KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Pionýrská rostlina pro písčité půdy

13/03/08

Zdroj: ÚZPI

Komonice zvyšuje výnosovou schopnost písčitých půd. Je vhodná pro pícninářské účely, na zelené hnojení, pro výrobu bioplynu apod.

Komonice je vojtěškou písčitých půd. Díky mimořádné mohutnosti svého kořenového systému je schopna pronikat i utuženou půdou a výrazně přispívat k tvorbě humusu. Více k této zajímavé rostlině uvádí článek odborníků z Běloruska a SRN.

Na písčitých půdách jsou zejména v suchých letech výnosy spojeny s vysokým rizikem. Hlavní příčinou ztrát, které mohou dosahovat až 50 %, je mimořádně nízká vodní jímavost půdy. Díky tomu je také velmi málo plodin vhodných pro pěstování na těchto půdách. Omezují se na tyto: žito, lupina, brambory, kostřava ovčí, krmné směsky a částečně kukuřice. Malý počet pěstovaných druhů vede zákonitě ke zkracování pěstitelské pauzy v rámci osevního postupu. Samotné žito a kukuřici nelze trvale označit jako snášenlivé k pěstování po sobě. Mohou být považovány pouze za tolerantní, protože následují-li po sobě, reagují i ony snížením výnosů. U lupiny je nutné dodržet odstup pět až šest let. To znamená podíl 14 až 17 % orné půdy. Tak malý podíl leguminóz nemůže být nosným prvkem v osevním postupu.

Písčité půdy podléhají jak známo výrazněji vlivům, které vedou k utužení podorničí, než půdy s vysokým obsahem humusu. Utužení podorničí omezuje výnosy téměř všech polních plodin. Existuje jen málo druhů rostlin, které jsou schopné takovým utužením pronikat a využít podorničí.

Pionýrská rostlina

Komonice je považována za pionýrskou rostlinu. Ze zemědělského hlediska má komonice bílá (Melilotus albus) a žlutě kvetoucí komonice lékařská (Melilotus officinalis) význam pro nejchudší půdy. Zejména komonice bílá je velmi vzrůstná rostlina. Dosahuje výšky 1,50 až 1,80 metru a kořeny mohou v půdě dorůstat až do hloubky 2 metrů. Je to právě mohutná tvorba kořenového systému, která ji předurčuje k pěstování na písčitých půdách.  

Skutečnost, že se komonice v posledních letech v Německu již nepěstovala, byla zapříčiněna obsahem kumarinu. Z tohoto důvodu neměla pasoucí se zvířata tuto rostlinu v oblibě. Kromě toho může zvířatům působit fyziologickou újmu. Jako aromatická látka je kumarin v Německu dokonce zakázán. V Bělorusku v současné době probíhají úspěšné pokusy s cílem dosáhnout využitím šlechtitelských opatření snížení obsahu kumarinu tak, aby mohla být komonice využívána jako krmná plodina.

Nabízejí se však i jiné možnosti využití, a sice na produkci biomasy s energetickým využitím. Jako koferment v zařízení na produkci bioplynu zvyšuje komonice obsah sušiny v kejdě a tím i výtěžnost bioplynu.

Další možný směr uplatnění by mohl spočívat ve využití komonice jako paliva. Z brzy po odkvětu dřevnatějící rostliny bylo v prvních pokusech možné sklízet v průměru devět tun s obsahem sušiny přibližně 75 %. Energetický obsah je u dvouletého sklízeného porostu (při 17,23 MJ . kg –1 sušiny) vyšší než u dřevěných štěpků (16,94 MJ . kg–1 sušiny) a u miskantu (16,82 MJ . kg–1 sušiny). Jednoletá komonice, sklízená na seno (16,86 MJ . kg–1 sušiny), umožňuje další sklizeň v následujícím roce.

Komonice jako rostlina s vysokou schopností vázat dusík je také vhodná pro zelené hnojení.

Další její předností je vysoký obsah nektaru – komonice je proto ideální pastva pro včely. V Bělorusku se počítá se 100 až 300 kg medu z hektaru.

12 až 18 tun hmoty kořenového systému

Nároky na půdu jsou velmi malé. Komonice roste i tam, kde lupina selhává. Žádná jiná krmná plodina neposkytuje tak vysoké výnosy zelené hmoty ze suché písčité půdy. Za sucha se podle zpráv z Bavorska dosáhlo místy výnosů přes 10 tun sušiny na hektar. Také v Bělorusku na suchých písčitých půdách s obsahem humusu 0,6 a 1,2 % se dosáhlo podobně vysokých výnosů. Ještě působivější je to u kořenové hmoty. Podle tamních údajů činila 12 až 18 tun na hektar! Proto lze pěstováním komonice bilanci humusu na těchto půdách výrazně zlepšit. Tak by bylo poprvé možné i v podnicích bez živočišné produkce dlouhodobě získávat energii z biomasy bez narušení bilance humusu.

Posklizňové zbytky, kořeny i strniště neposkytují jen více hmoty, ale mají také výrazně užší poměr C:N než jiné polní plodiny. Vzhledem k tomu, že snášenlivost různých druhů leguminóz je zpravidla vyšší než uvnitř jednoho druhu, mohl by se tak zvýšit i podíl leguminóz v osevním postupu. Pokud by bylo možné rozšířit ho na 20 nebo dokonce až 25 procent, bylo by možné dosáhnout nejen zlepšení vodní jímavosti, ale celkově by šlo o výrazný příspěvek ke zvýšení výnosové schopnosti písčitých půd.

Z rozšíření počtu druhů a zvýšení úrodnosti půdy profitují v první řadě ekologické podniky. V jejich osevních postupech, zvláště v podnicích bez živočišné výroby, dochází zpravidla k deficitu dusíku. Komonice zde představuje ideální rostlinu pro plochy ponechané v klidu (zelený úhor). Díky své vzrůstnosti zabraňuje zaplevelení pozemku. Vzhledem ke schopnosti vázat dusík, a to 90 až 150 kg vzdušného dusíku na hektar, je zároveň i vynikající předplodinou.

Označení komonice jako „pionýrská (průkopnická)“ rostlina se zakládá na penetrační schopnosti jejích kořenů. Je schopna pronikat veškerými utuženými půdami, vytvářet tak prostor pro kořeny následných plodin a využívat živiny vyplavené do hlubších vrstev – zejména draslík a vápník.

Výsev a pěstování

Prvním předpokladem pro úspěšné pěstování je výsev do půdy s hodnotou pH vyšší než 5,7. Bez vyvápnění kyselejších půd se pěstování nevyplatí. Názor na intenzitu výsevku se změnil: zatímco dříve se doporučovalo 25 až 30 kg . ha–1, v současné době se počítá pouze s 5 až 10 kg . ha–1. Pokud se na dané ploše po dlouhou dobu komonice nepěstovala, mělo by být osivo bezpodmínečně naočkováno odpovídající kulturou bakterie. Ačkoliv v Německu není žádná odrůda na Seznamu povolených odrůd, je k dispozici dostatek osiva z dovozu. Produkce osiva je jednoduchá a bohatá.

Výsev se může uskutečnit v různých termínech. Osvědčil se podsev ozimého žita na jaře. Protože je však komonice citlivá na zastínění, mohly by příliš husté porosty žita nepříznivě působit na její vývoj. V Bělorusku se uskutečňuje výsev také do jarního ječmene, jehož výsevná dávka se v tom případě snižuje o 25 %. Jako další možnost se nabízí také samostatný výsev po sklizni obilovin nebo jako směska při pěstování meziplodin. Oba tyto postupy jsou výhodné v oblastech s vyššími srážkami v červenci/srpnu. Dalším postupem je pěstování směsky spočívající v kombinaci komonice a kostřavy ovčí při výsevu v pozdním létě. Při tomto postupu lze dosáhnout v následujícím roce dvě výnosné seče a zároveň potom zajistit zazelenění ploch ponechaných v klidu.

Habitus komonice je srovnatelný s řepkou. Biomasa se koncentruje v horní části rostliny. V dolní části chybí asimilační plochy. Proto se vyzařovaná sluneční energie využívá nedostatečně. Aby se dosáhlo lepšího využití, zkoušelo se v Bělorusku pěstování směsi komonice a jetele lučního (Trifolium pratense). Ověřovaly se přitom následující výsevné postupy:   

  • čistý výsev komonice,
  • čistý výsev jetele lučního,
  • oba druhy v jednom řádku,
  • jeden řádek komonice, dva řádky jetele lučního,
  • dva řádky komonice, jeden řádek jetele lučního.

Vzdálenost řádků byla 15 cm, výsevek 700 klíčivých semen na m2 u čistého výsevu, u směsi 350.

V exaktních polních pokusech čistý výsev komonice výrazně předčil ve výnosech při dvouletém testování jak čistý výsev jetele lučního, tak směs obou druhů. V provozním pokusu v zemědělském družstvu Novogorodičenskoje překonal výnos čistého výsevu směs druhů o 0,78 až 2,56 tun na hektar.

Nedávno se ukázalo jako atraktivní také pěstování směsi kukuřice a komonice pro získávání biomasy. Konkrétní údaje však nejsou k dispozici. Hospodářskému využití specifické schopnosti leguminóz vázat vzdušný dusík napomáhá také pěstování kukuřice a komonice po sobě. Při pěstování kukuřice po komonici lze dosáhnout 10 až 20% zvýšení výnosu oproti kukuřici pěstované po sobě. Zavedením komonice do osevního sledu kukuřice se spojuje výhoda pro vyšší výnosy a zároveň zvýšení úrodnosti půdy.

Množení má jednu zvláštnost – komonice patří k dvouletým plodinám. Výnos semen činí při dvou sečích okolo 1,4 až 1,6 tun na hektar. Pro produkci semen zpravidla vystačí první seč s výnosem zhruba 1,0 t . ha–1. Vzhledem k tomu, že komonice obráží ve spodní části stonku, nesmí se při předpokládané sklizni semen po využití na biomasu rostliny příliš nízko seříznout. Komonice se však může stát i obtížným plevelem v následné kultuře, pokud se dva až tři týdny před zaoráním velmi nízko neposeká. Nevýhodou komonice je tvrdá slupka semen. Porosty je třeba v průběhu zrání kontrolovat a při nebezpečí výdrolu včas sklidit.

Závěr

Vzhledem k vysokému obsahu kumarinu ztratila komonice v Německu oprávnění k pěstování. Po úspěšné šlechtitelské úpravě by se mohla jako krmná plodina opět začít pěstovat. V současné době spočívá její význam v nenáročnosti a ve velmi vysokých přirozených výnosech, které ji předurčují k produkci bioplynu na písčitých půdách s hluboko uloženou spodní vodou. Její pěstování by mohlo zlepšit druhovou diverzitu, zvýšit schopnost půd udržet vodu i živiny a příznivě ovlivnit bilanci humusu, navzdory sklizni biomasy.