Od zdaňovacího období s počátkem v roce 2008 vstupují do základu daně též neuhrazené závazky zachycené z účetnictví dlužníka, od jejichž splatnosti uplynuly 3 roky.

Do ustanovení § 23 zákona o daních z příjmů, podle kterého se upravuje základ daně, byla s účinností od 1. 1. 2008 mj. doplněna povinnost zvýšit základ daně o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců.

Uvedená povinnost se však nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Na konci dlouhého ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 je uvedeno, že obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 (z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti) nebo podle § 9 (z pronájmu), kteří nevedou účetnictví.

Příklad 1

Poplatník, který je účetní jednotkou, účtuje o závazku vzniklém v listopadu 2005. Tehdy přijal služby, přijatá faktura byla zaúčtována jako závazek z obchodních vztahů a služba byla součástí účetních i daňových nákladů. Službu doposud dodavateli neuhradil. (Dodavatel je spojenou osobou.)

Při sestavování daňového přiznání za rok 2008 bude neuhrazená výše závazku uvedena v přiznání jako položka zvyšující základ daně.

Příklad 2

Poplatník, který je účetní jednotkou, si objednal v listopadu 2004 služby. Ty však byly provedeny v tak špatné kvalitě, že podle poplatníka nebyl naplněn účel smlouvy o poskytnutí služeb. Zaslanou fakturu vrátil dodavateli, o závazku neúčtoval, nárok na odčet DPH neuplatnil, neúčtoval ani o nákladu na služby. Dodavatel však na úhradě trvá, proto s poplatníkem vede soudní spor, který doposud nebyl uzavřen.

V tomto případě nevzniká povinnost zvyšovat základ daně, neboť závazek není zachycen v účetnictví a služby nebyly součástí daňově uznatelných nákladů.