V praxi se stále více projevuje trend snižovat množství vody k přípravě pesticidních postřiků do řepky. To však přináší problémy, protože například škůdci řepky často žijí v úkrytu pod rostlinnými orgány a proto mohou být postřiky zasaženi jen obtížně. Stejné platí pro ochranu proti fómové infekci kořenového krčku a stonku, popř. proti askosporám hlízenky obecné. Navíc řepka v pozdějších vývojových fázích vytváří bohatou listovou hmotu, která musí být postřikem dostatečně zasažena. Jak tvrdí H. J. Wöppel z Úřadu pro zemědělství a lesnictví ve Würzburgu – kdo zde šetří na vodě, šetří na nesprávném místě.