Vláda 3. 7. 2007 – 10. 7. 2007  
Vláda projedná analýzu administrativní zátěže podnikatelů

• Zda se vyplatí podnikat v rámci s.r.o anebo je lepší podnikat coby fyzická osoba Vám poradíme na semináři Daňové a účetní problémy malých s.r.o v roce 2007 a 2008.

• Zasedání vlády 11. 7. 2007
  9. července 2007

  Na programu mimo jiné:

  – novela zákona o ochraně spotřebitele, o regulaci reklamy a o provozování rozhlasového a televizního vysílání;
  – státní záruka na zajištění úvěru poskytnutého sdružením evropských železnic Eurofima na financování nákupu železničních souprav;
  – poslanecká novela zákona o účetnictví;
  – změna právních předpisů o veřejných rozpočtech, která má zajistit větší transparentnost dotací v zájmu omezení korupce;
  – racionalizace systému národních podpor podnikání;
  – návrh provádění kontroly biopaliv při jejich uvádění na trh včetně případných nutných změn zákonů;

• MF: Koncem 2006 bylo v ČR 30 zbytkových státních firem
  10. července 2007

  V České republice ke konci loňského roku existovalo 30 zbytkových státních podniků, které zaměstnávaly 3912 lidí. Počet těchto podniků by se měl do konce letošního roku snížit na téměř polovinu. Informace o počtu zbytkových státních podniků a plánovaném ukončování jejich činnosti předloží ministerstvo financí ve středu vládě, vyplývá z informací MF.

  Ke konci roku 2005 bylo v ČR 35 takových podniků s více než 4000 zaměstnanci. Zbytkové státní podniky náleží zejména pod ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy, přičemž u řady z nich nejsou resorty schopny odhadnout dobu jejich existence.

  "Rychlejšímu ukončení činnosti státních podniků brání především protahování soudní sporů v případě restitučních nároků nebo dosud neukončené práce na vypracování privatizačního projektu na majetek určený k privatizaci," uvádí MF. Dalších 202 podniků bylo ke konci roku 2006 v likvidaci a 91 v konkurzu.

  Mezi státní zbytkové podniky náleží například společnost Diamo, která je právním pokračovatelem Československého uranového průmyslu a zabývá těžbou a zpracováním uranových rud i zahlazováním následků po těchto činnostech. Dalším takovým podnikem jsou například Brněnské papírny nebo Palivový kombinát Ústí.

• Vláda projedná analýzu administrativní zátěže podnikatelů
  9. července 2007

  Vláda na středečním zasedání projedná analýzu administrativní zátěže podnikatelů a návrh dalšího postupu při jejím snižování. Administrativní náklady, které podnikatelům vznikají v souvislosti s informačními povinnostmi, by mohlo zmenšit například snížení frekvence plnění některých povinností, zúžení skupiny podnikatelů, jichž se týkají, či úplné zrušení některé povinnosti.

  Podle dřívějších informací z tisku činí celková administrativní zátěž českých podnikatelů nejméně 86,38 miliardy korun ročně. Největší podíl na ní má s 23 procenty ministerstvo práce a sociálních věcí. Následují ministerstva zemědělství s 22procentním podílem, zdravotnictví s 20 procenty, financí, životního prostředí a průmyslu a obchodu shodně s osmiprocentním podílem.

  Nadcházející prověřování právních předpisů, jejichž změnou by se měla administrativní zátěž podnikatelů snížit, bude koordinovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Metodika pro výpočet administrativní zátěže a další související záležitosti zůstanou v kompetenci ministerstva vnitra. To také analýzu administrativní zátěže podnikatelů vládě předkládá.

• Voda je čistší než v roce 1990, trend zlepšování se ale zastavil
  9. července 2007

  Čistota povrchových vod se v Česku od roku 1990 výrazně zlepšila. Rychlost snižování množství znečištění ale klesá, v některých ukazatelích se dokonce loni trend obrátil. Jakost podzemních vod byla v roce 2006 mírně horší než v roce 2005. Na čtvrtině monitorovacích míst bylo ve vodě tolik znečištění, že pro lidi představovala zdravotní riziko.

  Problémem povrchových vod zůstává znečištění těžkými kovy, masový rozvoj sinic na části vodních nádrží i toků a obtížně odstranitelné plošné znečištění zejména dusičnany, které se do vod dostávají v souvislosti se zemědělským hospodařením. Pravidelnou zprávu o stavu ochrany vod, která o tom referuje, ve středu vládě předloží ministerstvo životního prostředí.

  Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, od roku 1990 do roku 2006 kleslo znečištění vod biologickými látkami, které spotřebovávají kyslík, o 94 procent. Nerozpustných látek vypouštěli loni Češi do vody o 90,3 procenta méně než před 17 lety. Množství rozpuštěných anorganických solí kleslo o 8,9 procenta.

  Ve srovnání s rokem 2005 se vypouštěné znečištění v roce 2006 snížilo v ukazateli pětidenní biochemická spotřeba kyslíku o 7,8 procenta, což představuje 747 tun znečištění. Mezi lety 2005 a 2004 činilo toto snížení 6,1 procenta.

  Naopak mírně loni přibylo znečištění vyvolávající ve vodě chemickou spotřebu kyslíku, a to 1,5 procenta, což představuje 815 tun znečišťujících látek. Rozpuštěných anorganických solí přibylo ve vodě meziročně o dvě procenta, tedy o 17.615 tun. Nerozpustných látek vteklo do vod o 7,7 procenta (1.316 tun) víc než v roce 2005.

  Podzemní vody jsou nejvíc znečištěny dusíkatými látkami, chloridy a kovy. Státní monitorovací síť čítá 462 mělkých a hlubokých vrtů a pramenů. V téměř 25 procent z nich naměřili hydrologové takové množství závadných látek, které může znamenat riziko pro zdraví lidí. V roce 2005 bylo takto znečištěno 23,6 procenta monitorovacích míst.

  Zprávu o ochraně vod předkládá ministerstvo životního prostředí vládě každý rok, zprávu o stavu vodního hospodářství předkládá se stejnou pravidelností kabinetu ministerstvo zemědělství. Vláda Mirka Topolánka se chystá oba dokumenty spojit. Ve středu rozhodne o tom, zda příští rok ministerstva sepíšou pouze jeden materiál nazvaný Voda.

• Vláda projedná návrh novely zákona o účetnictví od ČSSD
  9. července 2007

  Vláda se bude na středečním zasedání zabývat sociálně demokratickým návrhem novely zákona o účetnictví, která má umožnit občanským sdružením, aby až do konce roku 2012 mohla účtovat v jednoduchém účetnictví. Návrh předložila skupina poslanců ČSSD a sněmovna se jím bude zabývat na některé z příštích schůzí. Předkladatelé navrhují, aby sněmovna zákon schválila již v prvním čtení.

  Podle dosavadní úpravy mohly vést neziskové organizace jednoduché účetnictví jen do konce letošního roku. Vedení podvojného účetnictví a s tím spojená agenda by podle ČSSD tyto neziskové organizace značně finančně i personálně zatížily.

  Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD a stínového ministra zemědělství Michala Haška je návrh poslanců ČSSD reakcí na požadavek předsedů zájmových svazů resortu zemědělství. Jde podle něj například o Český zahrádkářský svaz, Český rybářský svaz, Český svaz včelařů nebo Českomoravskou mysliveckou jednotu.

• Vláda odložila projednání priorit, chce počkat na vývoj v unii
  4. července 2007

  Vláda chtěla do konce června projednat další zpřesnění politických priorit českého předsednictví v EU v roce 2009, nakonec to ale odložila na neurčito. Kabinet chce počkat na vývoj současného portugalského předsednictví a také na podzimní vyjednávání s Francií a Švédskem, tedy zeměmi, které budou předsedat těsně před nebo po Česku. ČTK to řekl ředitel vládního odboru komunikace o předsednictví Ondřej Karas.

  Trojice zemí se chystá vytvořit společný osmnáctiměsíční program. Tím, že se projednání priorit v Česku odložilo, nehrozí Česku podle Karase nebezpečí prodlení. "Například slovinské předsednictví, které bude ještě dříve než české, svoje priority dosud tají. Zveřejní je patrně až těsně před tím, než se funkce ujme," uvedl Karas. Členské státy se v předsedání EU střídají po půl roce. Jsou na tu dobu vždy tváří a mluvčím EU.

  Jednotlivá ministerstva měla v červnu původně představit vládě svoje představy na upřesnění českých priorit, ale neudělala to. Na problém upozornily Hospodářské noviny. "Nemá cenu otrocky plnit termín," uvedl k tomu Karas s tím, že priority se budou ještě vyvíjet. Navíc podle něj pracovní skupiny pro předsednictví nedospěly k jednoznačným závěrům. Úředníci Evropské komise podle listu ale říkají, že resorty s Bruselem málo spolupracují a nemají jasno v tom, co od šéfování EU očekávat.

  Hlavním českým mottem předsednictví bude Evropa bez bariér. První obrys toho, na co se chce Česko soustředit, dala vláda v únoru. Mezi zamýšlené priority tak patří především posilování konkurenceschopnosti, deregulace, důraz na čtyři základní svobody unie – tedy svobodu pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží – a prosazování liberální obchodní politiky.

  Dalšími prioritami má být udržitelná a bezpečná energetika, revize unijního rozpočtu a reforma společné zemědělské politiky, transatlantické vztahy a dokončení rozšíření EU na Balkán a do východní Evropy.

  Podle Karase ale není vyloučeno, že se témata změní s ohledem na aktuální situaci v EU nebo ve světě. Lze též čekat, že témat může ubývat, dodal. Na přípravy nelehkého úkolu, jakým šéfování EU je, vyčlenila vláda 3,3 miliardy korun. Prahu čeká řízení téměř celého chodu EU.