O těchto zjištěních referovala Dr. Shannon Bartelt-Huntová společně se svými kolegy z univerzity v Nebrasce v odborném časopise „Environmental Science & Technology“. Pro účely výzkumu byly viry ptačí chřipky „ošetřeny“ drenážní vodou ze skládky. Tyto směsi byly testovány při čtyřech různých teplotách, třech hodnotách pH a třech stupních elektrické vodivosti jako měřítka pro obsah těžkých kovů. Vědci doporučují, kadávery ptáků bezprostředně po usmrcení zahrabat, čímž dojde ke zvýšení teploty kadáveru. Alternativou je výrazné posunutí hodnoty pH u deponovaných kadáverů směrem do alkalické nebo naopak kyselé oblasti tak, aby došlo co nejrychleji k inaktivování virů ptačí chřipky.
 
Dr. Bartelt-Huntová ve svém prohlášení pro tisk upozornila na výsledky četných sledování, které prokázaly, že skládky odpadů jsou pro volně žijící ptáky velmi atraktivní. Skládky by tak mohly sloužit také jako rezervoár virů ptačí chřipky a infikovat volně žijící ptactvo.       
 
Pramen: David A. Graiver, Christina L. Topliff, Clayton L. Kelling, Shannon L. Bartelt-Hunt Survival of the Avian Influenza Virus (H6N2) After Land Disposal Environmental Science & Technology 2009 43 (11), 4063-4067 
 
Wissenschaftler: Vogelgrippeviren überleben in deponierten Kadavern [cit. 2009-01-02], www.animal-health-online.de

Zdroj: Agronavigator.cz