Tato technologie využívá jako surovinu slámu, dřevo a další materiály rostlinného původu. Nejdříve se surovina ohřeje bez přístupu vzduchu na teplotu asi 500 °C, čímž vznikne olejovitá kapalina s příměsí pevných částic. Tato kapalina se odpaří proudem čistého kyslíku a následně zahřeje při vysokém tlaku na teplotu asi 1 400 °C. Tímto procesem vznikne plynná směs bohatá na oxid uhelnatý a vodík. Ze směsi vodíku a oxidu uhelnatého je možné po odstranění nečistot syntetizovat např. metanol, vodík a syntetické uhlovodíky s vlastnostmi motorové nafty.

Ve spolupráci s německou firmou Lurgi už zástupci KIT budují zkušební provoz, který by měl být dokončen v roce 2012. Tým z KIT, pod vedením Nicolause Dahmena, se pokusil přepočítat náklady rafinerie s roční produkcí 1 milión tun. Na základě analýz zjistili, že celý projekt by mohl ztroskotat na počáteční fázi – rozklad biomasy zahřátím a převedení vzniklé kapaliny do plynné fáze. Pro produkci potřebného množství plynné směsi by totiž bylo potřebné dovézt z okolí tolik biomasy, že by to zřejmě vyvolalo dopravní kolaps.  

Alternativním řešením mohou být lokální stanice (asi 50), ve kterých bude probíhat zpracování biomasy a do centrály by se vozil jen zkapalněný produkt. Náklady na výrobu biopaliva by pak mohly být 0,56-1,04 € za litr. Ačkoli je i tak cena biopaliva stále vyšší oproti klasickému benzínu nebo naftě, tento rozdíl by mohl být kompenzován sníženou daní z biopaliv.

http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5

Zdroj: Agronavigátor.cz