UCLA rozvíjí metodu jak syntetizovat biopalivo prostřednictvím bakterie coli. Vědci na UCLA vyvinuli novou metodu pro výrobu příští generace biopaliv za využití geneticky modifikovaného mikroorganismu Escherichia coli. Vytváří se tak účinné biopalivo. Očekává se, že tato metoda bude využívána k masové výrobě nového druhu biopaliv. Odborníci na chemické a biomolekulární inženýrství z UCLA publikovali výsledky své studie v lednu 2008 v časopise Nature. Tam bylo prezentováno krátké shrnutí objevu a jeho zásadního průlomu v této oblasti vědeckého působení. Jedná se o dlouhodobé využití dosažitelných fosilních paliv. Byly sledovány podmínky spojené s problematikou životního prostředí. Výsledkem výroby a jejího využití je zvýšené úsilí věnované syntéze biopaliva z obnovitelných zdrojů.

Biopaliva, zejména komerčně dosažitelný ethanol, jsou vyráběny ze zemědělských produktů, jakými jsou kukuřice, cukrová třtina nebo odpadní celolóza. Používaný ethanol má však svá omezení, není tak účinný jako benzín. Musí být směšován tak, aby bylo vhodné ho použít pro účely transportu. V tomto případě se vyskytuje sklon k absorbování vody z okolí. Může proto docházet ke vzniku koroze, před kterou je třeba se chránit při uskladňování, distribuci v existující infrastruktuře včetně různých druhů modifikací.

Řetězce přítomných alkoholů mají témř stejnou energetickou účinnost jako benzín. Nejsou taktěkavé ani nenarušují prostředí, jako je tomu u ethanolu. Není tak snadno absorbována voda. Kromě toho se ve směsi vyskytuje rozvětvený řetězec alkoholů, například isobutanol, které mají vyšší oktanová čísla, což se uplatňuje v pohonných hmotách. Isobutanol nebo C5 alkoholy nebyly nikdy vyráběny z obnovitelných zdrojů. Mají výnosy, které postačují k užití jako vhodné náhražky benzínu. Takové alkoholy jsou typické jako vedlejší produkt při kvašení. K modifikací organismu dochází ke vzniku těchto složek. Ty mohou obvykle zapříčiňovat toxicitu buněk. Tato skutečnost byla omezena využitím přirozeného působení metabolických produktů mikroorganismu E.coli. Změnou svého intracelulárního chemického stavu se může za využití genetického inženýrství docílit vzniku těchto alkoholů. Tým odborníků upravil klíčové cesty, které se odehrávají prostřednictvím E. coli a vedou k výrobě některých alkoholů s vyššími řetězci, které jsou vytvořeny z glukózy, obnovitelných uhlíkatých zdrojů, přičemž mezi ně patří isobutanol, 1-butanol, 2-methyl-1-butanol, 3-methyl-1-butanol a 2-phenylethanol. Tento způsob přípravy je ovlivňován mikroorganismem E. coli. Vyznačuje se vysoce aktivní biosyntetickou cestou za aktivního přístupu přítomných aminokyselin, což se využívá v produkci alkoholu. 
 
G.I.T. LABORATORY JOURNAL EUROPE, 2007, 12 č. 3-4, s. 28-29 CHIN, Matthew; Developing Better Biofluels

Zdroj: Agronavigátor.cz