srovnání s loňským rokem má Jihomoravský kraj o téměř půl tuny na 1 ha a je to o 0,4 t nižší než dosavadní celostátní průměr. V jednom z nejrannějších okresů Hodonínském, je sklizeno 75 % ploch obilovin.

 

 

 

Ječmen ozimý

 

V závěru sklizně ozimého ječmene dosahuje hektarový výnos 4,85 t/ha. Je vyšší než v loňském roce. Nižší je ve 4. krajích Jihočeském, Karlovarském, Ústeckém a Vysočina. Dosud nízký podíl sklizeného ozimého ječmene ve Zlínském kraji je způsoben především ve vyšších polohách.

 

 

Pšenice ozimá

 

Ve srovnání s loňským rokem je největší propad výnosu v Jihomoravském kraji o 0,76 t/ha, kde je již sklizeno 70 % ploch. Vyšší výnos než v loňském roce je zatím ve 3. krajích, Královehradeckém, Olomouckém a Zlínském při sklizených 38 %, 60 % a 76 % sklizených ploch.

 

 

Ječmen jarní

 

V krajích s největším podílem sklizených ploch je ve srovnání s rokem 2008 nižší hektarový výnos v Jihomoravském o 0,42 t při 44 % ploch. Vyšší je ve Zlínském pouze o  0,05 t/ha při 48 % sklizených ploch ale Olomouckém o 0,54 t/ha. V ostatních krajích nepřekročila sklizeň 25 % ploch.

 

 

Žito

 

Při 16 % sklizených ploch je ve srovnání s loňským rokem nižší hektarový výnos o 0,33 t. V krajích s podílem sklizených ploch nad 20 % je nižší výnos v Jihomoravském o 0,82 t/ha, Pardubickém o 0,63 t/ha a Moravskoslezském o 0,51 t/ha. Vyšší je ve Zlínském kraji o 0,83 t/ha, Ústeckém pouze o 0,07 t/ha, jde však zejména u Zlínského kraje o malé plochy.

 

 

Tricitale a ostatní obiloviny

 

Pětinu sklizených ploch přesáhly 4. kraje Jihomoravský s výnosem ve srovnání s loňským rokem o 0,76 t/ha nižším, Zlínský nižším o 0,38 t/ha, Moravskoslezský také nižší o 0,28 t/ha, jen v Královehradeckém vyšším o 0,72 t/ha.

 

 

Pšenice jarní

 

 

Oves

 

 

Řepka

 

Za situace, kdy chybí k dokončení sklizně 17 % ploch bylo sklizeno 941 tis.t s výnosem 3,19 t/ha, to je o čtvrtinu tuny více než v loňském roce. Ve Zlínském kraji, kde sklizeň skončila je výnos 3,42 t/ha. Nižší výnos než loni je v Jihomoravském kraji.

 

 

Hodnocení postupu prací a škod

 

Zpožďování sklizně v důsledku podmáčených ploch hlásí zejména Jihomoravský a Jihočeský kraj. V okrese Žďár nad Sázavou bylo zničeno 800 ha krupobitím. Rozsáhlé krupobití bylo také na Klatovsku a Mostecku. Krajská agrární komora v Ústí nad Labem konstatuje napjatou situaci vzniklou zastavením lihovaru v Trmicích – proti rozhodnutí je podáno odvolání.

 

Kvalita sklizně

 

Začátek sklizně ozimé pšenice v Plzeňském kraji zatím signalizuje málo potravinářské kvality. Jihočeská krajská komora hlásí nižší objemovou hmotnost.

 

Ceny nabízené nákupními organizacemi

– převážně zálohové

 

 

Příloha č. 1

Příloha č. 2

 

Zpracovali: Ing. Jan Záhorka
                         Valerie Vašková

Zařazeno v Žně 2009