Křížení holštýnského skotu
Na konferenci o křížení holštýnského skotu dalšími plemeny referovali vědci i chovatelé o pozitivních výsledcích.
V listopadu 2008 se v Německu uskutečnila první konference věnovaná problematice křížení holštýnského skotu. Experti z různých států zde referovali o svých zkušenostech. Především to byl profesor Leslie Hansen z univerzity v Minnesotě, který již po mnoho let provádí experimentální pokusy v Kalifornii.
Hlavní náplní jeho práce je v současné době vzájemné porovnávání čistokrevných holštýnských dojnic s kříženkami. Na sedmi mléčných farmách připařovali HF plemenice býky plemen normande, montbéliard a skandinávského červenostrakatého skotu. „Iniciativa vzešla od farmářů samotných“, uvedl doktor Hansen, protože nebyli spokojeni s některými parametry užitkovosti HF dojnic. V USA během posledních 35 let došlo k výrazné proměně HF skotu.
„Krávy dojí sice výrazně více mléka, mají lépe utvářené vemeno, jsou podstatně větší, ale jejich tělesná kondice se snížila – krávy se staly ostřejšími.“ Průměrná holštýnská dojnice vydrží v USA jen o něco více než dvě laktace. „Až donedávna nebyla v chovu holštýnského skotu přílišná pozornost věnována průběhu telení, porodům mrtvých telat, plodnosti, zdravotnímu stavu a dlouhověkosti. U jiných dojných plemen to vypadalo úplně jinak“, uvedl dále prof. Hansen.
Dalším problémem holštýnů je vysoký stupeň inbreedingu. Příbuzenstvo plemeníka Elevation tvoří v americké populaci HF skotu celých 15%, Chiefa 14% a Blackstara dokonce 16%. „Ročně zde stoupá inbreeding o 0,10%, což vede k nárůstu inbrední deprese“. Stupeň inbreedingu se v USA v průměru pohybuje okolo 5,1%, v Německu je to 4,7%.
Nižší ztráty
Díky křížení s jinými plemeny byl vyřešen problémy s vysokou mírou ztrát v chovu HF dojnic. „To se ukázalo především u obtížnosti porodů a porodů mrtvých telat“, vysvětlil expert. U čistokrevných holštýnek při prvním otelení mělo problémy při porodu 17,7% plemenic a 14% porodilo mrtvé tele. U kříženek skandinávského červenostrakatého skotu (SČS) s holštýnem se obtíže při porodu vyskytly jen u 3,7% prvotelek a 5,1% plemenic porodilo mrtvé tele (tab. 1).
Tabulka č. 1: Problémy při porodu
Heterózní efekt se odrazil nejenom u těchto ukazatelů, ale také u fitnes kalifornských plemenic: Ze 416 holštýnských krav muselo být brakováno ještě před první kontrolou mléčné užitkovosti 8,7% plemenic. Ze 1075 kříženek to bylo pouze 2,7% zvířat. Převaha holštýnek se prokázala v celkové mléčné užitkovosti i obsahu mléčných složek – maximální užitkovost tyto plemenice dosáhly již na druhé nebo třetí laktaci a pak si tuto úroveň udržovaly. U kříženek naproti tomu užitkovost postupně s každou další laktací gradovala, nejvíce patrné to bylo u kříženek SČS a HF (tab. 2). Jiné to už bylo u service periody, která byla u holštýnek v průměru 147 dní, zatímco u kříženek s normande to bylo 122 dní, s montbéliarde 124 dní a SČS 131 dní.
Tabulka 2: Mléčná užitkovost
Pozitivní výsledky ze Spojených států podnítily zájem i ze strany německých odborníků a chovatelů. Této problematice se začal věnovat profesor Wilfried Brade ze Zemědělské komory Dolního Saska se sídlem v Hannoveru. Ke křížení zde začali využívat 5 býků plemene švédské červenostrakaté (Jurist, Orraryd, Peterslund, Larsgard a Backgard). Dosud bylo již zapuštěno 400 plemenic F1 generace, 226 již porodilo a 152 prvotelek již bylo znovu zapuštěno. F1 kříženky vykazují nižší procento porodů mrtvého telete o 6,8%. Mléčná užitkovost byla o 0,6 kg mléka vyšší u čistokrevných holštýnek, ale množství obsahových látek bylo vyšší u kříženek. Také zdravotní stav mléčné žlázy byl lepší u kříženek. K podobným výsledkům dospěli i chovatelé v běžné praxi.
Kreuz und quer Primus, 2009, č. 2,s . 14 – 17
Zdroj: Agronavigátor.cz
Zařazeno v Konzultační dny
