KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Návrh podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

24/07/09

Následující seznam se týká standardů GAEC, které mají vstoupit v platnost 1. ledna 2010. Vyjímkou je standard č. 10, který začne platit 1. ledna 2012. Upozorňujeme, že tato verze není konečná a znění návrhu může být ještě předmětem změn.

1. Žadatel na půdním bloku, případně jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7° zabezpečí, po sklizni plodiny v roce předcházejícím roku ve kterém má být poskytnuta podpora, založení porostu následné plodiny, anebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:

a)   strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, případně dílu minimálně do 15. února kalendářního roku, v němž má být podpora poskytnuta, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo

b)   půda zůstane zorána, případně podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 15. února kalendářního roku, v němž má být podpora poskytnuta, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.   

2.  Žadatel na ploše půdního bloku, případně jeho dílu označené v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, nebude pěstovat kukuřici, brambory, řepu, bob setý, soju a slunečnici. Porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin. Za porušení této podmínky se nepovažuje, pokud plocha silně erozně ohrožené půdy na dotčeném půdním bloku, případně jeho dílu nezabírá více než 10%, maximálně však 1 ha, skutečné výměry plochy porostu výše uvedených širokořádkových plodin, nebo plochy porostu obilnin a řepky založeného bez využití půdoochranných technologií, případně plochy porostu obilnin bez podsevu jetelovin ve smyslu výše uvedené podmínky.   

3.  Žadatel na minimálně 20% jím užívané výměry půdních bloků, případně jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:

a)    aplikování tuhých statkových hnojiv, s výjimkou separátu prasečí kejdy, anebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar. Minimální dávka se nevztahuje na ponechané produkty při pěstování rostlin[i](např. slámu) dle příslušného právního předpisu[ii], anebo

b)   pokrytí tohoto procenta výměry, případně jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31.5. do 31.7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, případně jejich směsí: vojtěška setá, jetel nachový (inkarnát), jetel podzemní, jetel zvrácený (perský), jetel plazivý, jetel luční, štírovník růžkatý, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob  polní, lupina modrá. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, případně jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50%.  

4. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu, pálit bylinné zbytky

5. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená, anebo přesycená vodou s výjimkou vlastní sklizně plodiny.

6. Žadatel zajistí, že krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník, nebudou rušeny, případně poškozovány.

7.  Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.

8.  Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, případně jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.

9.  Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastník nebo provozovatel zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s platnou právní úpravou[iii]. 

10.  Žadatel, na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, sousedícím s útvarem povrchových vod, zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud příslušný právní předpis[iv] nestanoví jinak.

——————————————————————————–

[i] , §2 písm. h) zákona č. 156/1998Sb .o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), v platném znění

[ii] , §7 vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998Sb .o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění

[iii] § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona č. 254/2001Sb., v platném znění

[iv] Nařízení vlády č. 108/2008Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.