V rámci sociální reformy vláda navrhuje zavedení karenční lhůty, tedy nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci. Jaké další změny se chystají v nemocenském pojištění?

Nemocenské pojištění

1) Výchozí stav

• V březnu 2006 byl hlasy levicových stran schválen i proti vetu prezidenta nový zákon o nemocenském pojištění s účinností od 1. 1. 2007. Nastavení jednotlivých parametrů pro výpočet dávek a především snížení příspěvkové sazby pojistného by mělo významně negativní dopad do státního rozpočtu. Proto byla účinnost nového zákona odložena na návrh současného ministra práce a sociálních věcí o rok, na 1. 1. 2008.

2) Proč je nutná změna

• Nový zákon by generoval každý rok deficit vyšší než 4,3 miliardy Kč. V průběhu jednoho volebního období tak vytvoří schodek 17 miliard Kč. Všechna navržená opatření směřují k tomu, aby se příjmy a výdaje systému nemocenského pojištění vyrovnaly, aby výdaje nebyly vyšší než příjmy.

• Na současný systém nemocenské nejvíce doplácejí lidé se středními a vysokými platy, kde je výrazně nižší náhradový poměr mezi jejich mzdou a vyplacenou nemocenskou. Tento poměr je naopak výrazně vyšší u nízkých mezd, kde je také výrazně vyšší míra nemocnosti. Cílem je oddělit skutečné nemoci od spekulativního či fiktivního „hození se marod", které je v naší zemi poměrně rozšířené.

3) Navrhované změny

• Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění bude odložena o další rok, tj. na 1. 1. 2009.
• V roce 2008 nebude zvýšena redukční hranice.
• Pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do 1. redukční hranice započítává 90 % denního vyměřovacího základu (DVZ).
• Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské (plat, služební příjem).
• Výše nemocenského činí
  • 60 % DVZ pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti
  • 66 % DVZ pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti
  • 72 % DVZ od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti

• Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % DVZ.
• Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % DVZ.

4) Srovnání s jinými zeměmi

• Karenční lhůta, tedy nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci, je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, že by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde nižší, na druhou stranu je lepší průměrný zdravotní stav obyvatel.

5) Shrnutí

• Systém nemocenského pojištění vyžaduje reformu. V ČR narůstá délka průměrné pracovní neschopnosti. Vedle měsíce dovolené bývá v průměru čerpáno dalších 35 dní nemocenské. To znamená, že i v těchto případech se jedná o poměrně významný zásah do ekonomiky.
• Míra nemocnosti je u nás zároveň výrazně vyšší, než je nejenom v členských zemích EU, ale především např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není žádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší míra nemocnosti než v těchto zemích, když podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší.
• Již v současné době je za první tři dny snížený náhradový poměr nemocenské (na 25 % ho snížila Špidlova vláda). Po jeho zavedení došlo ke snížení průměrné pracovní neschopnosti ze 6,8 % na 5,9 %. Proto je na místě rozhodnutí, zda neprovést ještě další snížení, protože se ukazuje, že to má vliv na spekulativní či fiktivní nemocnost.
• Počet případů pracovní neschopnosti přitom klesá se vzrůstajícími příjmy obyvatel. Nejvyšší nemocnost tak mají lidé s nižšími příjmy.
• Navrhovaná opatření zlepší v roce 2008 bilanci příjmů a výdajů nemocenského pojištění o 9,1 mld. Kč ve srovnání se současným zákonem (zák. č. 54/1956 Sb.) a o 17,3 mld. Kč ve srovnání s novým zákonem (zák. č. 187/2006 Sb. a zákon č. 189/2006 Sb.). Povedou k zastavení dalšího prohlubování dluhu veřejných financí.
• Nová opatření zvýhodňují skutečně sociální případy, tzn. dlouhodobé nemoci. Tam se náhradový poměr zvyšuje až na 72 % mzdy.
• Reforma systému nemocenského pojištění zároveň povede ke snížení byrokracie a snížení zneužívání systému nemocenské, ať už z řad zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů