V ekologickém zemědělství je díky extenzivnímu hospodaření vyšší podíl divoce rostoucích druhů rostlin na zemědělské ploše a v této souvislosti se hovoří o vedlejších rostlinách či divokých polních bylinách. Složení a rozsah těchto rostlin se často mění v průběhu hospodaření. Skrze vhodné osevní postupy, volbu odrůd, agrotechniku a opatření pro boj s plevely se mohou udržet většinou tyto divoké rostliny pod prahem škodlivosti.
 
Existují četné pozitivní vlivy plevelů. Zaprvé jsou předpokladem pro přítomnost mnohých druhů hmyzu a pavouků, z čehož mnozí patří k prospěšným druhům. Divoké byliny nabízí těmto predátorům úkryt i hnízdiště. Kromě toho slouží coby potrava, neboť predátoři se neživí výhradně škůdci. K tomu se přičítá jejich pomoc při opylování kulturních rostlin. Skrze pozitivní přínos plevelů pro predátory škůdců je vidět význam pro jistotu výnosů a snižování stavu škůdců.
 
Dále divoké polní byliny slouží jako indikátory a mohou školenému zemědělci pomoci rozeznat stav půdy. Jedná se především o domácí, robustní druhy přizpůsobené lokalitě, které se tam nenacházejí bezdůvodně. Například heřmánek, bodlák a pýr se objevují na utužených půdách (po přejezdu vlhkých půd těžkou mechanizací) a mohou svými kořeny pomoci utužení rozpojit. Šťovík je ukazatelem půdní kyselosti a pryskyřník zase vlhkých stanovišť.
 
  Porost plevelů snižuje díky pokryvu půdy nebezpečí eroze, zabahnění, odpar a vyplavování živin.  Kromě toho poskytují divoké rostliny po odumření organickou hmotu, která je k dispozici pro tvorbu humusu a pro žížaly – důležité spolupracovníky v ekologickém zemědělství.
 
Divoké rostliny na zemědělské ploše tvoří nakonec také neodmyslitelnou součást biodiverzity. Díky vysokému počtu různých divokých rostlin přispívá ekologické zemědělství k zachování genetické rozmanitosti. Význam genetických rezerv není zdaleka doceněn. Již nyní známe hodně léčivých bylin, které patří mezi plevele kulturních plodin, jako je heřmánek pravý, různé druhy kopřiv, jitrocel kopinatý a jitrocel větší.
 
Neméně důležitou roli hraje i estetické hledisko, neboť zemědělská krajina slouží i k odpočinku. Divoké polní rostliny přispívají k obohacení krajinného rázu a prožitku z přírody a mohou dokonce zvednout turistickou hodnotu rekreačních oblastí.
 
Často jsou plevele viděny pouze coby rostliny „na špatném místě“ a jsou mohutně potlačovány chemickými přípravky. Pokud se však podíváme i na jejich přínosy a vidíme je v různých souvislostech, můžeme se omezit jen na redukování množství, jež nezpůsobí vážné škody.
 
Zdroj: Adrienne Bogdan, Zpravodaj Ekoconnect, duben 2009