První verze Národního strategického rámce (NSRR) byla schválena vládou v červnu loňského roku. V polovině července 2006 byl předán Evropské komisi (EK) k posouzení. Komisi své stanovisko vyjádřila v tzv. pozičním dokumentu, ve kterém hodnotila nejen relevantnost přijatých strategií a priorit, ale také to, zda NSRR obsahuje všechny náležitosti vyplývající z evropského práva.

V březnu 2007 ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek sestavil tým, jehož úkolem bylo se zástupci Evropské komise vyjednat konečnou podobu NSRR a operačních programů. Vyjednávací tým tvoří náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček, náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová, exministryně zemědělství Milena Vicenová, děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos, zástupce regionálních rad, které jsou odpovědné za řízení regionálních operačních programů, Ivan Matulík (působí jako vedoucí odboru strategického rozvoje Zlínského kraje) a ředitel Národního fondu Jan Gregor.

Evropskou komisi na jednáních reprezentuje zástupkyně generálního ředitele pro regionální politiku Katarína Mathernová.

Témata:

Rozhodnutí o NSRR za ČR podepsal vícepremirér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek a za Evropskou komisi komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner. Slavnostního aktu se účastnili také členové vyjednávacího týmu ČR i Evropské komise. Česká republika je desátou zemí z členských států EU, které Komise NSRR schválila.

NSRR je základním strategickým dokumentem pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Provádí analýzu hospodářského vývoje ČR, přičemž klade důraz na vymezení silných stránek země důležitých pro zlepšení konkurenceschopnosti země a také problémových oblastí, jejichž opomíjení by mohlo být překážkou udržitelného růstu. V další části se NSRR věnuje strategickým cílům a systému operačních programů v nynějším programovacím období 2007–2013.

Česká republika má celkem 26 operačních programů, prostřednictvím kterých budou v ČR rozdělovány finanční prostředky ze strukturálních fondů EU ve výši kolem 752,7 miliard korun, což v přepočtu na obyvatele představuje jednu z nejvyšších částek z evropských fondů, které byly jednotlivým členským zemím EU alokovány.

Hlavní změny v konečné verzi NSRR podle ministra Čunka jsou otázky týkající se kontrolních záležitostí – finančního plnění, monitoringu, atd. Určitou změnou bylo také doplnění závazku e-markingu, což znamená, že úkolem je naplňovat Lisabonskou strategii ve smyslu trvalého, udržitelného růstu. Ministr pro místní rozvoj zdůraznil, že „to znamená jenom větší administrativní specifikaci některých věcí“. A dodal: Nepředstavuje to pro nás nějakou velkou změnu, protože v jednotlivých operačních programech Lisabonskou strategii naplňujeme, takže to žádné zpoždění, či zdržení nezpůsobí.“

Původně zde byla snaha měnit i počet operačních programů. K tomu ale nakonec nedošlo. V této souvislosti Jiří Čunek EurActivucz řekl: „Co se týká té hlavní architektury, tak s lítostí musím říci, že jsme ji nemohli změnit, protože kdybychom chtěli měnit architekturu, tedy počet operačních programů, tak by čerpání peněz bylo o další rok zpožděno.“

Současně s jednáním o NSRR byla vedena jednání o jednotlivých operačních programech. Dosud jednání nejvíce pokročila jednání v OP Doprava, OP Průmysl a podnikání a dále ve třech operačních programech, které budou čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu. Jedná se o OP Praha Adaptabilita, Lidské zdroje a zaměstnanost a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Schválení těchto programů je možné očekávat během září a října. Jak ale uvedla Danuta Hübner záleží „na české vládě, jak budou komentáře ze strany Evropské komise vydané k první verzi zapracovány a zohledněny v té druhé verzi. Na základě toho pak proces může být urychlen“. Dále řekla: „Předpokládáme, že operační programy budou tak dobře a kvalitně projednány jako to bylo v případě NSRR.“

Co bude následovat po schválení operačních programů? Evropská komise bude podle vyjádření Danuty Hübner „od ČR vyžadovat tzv. compliance assessment, to znamená posouzení způsobilosti, zda-li je to v souladu, potvrzení, že zde probíhá určité řízení certifikace nezávislým auditorem. Až po obdržení těchto certifikací bude proces pokračovat“.

Stanoviska:

Danuta Hübner na tiskové konferenci, která po slavnostním podpisu rozhodnutí o NSRR následovala, ocenila, že ČR má nejenom tématické operační programy, ale také sedm regionálních operačních programů. Vyzdvihla také, že ČR je jedním z mála nových členských států, kde nejsou zastoupeny pouze regiony v rámci cíle Konvergence, ale také prostřednictvím dvou operačních programů určených pro Prahu, která je nejbohatším regionem ČR, bude čerpat finanční prostředky v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu.

Dále řekla: „Jsem velmi ráda, že se Česká republika zařadila mezi členské státy, jejichž referenční rámce již byly schváleny. Těší mě závazek českých orgánů vůči Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Jsem přesvědčena, že evropské investice pomohou v blízké budoucnosti zvýšit životní úroveň všech českých občanů.“

Jiří Čunek uvedl: „Jsme možná jiní oproti jiným členským zemím v tom, že se hodně snažíme o to, abychom alokovali prostředky rovnoměrně po ČR tak, abychom rovnoměrně budovali rozvoj všech regionů v ČR aby a občané i průmysl v zaměstnání tam zůstali. Mám-li to trošku nadneseně uvést, nechceme budovat americký systém, kdy se občané velmi často a intezivně stěhují za prací a chceme zaměstnat co nejvíce občanů tam, kde právě bydlí.“

Ministr dále EurActivu.cz řekl, že nejtěžší problémy při jednání o NSRR a operačních programech „se nevztahují ani tak k EK, ale spíše k politickému prostředí, které se vytváří u nás, kdy cokoli je uděláno, tak je okamžitě kritizováno“. „Mohu říci, že v žádné členské zemi, které podávají NSRR, není tak velký mediální tlak na ty, kteří vyjednávají, a jak je vidět nejsme zdaleka poslední“, dodal.

Katarína Mathernová EurActivu.cz řekla, že „architektura asi není nejšťastněji zvolená, protože ty operační programy jsou resortově rozdělené a byla možnost zvolit i jiný přístup, no ale taková je realita a pracujeme na tom, abychom co nejdříve skončili“. Zdůraznila, že Evropská komise se stále snaží řešit otázku administrativní kapacity v ČR. „Je to klíčová otázka pro úspěšnou implementaci takového množství prostředků a druhou otázkou je efektivní koordinace mezi jednotlivými programy právě díky složitosti té architektury.“ Ministr pro místní rozvoj EurActivu.cz řekl, že ministerstvo usiluje o „zajištění pracovníků na jednotlivé sekce jako je monitoring, kontroling, či auditní systém“ Dodal: „Potřebujeme více pracovníků, kteří budou v daném programu zajišťovat kontrolu, zda se jednotlivé projekty plní tak, jak byly napsány.“

Podle vyjednavačky za Evropskou komisi se určitě nepodaří všechny operační programy dojednat na podzim. „Věřím, že dokonce roku by měla být většina schválená. A doufám, že budu všechny schválené,“ uvedla Mathernová.

Další kroky:

Během srpna by měla pokračovat jednání o jednotlivých operačních programech. Velkým úspěchem jednání bude, když se podaří všechny operační programy schválit do konce tohoto roku.