Ing. Vojtěch Mráz, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejdůležitější zásady při konkretizaci základních zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovují…

• Funkce jednatele je náročná a vyžaduje velkou odpovědnost. S naší příručkou získáte jistotu a ucelený přehled o svých právech a povinnostech. Jednejte bezpečně a bez obav s Jednatelem bez rizika!

• Nejdůležitější zásady

Nejdůležitější zásady při konkretizaci základních zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  stanovují zákoník práce (dále jen ZP) a zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na povinnost zaměstnavatele poskytovat dostatečné informace o rizicích možných ohrožení života a zdraví zaměstnanců, které se týkají výkonu práce, a zdůrazňují především:

– předcházení ohrožení života a zdraví při práci (prevence rizik),
– posouzení zdravotní způsobilosti k práci,
– školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
– poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
– povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
– požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,
– požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení,
– požadavky na organizaci práce a pracovní postupy,
–  požadavky na bezpečnostní značky, značení a signály
– vybavenost strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí ochrannými   zařízeními,
– rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma, – stanovení zákazů některých prací,
– prostorové a konstrukční uspořádání pracovišť a jejich vybavení tak, aby pracovní podmínky odpovídaly bezpečnostním a hygienickým limitům.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel!

• Prevence rizik

K nejdůležitějším zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří prevence rizik. Jí se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zdůrazňuje se povinnost vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Splněním této povinnosti nutně souvisejí pravidelné kontroly úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stavu technické prevence a úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, dodržování metod a způsobu zjištění a hodnocení rizikových faktorů.

Rizika, která nelze odstranit, je nutno vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci.

• Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen podle § 9 – § 10 zákona č. 309/2006 Sb. provádět úkoly v prevenci rizik a v případě, že není pro tuto činnost odborně způsobilý, zmíněné úkoly provádí odborně způsobilý zaměstnanec. Vedle povinnosti informovat zaměstnance o rizicích možných ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce je zaměstnavatel povinen ve smyslu ZP zajistit, aby činnosti, jimiž pověřuje zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, odpovídaly zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem pracovnělékařské péče před zařazením na noční práci, pravidelně podle potřeby – nejméně však jednou ročně a kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá.

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem pracovnělékařské péče (§ 247 odst.1 ZP) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci a dále pak pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným zařízením pracovnělékařské péče. (§ 247 odst. 3 ZP).

• Posuzování zdravotní způsobilosti k práci

Posouzením zdravotní způsobilosti k práci se rozumí odborná úvaha, při které se hodnotí, zda zjištěná kvalita zdraví:

–     dává dostatečný předpoklad k tomu, že organismus je schopen se vypořádat se zdravotní náročností práce, aniž dojde ke vzniku nemoci nebo významnému zhoršení zdravotního stavu, nebo
–     splňuje požadavky nezbytné k tomu, aby zaměstnanec v souvislosti se svým zdravotním stavem při výkonu práce nezpůsobil škodu na zdraví dalším osobám (zejména požadavky na kvalitu zraku, sluchu nebo duševní zdraví).

• Lékařský posudek

Závěr posouzení zdravotní způsobilosti k práci je lékařským posudkem (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění p.p.)

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, který je vydávaný na základě informací zjištěných při poskytování zdravotní péče zdravotnickým zařízením je právním dokladem. Současně se jeho závěrem zásadním způsobem vstupuje do práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů, a proto nakládání s ním podléhá též režimu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Posudkový závěr musí být vždy zcela jednoznačný a musí zohledňovat jak věcné, tak právní aspekty rozhodnutí. Právní stránka posudkového závěru je důležitá jak v případě vydání lékařského posudku s podmínkou, tak při vydání lékařského posudku o ztrátě zdravotní způsobilosti k práci.

Zaměstnavatel je povinen vyžádat si posudek o zdravotní způsobilosti:

– u všech přijímaných zaměstnanců,
– u dorostu (do 18 let věku),
– u občanů se změněnou pracovní schopností,
– u všech ostatních, kteří jsou přijímáni k výkonu práce, pro který jsou předepsány preventivní                 prohlídky.

• Zajímá Vás, jaké další povinnosti Vám v souvislosti s novým zákoníkem práce vznikly? Chtěli byste být pravidelně informováni o změnách, které mají vliv na výkon Vaší funkce jednatele? Čtěte naši příručku Jednatelem bez rizika, se kterou snížíte rizika plynoucí z Vaší funkce!