KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Černé dny chovů prasat

11/06/08

Zdroj: AK ČR

Odvětví chovu prasat se po devatenácti měsících recese nachází v hluboké krizi. Ztráty producentů prasat za toto období dosáhly čtyři miliardy korun. Odrazem těchto ztrát jsou rapidně se snižující stavy prasnic, prasat celkem i počtu chovatelů prasat a výrazně klesá soběstačnost ve výrobě vepřového masa.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) je v České republice letos k 1. dubnu ve stavu 179 297 prasnic, což je o 45 581 kusů méně než před rokem, a ve stavu prasat celkem 2 432 984 kusů, což je o 397 451 kusů méně. Tyto údaje je nutné brát se značnou rezervou. Přesnost údajů ČSÚ je taková jako přesnost střelby z kuše na vzdálenost jednoho kilometru při prudké bouři. K tomuto tvrzení lze dojít při srovnání údajů ČSÚ a Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE). Je patrné, že se tyto údaje od dubna 2002 postupně sbližují až do srpna 2006, kdy se prakticky shodují. O rok později se však liší skoro o 17 000 prasnic a 135 000 prasat celkem. Nižší údaje uvádí přesnější VÚZE.

 

Prudké poklesy stavů

To vede Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě k přesvědčení, že se naplňují jeho předpovědi a ve skutečnosti je k 1. dubnu letošního roku zhruba 160 000 prasnic a méně než 4 300 000 kusů prasat celkem. Tomu odpovídá vývoj prodejů – v prvním čtvrtletí roku 2008 je snížení o 31 % s dalšími poklesy v následujících měsících. Identický je i vývoj prodejů plemenných a chovných prasniček. Dá se reálně očekávat, že v pololetí klesnou stavy prasnic pod 150 000 kusů a koncem léta stavy prasat celkem klesnou na 2 000 000 kusů, což je historické minimum od sucha v roce 1947, ovšem tehdy byla spotřeba vepřového masa výrazně nižší než je dnešních 41 kg.

Co je nejhorší na této situaci ? Ti, kteří mohli pomoci řešit problémy odvětví, projevují absolutní a totální nezájem. Porážky a zpracovatelé a rovněž obchodní řetězce navyšují své marže v období, kdy se producenti propadají do historicky nejhlubších ztrát, na ministerstvu zemědělství jsou hluší, slepí a lhostejní, ale oni vlastně nic nemohou dělat.

Vychází se ze skutečnosti, že Česká republika je součástí Evropské unie, kde v loňském roce soběstačnost ve výrobě vepřového masa dosáhla 106 % při poklesu o dvě procenta.

Podle předběžných údajů bylo v loňském roce v EU poraženo 258,4 milionu kusů jatečných vepřů a produkce dosáhla 22,8 milionu tun. Stavy prasat celkem se v EU-27 snížily o 1,3 % na 159,4 milionu kusů. Jsou státy, kde se stavy prasat dokonce zvýšily (Nizozemsko + 5 %, Německo + 1,2 %, Estonsko + 9,8 % či Portugalsko + 2,2 % ). Ve většině zemí stavy prasat klesly, a to zejména ve druhém pololetí roku (Lotyšsko – 18,1 %, Bulharsko – 14,5 %, Slovensko – 13,2 %, Polsko – 8,3 %, Slovinsko – 5,7 % či ČR – 2,9 % ). Vývoj na evropském trhu nejvýznamnějším způsobem ovlivňuje silná pětka – Německo, Španělko, Francie, Dánsko a Nizozemsko, kde se stavy prasat celkem vůbec nezměnily a zůstaly i v loňském roce na stejné výši 92 468 tisíc kusů, přičemž se zvýšil jejich podíl z 57,2 % na 58 % a podíl porážených jatečných prasat silné pětky činí 156 760 tisíc kusů a tvoří více než 61 % z prasat porážených v EU-27.

 

Rostoucí závislost na dovozech vepřového

Výše uvedené údaje jsou pouze podkladem k následujícímu závěru. Podle prognózy Danish Meat Association vzroste dánský export v roce 2008 o 330 milionů eur (8,3 mld. Kč ) při nezměněném objemu vývozu. Zatímco počítají s klesajícími výnosy na japonském a ruském trhu (vzhledem ke konkurenci levného amerického a brazilského masa) poroste odbyt do zemí střední a východní Evropy (rozuměj do nových členských zemí včetně ČR).Odbyt tradičních odběratelů Německa, Británie a Itálie má zůstat na stejné úrovni, hodnota exportovaného masa se ovšem značně zvýší. Vysvětluje se to tím, že se v zemích EU sníží výroba, čímž klesne na trhu Evropské unie nabídka. Z toho je možné odvodit, že dovozové země budou kupovat výrazně dražší maso. A to bude samozřejmě i údělem ČR, kde je nutné počítat s rostoucí závislostí na dovozech při očekávané klesající soběstačnosti ve výrobě vepřového masa.

V roce 2002 byla Česká republika ještě soběstačná, v roce 2004 (vstup do EU) činila soběstačnost 96,9 %, v roce 2006 se snížila na 78,5 %, v loňském roce klesla na 75,8 % a v letošním roce lze očekávat snížení až k 65 %. Očekávaný výrazný cenový růst je nutné spojit s činností ministra zemědělství Petra Gandaloviče a vedení tohoto resortu, přičemž stačilo vyslechnout a realizovat jen některé z požadavků, které v minulém období resortu zemědělsví předložil Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Řada chovatelů by od chovu prasat jistě neodcházela.

Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě kritizuje realitu dnešní doby. Rozumní lidé nemohou pochopit, jak nám v ČR nezáleží na tom, co za finanční prostředky nasměrované do zemědělství společnost na druhé straně získá. V rámci EU nesmírně promyšleně uplatňované pravidlo oddělení plateb od produkce vede k výraznému snižování tržeb za produkci a jejich dorovnání dotacemi. Při prakticky zanedbatelných dotacích do odvětví chovu prasat (za rok 2007došlo ke snížení na necelých 130 milionů korun ) a nevytvoření systému vedlejších podpor – precizně fungujícím v zemích EU-15 dochází k uvedenému propadu v chovu prasat v ČR.

V okolních zemích ale u této komodity existuje investiční politika, která zahrnuje:

  • financování z regionálních fondů,
  • podpoře dopravy při vývozech,
  • subvencovanému vývozu (proti němu se staví české MZe),
  • efektivní ochraně proti nežádoucím dovozu (Německo versus levné polské maso).

Především ale je to nepochopitelný přístup k producentům ve specializovaných chovech bez půdy, který vede k současným koncům. Neefektivnost vynakládaných prostředků je evidentní a dokonce se zdá, že i záměrná.

Reforma společné zemědělské politiky po roce 2007 si stanovila pět základních cílů:

  • udržitelný rozvoj venkova,
  • mimoprodukční vlastnosti zemědělství,
  • spravedlivé příjmy zemědělců,
  • kvalitní a bezpečné potraviny,
  • základní potravinová soběstačnost (minimálně 85 % v základních komoditách).

 

Stáváme se odbytištěm evropské patnáctky

Jako chovatelé prasat si klademe otázku, jak je to myšleno se spravedlivými příjmy producentů prasat při výrazném růstu vstupů – především krmiv (+ 35 % ), energií (+12,5 %), ale i ostatních. Stalo se, že se ceny za jatečná prasata v prvním čtvrtletí letošního roku dokonce snížily i proti mizérii loňského roku. Na mysl se dostává úvaha o neokoloniálním způsobu hospodaření v rámci EU-27, kdy EU-12 (nově přistoupivší země do EU) mají pouze rozšířit prostor jako odbytiště výrobců EU-15. První okleštěnou komoditou byla cukrovka, druhou je vepřové maso, co bude následovat dál? Tady totiž vůbec nerozhoduje, jak efektivně tu nebo jinou komoditu vyrábíte, ale jak jste kapitálově silní.

Nelze si při této příležitosti odpustit ostrou kritiku ministerstva zemědělství a SZIF za ostudnou realizaci vládního nařízení č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit do programu zakládání skupin, a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podoře jejich činností aktualizované nařízením č. 332/2007 Sb. Je to prostě typická ukázka toho, jak se sebelepší a všude jinde úspěšně fungující podpora dá totálně znehodnotit.

Novým a velmi vážným nebezpečím, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže připravuje kvůli fungování odbytových družstev, je Stanovisko 2008 obsažené v Informačním listu č. 1/2008 tohoto orgánu. Jeho realizace znamená skutečnou likvidaci odbytových družstev, především komodit živočišné výroby v rámci ČR. Pokládám otevřeně otázku: Komu tato politika slouží a co je jejím cílem?

Chov prasat v České republice se stane bez efektivní pomoci marginální záležitostí ke škodě spotřebitelů kvalitního a doposud laciného českého vepřového masa.

Ing. Jaroslav Hajda