Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy ve východní Evropě, 242 000 ha v roce 2006, se nacházejí na Ukrajině. V současné době tu existuje 70 ekofarem, z nichž většina se nachází na jihu země v oblastech Oděsy a Khersonu. Obhospodařují 0,6 % celkové zemědělské plochy, na níž se pěstuje značně široké spektrum plodin – zejména obiloviny (pšenice, ječmen, kukuřice, oves a proso), olejniny (slunečnice, řepka a len), luštěniny (sója, cizrna, hrách), esenciální oleje (levandule, rozmarýn a pelyněk), dále jablka, bobuloviny a houby. Největší důležitost z hlediska exportní politiky Ukrajiny má pěstování bio pšenice.
 
Většina provozů, které v současné době hospodaří ekologicky, má plochu v průměru větší než 3000 ha. Rozvojový potenciál je velký, struktura je vhodná pro zaměření na export, je tu kvalitní půda, dobré klimatické podmínky a dlouhá tradice agrární produkce, díky níž je možné vyrábět potraviny vysoké kvality. I sousedství se dvěma velkými odbytovými trhy – Ruskem a EU – je výhodné.
 
Jsou tu však překážky, které rozvoji ukrajinského ekologického zemědělství brání. Stěžejní je reforma země, která není dokončena, a dále nevyrovnané rozdělení orné půdy. Chybí legislativa i systém kontroly a certifikace nejsou dostatečně rozvinuty.
 
Další překážkou je nedostatek odborníků a vědomostí z oblasti ekologického zemědělství, a to na všech stupních produkčního procesu. Vláda sice vytvořila již v roce 2004 fórum, jehož cílem bylo vytvoření nových nařízení, vše jde ale pomalu a ztuha.
 
První kroky již byly vytvořeny, vznikla například nevládní organizace Organic Federation of Ukraine, která sjednocuje jak ekologické zemědělce, zpracovatele a obchodníky, tak školy a poskytovatele služeb specializující se na ekologické zemědělství. Cílem organizace je zlepšení podmínek pro ekofarmářství a provedení takových opatření, která zabezpečí know-how a zlepšení kontrolního systému.
 
Pokud budou opatření mít úspěch, může se Ukrajina změnit z dřívější obilnice Evropy na bio obilnici Evropy.