Senát dnes schválil dílčí novelu zákona o silničním provozu. Má například zrušit sankci pro řidiče či cyklistu, který by při nehodě zranil sám sebe. Předlohu nyní posoudí prezident. Na Hrad po dnešku míří i vládní návrh, který má zjednodušit komunikaci s úřady. Večer horní komora schůzi ukončila, k další se sejde až po prázdninách.

V závěru dnešního jednání Senát rozhodl o tom, že seznam českých státních svátků a významných dnů zatím měnit nebude. Návrh novely, podle níž měl být původně pouze Mezinárodní den žen nahrazen Svátkem matek v seznamu významných dnů, mají znovu projednávat výbory. Názory senátorů na to, zda a jak pozměnit kalendář významných dnů a svátků, se totiž zatím liší.

Výbory znovu posoudí i senátní návrh, podle něhož by se trestní imunita zákonodárců měla týkat jen jejich projevů. Senát o tom dnes rozhodl kvůli verdiktu sněmovny, která příslušnou předlohu vrátila horní komoře k dopracování.

Novela silničního zákona, kterou dnes Senát schválil, je jen dílčí povahy. Rozsáhlejší úpravu sporné normy chystá vláda na konec roku, až bude k dispozici podrobnější vyhodnocení ročního fungování bodového systému. Výrazné změny tohoto zákona připravuje spolu s odborníky i poslanec David Šeich (ODS).

Současná novela počítá mimo jiné s postihem řidičů motocyklů, kteří zakrývají státní poznávací značku, aby policie nemohla zjistit jejich číslo. Ruší také výjimku ze zákazu zastavení a stání na zákonem vymezených místech pro řidiče vozidel rozvážejících poštu. Pokud předlohu podepíše prezident, měla by nabýt účinnosti během srpna.

Další novela, jíž dnes horní komora podpořila, počítá se vznikem sítě kontaktních míst Czech Point. Lidé by od začátku příštího roku mohli na obecních úřadech či pobočkách České pošty získat například výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Původně se se vznikem této sítě počítalo až na jaře 2008.

Senátoři dnes projednali také několik dalších materiálů, například doporučení výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Senát dal najevo, že se mu některá doporučení adresovaná České republice nelíbí. Senátoři nezpochybnili nutnost bojovat proti diskriminaci, ve svém usnesení ale vyslovili názor, že výbor jde v některých svých výtkách nad rámec uvedené úmluvy. Mínili tím například pasáž, kde tento orgán OSN říká, že je "znepokojen odkladem přijetí návrhu volebního zákona, který předpokládá minimálně 30 procent zástupců" obou pohlaví. Zasahovat do způsobu, jakým si jednotlivé země upraví volbu do zastupitelských sborů, je podle horní komory problematické.

Senátoři dnes vzali na vědomí i výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zároveň vyzvali vládu, aby upravila zákon o majetku ČR a vyřešila problém "ničích pozemků". Jde o pozemky, u kterých není znám vlastník, nebo u nichž vlastník nejméně deset let nevykonává vlastnická práva, případně o pozemky, jejichž vlastníkem je právnická osoba, která zanikla bez právního nástupce. Úřad spravoval ke konci roku 2006 téměř 413.000 položek movitého i nemovitého státního majetku a hospodařil s majetkem v hodnotě více než 22 miliard korun.

Senát dnes rovněž o dva měsíce prodloužil lhůtu na projednání návrhu zákona, který rozhodne o tom, zda klienti bývalé Union banky a Plzeňské banky získají většinu svých vkladů v těchto zkrachovaných finančních institucích. Horní komora se k normě vrátí na podzim. Zasedat by měla kolem 20. září. Na programu by měla mít vládní návrh o stabilizaci veřejných financí, pokud jej sněmovna v srpnu schválí.

Klienti bývalé Union banky a Plzeňské banky se až na podzim dozvědí, zda jim Senát dá šanci získat většinu jejich vkladů v těchto zkrachovaných finančních institucích. Lhůtu pro projednávání návrhu zákona, který by měl toto nadstandardní odškodnění umožnit, dnes senátoři o dva měsíce prodloužili. O odklad požádal předseda senátního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).

"Neustále se nás dotazují další občané, kteří jsou postiženi činností těchto bank. My bychom potřebovali delší dobu na to, abychom mohli zaujmout správné stanovisko," uvedl. Autorka návrhu, senátorka Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost), s odložením souhlasila.

Klienti by podle navrhovaného zákona měli nárok na výplatu dodatečné náhrady ve výši 90 procent veškerých pohledávek z jejich vkladů, a to až do čtyř milionů korun. Odškodnění by se mělo týkat pouze fyzických osob, nikoli firem, které navíc většinou své pohledávky prodaly. Stát by tak nadlimitním odškodnění vyplatil zhruba 950 milionů korun, uvedla Paukrtová.

Normu nicméně už projednával bez konkrétního závěru senátní ústavně-právní výbor. Jeho členové byli ke schválení novely převážně zdrženliví, podle Paukrtové měli principiální problém s nadstandardním odškodňováním.

Paukrtová připomněla, že podobné odškodnění klientů obou bank už parlament jednou schválil v rámci novely, kterou však v únoru zrušil Ústavní soud na návrh Paukrtové a dalších senátorů kvůli nestandardnímu způsobu přijetí ve sněmovně. Byla přidána k nesouvisejícímu zákonu o Fondu národního majetku. Novela odškodňovala klienty obou bank za veškeré pohledávky včetně těch za nepojištěné vklady. Podle nového návrhu by se odškodnění nevztahovalo na společnost PPF.

V případě Plzeňské banky by nárok na odškodnění mělo 15 vkladatelů z celkového počtu 1875, v případě Union banky 1777 klientů. Podle senátorky by měli mít stejné postavení jako vkladatelé dříve zkrachovalých bank, například Universal banky, Pragobanky, nebo Moravia banky.

Seznam českých státních svátků a významných dnů Senát zatím měnit nebude. Důvodem byly rozdílné pohledy senátorů na to, jaké dny by měly být nadále významnými a zda by se měl Svátek práce stát pracovním dnem, jak to navrhli senátoři ODS z ústavně-právního výboru. Novelu, podle níž měl být původně pouze Mezinárodní den žen (MDŽ) nahrazen Svátkem matek v seznamu významných dnů, budou znovu projednávat senátní výbory. Senát se proto k novele znovu vrátí asi až v září.

Odklad navrhl k nelibosti autora předlohy Martina Mejstříka (za Cestu změny) předseda senátorů ODS a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Právě občanští demokraté navrhovali různé úpravy novely. Mejstřík je neúspěšně žádal, aby od zásahů do jeho novely upustili. "Sejděte se a udělejte si svůj návrh zákona," vyzýval je zvýšeným hlasem. Odklad ale nakonec podpořilo 48 ze 60 přítomných senátorů.

Proti zrušení Svátku práce a MDŽ se podle očekávání postavili levicoví senátoři. Senátor ČSSD Milan Štěch na adresu těchto návrhů použil slova "kabaret", "barbarství" a "výsledek ideologické přepjatosti a zmatení". "Ve skutečně demokratické společnosti by takovéto návrhy nemohly nikdy projít," uvedl. První máj se ve Zlíně slavil už za Tomáše Bati, připomněla tamní senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD).

Schválení návrhu na zrušení Svátku práce by podle senátora KSČM Vlastimila Balína "dehonestoval Českou republiku v očích pokrokové veřejnosti". "Kdyby Senát přijal tuto novelu, dnešní den by pro druhou komoru českého parlamentu významný nebyl, spíš naopak," dodal Balín.

Návrh na zrušení Svátku práce prosadili zástupci ODS v ústavně-právním výboru. První májový den by měl být podle nich normálním pracovním dnem. Svátek práce je "věc přežitá, zbytečná, nenutná", řekl ČTK k důvodům svého návrhu senátor Jiří Žák, politickou motivaci vyloučil. Výbor ještě doporučil kromě MDŽ, který je slaven 8. března, ze seznamu významných dnů odstranit ještě Den vzdělanosti, Den rodin a den připomínající vyhlazení obce Lidice nacisty, který připadá na 10. června.

Na podobném omezení počtu významných dnů se shodl také výbor pro lidská práva, který ale nakonec navrhl den Lidic mezi významnými dny ponechat. Svátek matek, který je slaven druhou květnovou neděli, by se měl podle návrhu Josefa Pavlaty (ODS) stát státním svátkem.

Rozšíření počtu významných dnů prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu loni na jaře v předvolebním složení. V kalendáři na popud ČSSD a KSČM označila 7. duben jako Den vzdělanosti, 10. červen jako připomínku vyhlazení Lidic, a na návrh KDU-ČSL 15. květen jako Den rodin v návaznosti na rozhodnutí OSN z roku 1994.

Den vzdělanosti má odkazovat na rok 1348, kdy Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity, první vysoké školy tohoto druhu ve střední Evropě. Den vyhlazení Lidic má připomenout oběti nacistického teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Nacisté tehdy postříleli všechny lidické muže, ženy a většinu dětí poslali do koncentračních táborů.

Podobný význam mají další tři významné dny, a to lednový Den památky obětí holokaustu, červnový Den památky obětí komunistického režimu a listopadový Den válečných veteránů. K významným dnům patří také 12. března (Vstup ČR do NATO) a 5. květen (Květnové povstání českého lidu).

Původní novelu o výměně MDŽ za Svátek matek navrhl senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny). Podle něj byl MDŽ zprofanovaný komunistickou diktaturou, kdežto Svátek matek má politicky nevyhraněný původ. Gajdůšková naopak označila MDŽ za mezinárodní svátek žen a odmítla jeho spojování jen s komunistickým režimem.

Prudký rozmach kamerových systémů, nedostatečnou ochranu před úniky policejních odposlechů a další rizika vpádu do soukromí vyjmenovává ve své výroční zprávě za loňský rok Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Materiál dnes projednal Senát a vzal ho na vědomí.

Například kamerové systémy podle úřadu ohrožují soukromí "neobyčejně agresivním způsobem", a přitom nejsou ani upraveny samostatným právním předpisem. Kamery se objevují nejen na ulicích, ale i ve školách, v nemocnicích, kostelech, obytných domech či továrnách. ÚOOÚ při většině kontrol zjistil, že takové sledování nebylo nezbytné.

Záznamy sloužily například ke kontrole pracovní doby, ředitel školy si zase takto zjišťoval, jestli učitelé nezneužívají školní prostory k soukromým aktivitám. "V bytovém domě kamerový systém ‚odhalil‘ pachatele znečištění vchodových dveří (pes). Je velmi nešťastné, že i z takovýchto, někdy zcela bagatelních důvodů, jsou pořizovány kamerové záznamy," upozornil ÚOOÚ ve zprávě, kterou zveřejnil již koncem února.

"Prakticky neřešeno" je podle úřadu využívání skryté kamery žurnalisty. Předseda úřadu Igor Němec proto ve zprávě volá po "výraznějších pravidlech pro etické chování novináře při zpracovávání osobních informací".

Pokud jde o ochranu policejních odposlechů, kontrola prý ukázala, že k záznamům se může dostat "znepokojivě velké množství lidí". "Dle mého názoru tak za nynější situace není například možné účinně zabránit úniku záznamů odposlechů do médií," dodal Němec. V dnešním projevu k senátorům řekl, že kvůli vágní ochraně odposlechů byla republika v mezinárodním srovnání ochrany osobních údajů jen na průměrném místě.

Znepokojení vyjadřuje zpráva ÚOOÚ i nad řadou dalších věcí, například nad novelou zákona, která policii umožnila odebírat vzorek DNA přes odpor zadržených. "Právní úpravu podmínek odběru genetického materiálu by úřad jednoznačně vítal, jenomže kromě policie nikdo fakticky neví, jakým způsobem jsou získané informace dále zpracovávány. Parlament ani vláda o věci vůbec nejednaly," uvedl úřad na ochranu soukromí.

Senátní návrh, podle něhož by se trestní imunita zákonodárců měla týkat jen jejich projevů v parlamentu budou znovu projednávat výbory horní komory. Senát o tom dnes rozhodl kvůli verdiktu sněmovny, která příslušnou novelu vrátila senátorům k dopracování. Senát možná podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) navrhne, aby se trestní imunita vztahovala také na projevy krajských a obecních zastupitelů.

Tento záměr už kritizovala opoziční ČSSD. Předseda jejích poslanců Michal Hašek uvedl, že ODS s návrhem přichází v době, kdy její politici vedle funkce prezidenta a předsedy vlády osadili také 13 ze 14 hejtmanství a i většinu radnic.

Původní návrh poslanci vrátili k dopracování, což je mírnější forma zamítnutí, na popud Marka Bendy z ODS. Argumentoval tím, že trestní imunita je v evropských parlamentech běžná, chrání volené zástupce lidu před výkonnou mocí a zrušit ji by byl omyl.

Benda také ve shodě se Zdeňkem Jičínským (ČSSD) senátorům doporučil, aby se vrátili k obsahu předvolební poslanecké novely, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Na to však senátoři nepřistoupí. Horní komora tuto úpravu odmítla kvůli tomu, že s ohledem na délku mandátu by bylo nesmyslné zahajovat trestní stíhání po mnohaleté pauze. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno.

Předseda Senátu nepředpokládá, že by Senát ve svém původním návrhu provedl velké změny, spíše ji doplním. "Vzniká návrh, a já s ním souhlasím, aby se imunita vztahovala na všechny samosprávy, kde se hlasuje. To, že dneska policie stíhá některé starosty za to, jak hlasovali, mi připadá jako absurdní zásah do zastupitelské demokracie," uvedl Sobotka. Novelu dostane sněmovna znovu zřejmě až poté, co pro ni senátoři v dolní komoře zajistí dostatečnou podporu.

Česká vláda by měla požadovat na Evropské komisi, aby prověřila ekonomické dopady navrhovaného snížení emisí oxidu uhličitého z automobilové dopravy. Doporučuje jí to usnesení, které dnes přijal Senát. Brusel chce do roku 2012 snížit emise CO2 u nových osobních a lehkých užitkových automobilů na průměrných 120 gramů na kilometr. Senátoři také vyzývají vládu, aby co nejrychleji nechala vypracovat studii dopadů navrhovaných opatření pro ČR.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman dnes senátorům řekl, že tato úroveň nebude platit plošně, ale bude se lišit pro jednotlivé země i kategorie vozů. Česká strana je podle něj s tímto stanoviskem spokojena.

Snižování emisí oxidu uhličitého u automobilů je součástí plánu na snižování emisí skleníkových plynů v celé EU. Emise CO2 se přitom podle sdělení komise, které senátoři projednávali, podílejí na celkových emisích zhruba 12 procenty. Komise proto mimo jiné navrhuje, aby unie snížila do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent. Podle komise unie jako celek snížila své emise skleníkových plynů v letech 1990 až 2004 o přibližně pět procent, zato emise CO2 ze silniční dopravy se zvýšily o 26 procent.

Technologický pokrok v konstrukci aut podle komise nestačil vyrovnat nárůst dopravy i velikosti vozidel. Brusel proto varuje, že nebudou-li přijata účinná opatření, emise ze silniční dopravy v příštích letech opět vzrostou, čímž by bylo ohroženo úsilí EU o snížení emisí skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu.

Kancelář prezidenta republiky je v části své agendy povinna poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Rozhodl o tom před několika dny Nejvyšší správní soud (NSS) při projednávání stížnosti Jiřího Krejzy z Roudnice nad Labem. Dnes své rozhodnutí zveřejnil.

Už v minulosti soud upozornil, že v činnosti prezidenta a jeho kanceláře je třeba rozlišovat ústavní a správní rovinu. U správních záležitostí pak musí kancelář na žádosti o informace reagovat podle zákona, což prý v souzeném případě neudělala.

Mluvčí Hradu Petr Hájek ale tvrdí, že daný zákon prezidentův úřad dodržuje. "Zákon o svobodném přístupu k informacím nám nikdy potíže nedělal, nedělá a dělat nebude. Dotyčný pán samozřejmě informaci dostal," řekl ČTK v reakci na verdikt.

Krejza chtěl zjistit, kdo poskytl hradní kanceláři údajně nepravdivé údaje. "Není pochyb, že odepření poskytnutí informace ve stěžovatelově případě nemá povahu aktu ústavního, ale správního. V daném případě navíc stěžovatel nežádal o informaci prezidenta republiky, ale přímo Kancelář prezidenta republiky," stojí v rozhodnutí NSS.

Podle správního soudu patří mezi ústavní akty prezidenta například zastupování státu navenek, sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, podepisování zákonů nebo svolávání a rozpouštění Poslanecké sněmovny. Mezi správní záležitosti patří mimo jiné pravomoc jmenovat soudce nebo některé běžné úřední úkony.

Když Krejza požadované informace, o jejichž charakteru se rozhodnutí nezmiňuje, nezískal, obrátil se na Městský soud v Praze. Ten jeho žalobu odmítl s tím, že prezidentská kancelář není povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. "Stěžovatel proto usnesení napadl u Nejvyššího správního soudu, který je zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení," uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Hlavními překážkami efektivity evropského výzkumu jsou podle Senátu nedostatečná podpora společných projektů veřejného a soukromého sektoru, malá důvěra mezi veřejnou správou, výzkumnými pracovišti a hospodářskou sférou nebo administrativní bariéry. Senátoři se na tom dnes shodli při projednávání Zelené knihy o budoucím Evropském výzkumném prostoru, kterou Evropská komise předložila členským zemím k vyjádření.

Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) na adresu evropského materiálu uvedla, že snahou EU je nasměrovat proces budování evropského výzkumného prostoru do oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a prosazování konkrétních inovačních výstupů, které budou schopny obstát na trhu.

Horní komora doporučila například odstranit překážky mobility výzkumných pracovníků v rámci EU, koordinovat evropské a národní programy, podporovat zapojení výzkumných center do evropských sítí a z veřejných zdrojů podporovat základní výzkum. Veřejné prostředky by se měly směřovat vhodnou formou i do firem, které zajistí praktickou využitelnost inovací.

Senátoři se vyslovili pro posílení spolupráce univerzit, výzkumných institucí a soukromého sektoru, který by měl být více zapojen do stanovování priorit a rozhodovacích procesů v oblasti výzkumu. Za klíčové pro další rozvoj výzkumného prostoru považují postavení univerzit, které připravují výzkumníky. Senátorka ČSSD Alena Gajdůšková uvedla, že doporučení Senátu vychází z reakcí vědců a výzkumníků na semináři, který se kvůli tomu v horní komoře uskutečnil.

Senátor za ODS a někdejší rektor ostravské univerzity Václav Roubíček poznamenal, že Evropa v porovnání s rychleji se rozvíjejícími zeměmi "nevydává adekvátní prostředky na vědu a výzkum a je to také vidět". Vědci mají mít podle senátora tvůrčí svobodu. "Čím víc se budou hledat nějaké priority – neříkám v aplikovaném výzkumu – tím to bude horší," uvedl Roubíček. Představu o společném sdílení poznatků v rámci evropského prostoru označil za idealizující.

Senátoři dnes souhlasili s česko-německou dohodou o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů, uznávání akademických titulů a vědeckých hodností. Dohoda se týká výlučně oblasti akademického vzdělávání, nikoli uznávání odborných profesních kvalifikací, uvedla Kuchtová. "Tady skutečně tato dohoda nezajišťuje uznávání nebo zajištění nějakého pracovního místa v zemi druhé smluvní strany," dodala ministryně.

Síť kontaktních míst Czech Point, která má lidem zjednodušit komunikaci s úřady, zřejmě bude spuštěna už od 1. ledna příštího roku. Senát dnes doporučil některé úpravy vládního návrhu a poslal ho zpátky do sněmovny. Zároveň ale v souladu s názorem ministerstva vnitra navrhl uspíšení účinnosti novely.

Lidé by tak od začátku příštího roku mohli na obecních úřadech či pobočkách České pošty získat například výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Původně se se vznikem této sítě počítalo až na jaře 2008.

Senátoři také navrhli zvýšení správního poplatku, který by lidé měli za službu Czech Pointu platit, z 50 na 100 korun. V individuálních případech ale zákon umožňuje snížení tohoto poplatku. Zvýšení poplatku zdůvodnil senátor a teplický primátor Jaroslav Kubera tím, že 50korunový poplatek by obcím nepřinesl ani minimální zisk. "To vydělání vypadá tak, že vydáme někomu za 50 korun výpis z katastru a 50 korun zaplatíme katastru, takže ten výdělek je nula," řekl. Podle ministra vnitra Ivana Langra je navýšení poplatku možné. Jeho dopady je ale prý ještě potřeba podrobně odhadnout.

Síť Czech Point by mělo tvořit asi 1300 obecních úřadů. Připojit by se k nim mělo také 2000 poboček České pošty. O zařazení do seznamu budou moci požádat i další obecní úřady. Langer zopakoval, že příjem z poplatků bude směřovat do rozpočtu obcí, ale zřízení Czech Pointů bude financovat ministerstvo. Náklady na technické vybavení jednoho kontaktního místa odhadl již dříve na 76.000 korun během prvních tří let, celkové náklady na provoz Czech Pointů na asi 120 milionů korun.

Na Czech Pointech lidé získají veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech o jejich osobách, majetku a právech. Jejich prostřednictvím bude mít občan možnost úředně ověřit dokumenty, listiny a podpisy a převést dokumenty do elektronické formy. Dále se bude moci přes Czech Point oficiálně obrátit na kterýkoli úřad veřejné správy, a také získat informace o průběhu řízení, která se ho týkají. V ČR již v rámci pilotního projektu funguje asi 30 kontaktních míst Czech Point.

Součástí novely zákona o informačních systémech veřejné správy je i úprava, podle níž budou moci lidé získat výpis z rejstříku trestů elektronickou cestou ze svého počítače, aniž by museli navštívit příslušný úřad. Tato možnost teoreticky existuje už nyní, v praxi ale nefunguje, protože elektronický podpis nutný pro získání výpisu nelze dostatečně ověřit.

Zavedení trestů za přechovávání dětské pornografie se zatím přinejmenším odkládá. Senát dnes Poslanecké sněmovně vrátil příslušnou novelu trestního zákona. Senátorům se nelíbilo, že by zákon trestal jakékoli přechovávání dětské pornografie, čímž by prý mohl být zneužitelný. Horní komora se zabývala také návrhem na dvouletý odklad státních maturit, který hladce schválila.

Za přechovávání dětské pornografie by měl být podle Senátu potrestán pouze ten, kdo ji vyrábí, zpřístupňuje nebo s ní obchoduje. Sněmovní verze novely počítala s tím, že by bylo trestné i samotné vlastnictví takových materiálů. Podle senátorů by ale tento paragraf mohl být zneužit k provokacím a účelovým obviněním například v politice nebo ve školách. Obávali se také, že by tresty mohly postihnout například i lidi, kteří dětské porno dostanou nevyžádanou elektronickou poštou.

Hladký průběh naopak mělo schvalování odkladu společných státních maturit. Většina senátorů se s poslanci shodla v tom, že start jednotných maturit již v příštím roce není možný a způsobil by žákům i pedagogům víc škody než užitku. Státní maturity se tak zřejmě nejméně o dva roky odkládají, poprvé by měly studenty čekat až v roce 2010.

Odklad čeká zřejmě i start nového systému úrazového pojištění, kdy má odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání převzít od dvou komerčních pojišťoven stát. Horní komora dnes k podpisu prezidentovi poslala i tento vládní návrh. Zatím platná norma předpokládá, že stát se pojištění ujme již od ledna 2008, vláda ale navrhla změnu o dva roky odložit a znovu otevřít debatu o tom, jaký model úrazového pojištění vlastně zvolit.

Kromě schvalování zákonů se dnes senátoři věnovali i debatě o budoucím smluvním rámci Evropské unie. O závěrech červnového bruselského summitu, který vyústil v předběžnou dohodu o nové reformní smlouvě, informoval horní komoru premiér Mirek Topolánek (ODS). Senátorům mimo jiné řekl, že dává přednost ratifikaci smlouvy v parlamentu. Referendum podle něj není nutné, protože nový dokument by měl jen novelizovat existující smlouvu z Nice.

Senát dnes také schválil vládní návrh novely zákona o krmivech. Zákon mimo jiné stanovuje požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení a dopravu krmiv a upravuje i podmínky, za jakých mohou být uváděna do oběhu.

Výhrady mají senátoři ke způsobu, jakým chce EU reformovat výrobu cukru. Dnes přijali usnesení, v němž vyjádřili znepokojení hlavně nad nepoměrem, v jakém členském země odevzdávají kvóty na cukr.

Senátorům se nelíbí způsob, jakým chce EU reformovat výrobu cukru. Dnes přijali usnesení, v němž vyjádřili znepokojení hlavně nad nepoměrem, v jakém členském země odevzdávají kvóty na cukr. Zvolené řešení navíc považují za nesystémové. Pozitivně naopak hodnotí to, že Evropská komise chce u případného lineárního krácení kvót na cukr zohlednit ty členské státy, jejichž kvóta se snížila v důsledku toho, že se jí podniky vzdaly.

Reforma výroby cukru počítá s tím, že kvůli vyšší konkurenci bude do budoucna nutné postupně snižovat vnitřní ceny i výrobu cukru. EU se rok od roku snaží snižovat produkci systémem kvót, plošně chce snížit jeho výrobu o pět milionů tun. Pokud cukrovarníci přidělené kvóty vrátí, získají za ně značné peníze. Producenti se loni vzdali asi 1,5 milionu tun kvót, letos podle EK hodlají odevzdat kvóty asi jen na 700.000 tun.

Česko ale nepovažuje tento systém za spravedlivý, protože již přišlo o zhruba čtvrtinu své cukerné kvóty a za to zaplatilo cenu v podobě zrušení řady cukrovarů. Ještě v 80. letech v Česku bylo zhruba 52 cukrovarů, zatímco v současnosti jich je sedm. Řada států, včetně těch největších, však žádnou kvótu na cukr ještě neodevzdala a svůj cukerný průmysl ani nerestrukturalizovala.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) dnes senátorům řekl, že debata na radě ministrů zemědělství a rybolovu členských zemí EU je pro ČR "ne zcela nadějná", protože Česko jako tradiční čistý vývozce cukru v této debatě nenachází spojence. Ujistil však, že bude i nadále diskutovat se zeměmi, které jsou v podobné situaci, a bude se snažit vyjednat s nimi spojenectví vůči návrhu unie. Usilovat chce rovněž o to, aby budoucí vzorec snižování kvót na výrobu cukru více zohledňoval již odevzdané kvóty.

Senát schválil dílčí novelu, která odstraňuje terminologické rozdíly v některých sociálních zákonech. Vyjasnění pojmů má pomoci například pěstounům pečujícím o zdravotně těžce postižené dítě. Rozdíly v termínech, které současné normy používají, totiž komplikují vyplácení státních příspěvků pěstounům. Předloha nyní čeká na podpis prezidenta.

Poslanecká novela má napravit problém, který vznikl tím, že nový zákon o sociálních službách změnil pojmy. Termín "dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči" již tato právní úprava nezná, v některých právních předpisech ale zůstal. Novela ho proto nahrazuje novým vymezením, které stav handicapovaného člověka definuje v několika stupních, kdy stupeň čtyři znamená úplnou závislost.

Novelu vypracovali poslanci ODS Alena Páralová a David Kafka a svůj podpis pod ni připojil i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Poslanecká sněmovna ji schválila ve zrychleném režimu. Po dolní komoře dnes Nečasově apelu na rychlé odstranění terminologických nejasností v zákonech vyhověli i senátoři.

Senát dnes schválil vládní návrh novely zákona o krmivech. Novela přizpůsobuje české právo v této oblasti evropské legislativě a zpřesňuje některé povinnosti i sankce. Zákon mimo jiné stanovuje požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení a dopravu krmiv a upravuje i podmínky, za jakých mohou být uváděna do oběhu.

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) se jen za krmiva utratí v zemědělství ročně kolem 15 miliard korun. Při projednávání ve sněmovně letos v březnu řekl, že novela by neměla krmivářským firmám přinést nadbytečnou byrokracii. Obdobně ujišťoval senátory i dnes.

Poslanci přijali několik pozměňovacích návrhů, které kromě jiného snižují pokuty za přestupky proti tomuto zákonu na desetinu. Pokud někdo například nedodrží požadavky na složení krmiv, bude mu hrozit nově pokuta jen 75.000 korun. Novelu schválila sněmovna v půlce června, nyní půjde k podpisu prezidentovi republiky.

Start nového systému úrazového pojištění, kdy má odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání převzít od dvou komerčních pojišťoven stát, čeká přinejmenším odklad. Počítá s tím novela, kterou se dnes Senát rozhodl poslat k podpisu prezidentovi.

Zatím platná norma předpokládá, že stát se pojištění ujme již od ledna 2008, vláda ale navrhla změnu o dva roky odložit a znovu otevřít debatu o tom, jaký model úrazového pojištění vlastně zvolit. Odklad zajišťuje právě uvedená novela.

Kabinet svůj návrh zdůvodnil mimo jiné tím, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má agendu převzít, potřebuje na přípravu víc času. ČSSZ už spravuje nemocenské a důchodové pojištění, a pokud má převzít i úrazové pojistné, potřebuje víc peněz a další zaměstnance, uvedl kabinet.

Nyní zaměstnavatelé platí úrazové pojištění jedné ze dvou pojišťoven určených zákoníkem práce – Kooperativě nebo České pojišťovně. Situaci již dříve kritizovala Evropská unie, která navrhla dvě řešení – buď do systému zahrnout všechny pojišťovny, nebo převést pojištění na stát. Vláda připustila, že odklad nového systému prodlouží dobu, po kterou nebude české právo v souladu s legislativou EU. Jde však prý o dočasný stav.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) již dříve řekl, že státem organizované úrazové pojištění je legitimní model, současný zákon ho ale podle něj nezaručí. "Pokud … bude v praxi aplikován od 1. ledna příštího roku, tak to bude znamenat výrazné problémy a výraznou diskreditaci systému úrazového pojištění," uvedl při červnovém projednávání ve sněmovně.

Existují podle něj tři možnosti, jak pojištění upravit. Jednou z nich je zvolit státní model, ale připravit ho lépe. Další variantou je komerční model, ale liberalizovaný, to znamená pustit na trh víc než dvě pojišťovny. Třetí možností je podle Nečase pověřit provozováním úrazového pojištění zdravotní pojišťovny.

Ve sněmovně uspěl kabinet se svým návrhem na odklad jen těsně, protože opozice je proti a tvrzení autorů novely odmítá. V Senátu mají ale vládní strany pohodlnou většinu a tomu odpovídal i výsledek hlasování. Horní komora nakonec odhlasovala, že se novelou nebude zabývat, což ale v praxi znamená, že předloha míří k posouzení prezidentovi.

Start společných státních maturit se zřejmě nejméně o dva roky odkládá, poprvé by měly studenty čekat až v roce 2010. S dvouletým odkladem počítá novela školského zákona, kterou dnes velkou většinou hlasů schválil Senát. Nyní ji posoudí ještě prezident.

Zatím platný zákon počítá s tím, že nově se bude maturovat poprvé již v roce 2008. Někteří pravicoví zákonodárci se domnívají, že stát by měl od projektu státních maturit zcela upustit, ministerstvo školství ale s jejich pozdějším zahájením zatím dál počítá.

Většina poslanců i senátorů se shoduje v tom, že start již v příštím roce není možný a způsobil by žákům i pedagogům víc škody než užitku. Zahájení jednotných maturit není podle nich připraveno organizačně, jasno prý ale není ani o obsahové stránce takových zkoušek. Za odložení státních maturit demonstrovalo v Praze v květnu zhruba 10.000 studentů.

Školský zákon, tak jak nyní platí, předpokládá, že obsah, formu i kritéria společné části maturit bude od roku 2008 stanovovat stát, druhá část by měla být dál věcí školy. Zastánci jednotných maturit si od nich slibují sblížení úrovně "zkoušky z dospělosti" na různých školách. Výsledek u maturity by pak prý mohl hrát větší roli při přijímání na vysokou školu.

Společná maturita se má podle dosavadního plánu týkat tří předmětů – českého a cizího jazyka a třetí předmět by byl "povinně-volitelný". Studenti by si museli vybrat mezi matematikou, občanským základem, přírodovědně technickým základem a informačně technologickým základem.

Novela, kterou již v červnu schválila sněmovna, předpokládá, že v roce 2010 budou studenti poprvé skládat společné maturity z češtiny a cizího jazyka, z volitelného předmětu se má začít podle nových pravidel maturovat ještě o dva roky později.

Pro odklad maturit hlasovala v červnu velká většina poslanců a dnes i velká většina senátorů. Neznamená to ale, že koalice a opozice jsou v tomto bodě zajedno. Neshodují se na tom, kdo přípravu společných maturit zanedbal. Koaliční zákonodárci míní, že to byly předchozí vlády pod vedením ČSSD, socialisté dávají vinu pravicovým kabinetům, které zemi řídily po volbách.

Někteří opoziční poslanci se navíc obávají toho, že ani v roce 2010 nové maturity nezačnou, protože koaliční strany je opět označí za nepřipravené. "Za dva roky budou odpůrci maturit argumentovat úplně stejně jako nyní a budou chtít další odklad," uvedla již dříve například poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.

Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) sice odklad státních maturit sama prosazovala, opozici ale v červnu ujistila o tom, že jejich příprava bude dál intenzivně pokračovat. Pracovní skupina odborníků by podle ní měla na podzim říct, jaká bude forma a obsah maturit. Nevyloučila přitom, že se vrátí k modelu víceúrovňové zkoušky. Častá námitka totiž zní, že lze těžko najít model, kdy by jednotná maturita byla přínosem současně pro studenty z gymnázií i různých odborných škol a učilišť.

Hlavní autor návrhu na odklad společných maturitních zkoušek, poslanec ODS Walter Bartoš, dnes v Senátu argumentoval i tím, že spuštění jednotných maturit již příští rok by bylo nekorektní k současným studentům. Podle něj se až ve druhém ročníku dozvěděli, že mají maturovat podle nových pravidel.