KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

A platit se bude

30/06/09

Zdroj: KIS Jihočeský

A platit se bude

Současná situace na trhu s mlékem je pro chovatele v EU, nejen v ČR, skutečně velmi tíživá. Nelze si však nepřipomenout dobu přelomu let 2007/08, kdy se ozývalo silné volání po urychleném uvolnění mléčných kvót a nastolení volného trhu touto komoditou. Cena mléka tehdy vyšplhala k jedenácti korunám za litr syrového mléka, po mléku byla poptávka a ta, jak známo, vede mimo zvýšení ceny i k investičnímu a výrobnímu optimismu. Faktory způsobující tento jev bohužel neměly dlouhého trvání a již v létě loňského roku konjunktura pohasla a trvalý pokles cen trvá dodnes, kdy každodenní prodělek vyhání do ulic k protestům chovatele z velké části EU.

Prezident Agrární komory Jan Veleba 23.6. v rozhovoru pro Lidové noviny uvádí, že viníky současného stavu jsou obchodní řetězce svou vysokou marží a mlékárny svým vzájemným podrážením. Jakoby se krize vyhnula zemím s nízkým podílem řetězců na trhu. Jakoby snaha mlékárny prodat a utržit byla opovrženíhodná, zatímco tentýž jev u chovatelů je pro pana prezidenta jaksi pochopitelný a normální. Vždyť naši chovatelé se –viděno stejnou optikou – v tomto krizovém období také podrážejí, také přistupují na diktát mlékárny v otázce ceny, a já se jim nedivím. Chtějí utržit. Nyní se někteří z nich chystají svou situaci, potažmo krizi svého odvětví, vyřešit na příští pondělí plánovanou blokádou dálnic a skladů hypermarketů. Obávám se, že tam se žádné řešení nenalézá, dokonce nesdílím ani optimismus Jana Veleby k očekávanému pochopení od (motoristické) veřejnosti. Jsem však zvědav, jestli vyzve prezident AK zablokované řidiče k vyšší konzumaci mléka nebo jestli jim objasní, že potřebuje větší část jejich daní k tomu, aby pomohl chovatelům dojného skotu. Jiné řešení totiž, kromě zavedení minimálních cen mléka, se nenabízí. Tam ovšem není jasné, kdo přinutí mlékárny za tuto cenu vykoupit všechno nabídnuté mléko, nebudou-li mít na ně zajištěn odbyt. A nebude-li všechno mléko vykoupeno, někdo, možná přímo někdo z protestujících, bude v ruce mít černého Petra a půjde z kola ven. Nebude to však pro jeho neschopnost vydržet v krizi déle než ostatní, pro neschopnost uspět v konkurenci cenou nebo kvalitou. O jeho konci totiž rozhodne pracovník mlékárny, v lepším případě podle výhodnosti pro mlékárnu, v horším … Na místě chovatele, chystajícího se na protest, bych si právě dopady navrhovaných opatření nechal od Jana Veleby podrobně vysvětlit. Jsme nakonec už velcí kluci a víme, že zázrak přinášející spásu se dostaví jen zřídka. Všechna ostatní řešení něco stojí, buď peníze, nebo úsilí, někdy pláč a skřípění zubů. A platit se bude, jde jen o to, aby platil ten správný. Osobně si chovatelů obecně velmi vážím a považuji zejména chov skotu z celé řady hledisek za velmi důležitou součást zemědělství. Příčiny jeho snižujícího se rozměru v naší republice bych, stejně jako řešení mléčné krize, hledal raději jinde než na dálnicích.