KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Péče o zaměstnance v letních vedrech  

19/07/07

Zdroj: ČTK

Za zkušeností, jak se pracuje v Africe, již nemusí Češi cestovat daleko. Mohou tyto zážiteky načerpat i v tuzemsku.

Podle vyjádření Českomoravské konfederace odborových svazů udržují podniky při nynějších tropických vedrech pracovní podmínky ve snesitelných mezích. Podle možností se snaží zkracovat pracovní dobu či zajistit větší dodávky vody a jiných nápojů

Teplota na pracovištích by podle zákona neměla překročit 28 stupňů Celsia. Krátkodobě ale může být však překročena v mimořádně teplých dnech v budovách s přirozeným větráním, kdy nejvyšší venkovní teplota dosáhla hodnoty vyšší než 30° C. Pokud není zaměstnavatel schopen limity dodržet, jde o překážku na straně zaměstnavatele a neměl by zaměstnancům přidělovat práci. Ve zvláště rizikových profesích musí mít zaměstnanci k dispozici nápoje.

Povinnost zamistit firmám a institucím nápoje  ukládá zákoník práce. Zaměstnanec by za osmihodinovou směnu měl dostat nejméně litr tekutin. Nedostatek vody v těle způsobuje různé problémy. Kromě žízně cítí lidé malátnost, vysychají jim sliznice a mívají bolesti hlavy. Objevit se mohou i oběhové a psychické potíže. Fyzická a duševní výkonnost tedy klesá.

Lidé, kteří pracují v mimořádném horku, by měli dostávat takzvané ochranné nápoje. Při náročnějších činnostech je totiž potřeba doplňovat kromě vody i vitaminy, minerály a další potřebné látky. Podnik by měl výběr vhodných nápojů projednat s lékařem.

Zatímco při administrativní práci lidé za osmihodinovou pracovní dobu údajně vypotí a vydýchají maximálně asi litr tekutin, při jiných činnostech a v jiném prostředí to může být několikanásobně víc. Podle měření Státního zdravotního ústavu z roku 2003 někteří řidiči tramvají ztratili za směnu z těla až sedm litrů tekutin. Teplota v kabinách se totiž pohybovala i kolem 50 stupňů celsia.

Podle zákoníku musí zaměstnavatel zajistit na pracovišti takové podmínky, aby lidé mohli práci bezpečně vykonávat. Ve vedrech by se neměly provádět namáhavé a rizikové práce. Mezi účinná opatření, která sníží dopady horka, patří například změna organizace práce či jiné rozvržení pracovní doby. Přes poledne i v následujících hodinách by totiž lidé neměli pobývat na přímém slunci.

Horké dny nepochybně znamenají zpomalení tempa mnoha činností, ale pokud nepotrvají extrémně dlouho, bude nižší výkon podle něj ekonomiky bez problému vyrovnán v následujícím období. Vážnější ekonomický problém by přinesly jen výpadky ve fungování infrastruktury, jako dodávkách elektřiny či provozu veřejné dopravy.

Zařazeno v Zákony ,vyhlášky