"Úroveň přímých plateb je v jednotlivých regionech EU negativně ovlivněna rozdílným historickým obdobím, kdy byly tyto platby na základě produkčních ukazatelů vypočítávány. Tato disproporce činí už teď, a zejména pak po roce 2013 bude činit systém přímých plateb málo věrohodným a obtížně obhajitelným," uvedl náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.

Zatímco v současnosti například řečtí farmáři získávají až 600 eur na hektar orné půdy, v Lotyšsku je to jen 100 eur. Češi získávají zhruba 200 eur, což je ale stále značně méně než unijní průměr. Zemědělci z nových členských států dnes proto v Brně předali eurokomisařce pro zemědělství Mariann Fischerové-Boelové deklaraci, v níž vyzývají ke srovnání plateb již v roce 2010, nikoliv až v roce 2013.

Žádný ze států sice údajně dorovnání plateb přímo nezpochybňuje, nicméně z vyjádření účastníků jednání je zřejmé, že naděje na rychlejší vyrovnání výše dotací je mizivá. "Se všemi členskými státy musí být po roce 2013 zacházeno stejně," uvedl šéf zemědělského výboru Evropského parlamentu Neil Parish. Podle Fischerové-Boelové by zase bylo obtížné najít zemi, která "není připravena k této diskusi" (o dorovnání přímých plateb).

Debaty, které by měly vyústit v největší reformu společné zemědělské politiky v historii, se ale "netočí" jen kolem dorovnání přímých plateb. Některé země by nejraději viděly, aby přímé platby byly zrušeny úplně a zemědělství se řídilo čistě pravidly trhu. Taková možnost ale není příliš pravděpodobná. Podobnou představu přitom nezastává ani současná šéfka zemědělství v Evropské komisi.

"Jsem přesvědčená, že bychom v rámci společné zemědělské politiky měli v budoucnu udržet systém přímých plateb, který představuje jakousi finanční záchrannou síť pro farmáře," dodala Fischerová-Boelová. Podle ní je navíc nutné zajistit vysokou kvalitu potravin v Evropě, přičemž rovněž hrozí, že by někteří farmáři mohli opustit bez dotací některé málo úrodné oblasti.