KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Vliv vyšších nočních teplot na fyziologii a růst jarní formy pšenice

14/07/09

Podle modelů klimatické změny se v budoucnosti zvýší i noční teploty. Cílem výzkumu v USA bylo během reprodukčního vývoje jarní pšenice kvantifikovat důsledky zvýšené noční teploty na její charakteristiky  včetně výnosu.

Podle modelů klimatické změny se v budoucnosti zvýší i noční teploty. Cílem výzkumu, který probíhal v spolupráci Kansas State University a Výzkumného centra USDA-ARS na Manhattanu bylo kvantifikovat důsledky zvýšené noční teploty během reprodukčního vývoje jarní pšenice, a to sledováním fenologických, fyziologických, vegetativních a výnosotvorných vlastností. V pokuse byly pěstovány dvě odrůdy pšenice (Pavon-76 a Seri-82) při optimálních teplotách (den/noc, 24/14 °C, fotoperioda světlo/tma, 16/8 h), a to od výsevu do fáze praporcového listu. Potom byly rostliny vystaveny čtyřem různým nočním teplotám (14, 17, 20, 23 °C). Denní teplota byla během celého pokusu ve všech variantách konstantně 24 °C. Zvýšené noční teploty se projevily na fyziologických vlastnostech, růstu a výnosu, nebyla však zaznamenána interakce s odrůdami, nebo odrůdy x teploty. Zvýšená noční teplota (>14 °C) se projevila po 14 dnech sníženou fotosyntézou a při nočních teplotách 20 a 23 °C se snížil i výnos zrna. Při noční teplotě nad 20 °C došlo k snížení fertility klasu, počtu zrn v klase a jejich velikosti. V porovnání s kontrolou (14 °C) se fáze nalévání zrna při teplotě 20 °C zkrátila o 3 dni a při teplotě 23 °C o 7 dní.

Zařazeno v Rostlinná výroba