Podle časopisu Guardian mohou velké projekty obnovitelných zdrojů energie způsobit obrovské škody na životním prostředí tím, že industrializují rozsáhlé plochy krajiny. Jesse Ausubel, profesor věd o životním prostředí na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, provedl analýzu, jaké rozlohy půdy jsou potřeba k výrobě významnějšího množství energie z obnovitelných zdrojů, například větrných farem, biopaliv a fotovoltaických solárních článků. Na jejím základě tvrdí, že pokud by obnovitelné zdroje měly pokrývat významný podíl celosvětové spotřeby energie, musely by být obrovské plochy krajiny přeměněny na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu nebo zastavěny a zpřístupněny silnicemi.

Profesor Ausubel také zkoumal, kolik půdy by potřebovaly obnovitelné zdroje k zajištění energie pro velké populace a porovnal to s výkonem jaderných elektráren. Zjistil například, že zachycením dešťových srážek a zatopením celé kanadské provincie Ontario by se dalo vyrobit 80 % energie, kterou dnes do sítě dodává 25 jaderných elektráren. Pokud by větrná energie měla pokrýt energetickou spotřebu USA v roce 2005, musely by – za nepřetržitého větru – větrné farmy zabírat více než 780 000 kilometrů čtverečných půdy – stejnou rozlohu jako státy Texas a Louisiana dohromady. Z porovnání sluneční energie s jadernou vychází, že fotovoltaické články o rozloze 1 hektaru by vyrobily stejné množství energie jako jeden litr paliva v jádru reaktoru. Při důsledném využívání biopaliv by bylo na provoz každého auta třeba 1 až 2 hektary zemědělské půdy (na světě je kolem 700 milionů aut). Profesor Ausubel chce podle svých vlastních slov zbořit „tabu“ kolem obnovitelných zdrojů a jejich vlivu na krajinu.

Obnovitelné zdroje podle výkonu získaného na metr čtverečný půdy