Bioplyn – energie budoucnosti?
Zdroj: ÚZPI
Závodů na produkci bioplynu je ve Velké Británii velmi málo, ale nyní se zdá, že dojde k jejich rozšíření. Problém s jeho produkcí je ten, že je držen ve stínu větrných elektráren, ale nyní si razí cestu v podobě biomasy nebo biopaliva i na farmy. Bude využíván k produkci tepla, paliva nebo k pohonu.
Anaerobní vyhnívání je způsob přeměny organické hmoty na inertní zlepšovač půdy, a to působením mikroorganismů. Na rozdíl od kompostování tento proces probíhá bez přístupu vzduchu a zpracovávaný materiál má mít vlhkost vyšší než 75 %. Bioplyn se skládá z 60 % metanu, 39 % oxidu uhličitého a 1 % čpavku. Ve Velké Británii vzniká každý rok 30 milionů tun odpadků, které se vyvážejí na skládky. Podle nařízení EU se množství biologicky rozložitelných odpadů odvážených na skládky musí významně snížit. Většina obecních úřadů čelí investicím souvisejícím se zaváděním bioplynových stanic, ale bioplyn znamená efektivní návratnost. Je to univerzální palivo, které může pohánět generátor nebo se čistit pro produkci biometanu, který může být dodáván do sítě nebo se používat jako palivo v silniční dopravě. V Dánsku se bioplyn využívá k vytápění a k pohonu, ve Švédsku jako palivo pro autobusy a sběrné vozy komunálních odpadů. Bioplyn se používá k pohonu generátorů na výrobu elektrického proudu (úspora fosilních paliv), pevná složka po vyhnití ke hnojení, která může nahradit 2,5 GBP hodnoty minerálního hnojiva na tunu aplikovaného množství. Bioplynové stanice mohou být umístěny v blízkosti lidských obydlí a z toho důvodu se dále snižují náklady na dopravu komunálních a dalších odpadů.
Pro provoz bioplynové stanice je důležité umístění farmy a vhodnost výchozí suroviny (kukuřice, pícniny a kejda). To je optimum podle společnosti Farmergy. Podle Bedfordia Biomas je optimální po získání licence zpracovávat kejdu, energetické rostliny a potravinové odpady (také dokonce živočišné byprodukty. Bioplynová stanice Holsworthy používá kejdu a potravinové odpady. Bioplynová stanice o výkonu 1 MW vyžaduje plochu 1 ha, kde se zpracovávají 4 nákladní auta odpadů za den. Ročně spotřebuje 7 000 až 8 000 m3 kejdy od 300 krav nebo 5000 prasat a dále potřebuje plochu 400 až 600 ha, na kterou aplikuje vyprodukované pevné organické hnojivo.
K výrobě bioplynu se na farmách mohou používat jako výchozí surovina kuchyňské odpady a potraviny s prošlou lhůtou, kateingové odpady, kejda, která je důležitou součástí směsi, ale má nízkou energetickou hodnotu, jakékoliv zelené rostliny (výjimku tvoří dřevní hmota) jako je pšenice, tritikale, kukuřice, krmná řepa a ječmen. Přebytek vzniklého tepla je obtížné prodávat, ale lze jej využívat k vytápění kanceláří, skleníků a budov s vnitřním chovem ryb. Vláda uvažuje o splnění závazku využití tepla z obnovitelných zdrojů a o rafinaci biometanu na 99 % pro čerpání do sítě.
Závod s produkcí jedné MW vyrábí kolem 30 000 m3 plynu za rok. Investiční náklady na bioplynovou stanici využívající plodiny a kejdu k produkci bioplynu představují hodnotu kolem 2000 GBP na jednu instalovanou kW. U projektů, které využívají odpady, se může tato částka zdvojnásobit na 4000 GBP . kW-1. Náklady na připojení k síti se pohybují podle lokality a mohou velmi kolísat. Ideální je to v blízkosti rozvodny. Náklady se mohou pohybovat od 35 do 500 GBP za každou instalovanou kW. Další informace lze nalézt na
Farmers Weekly, 146, 2007, č. 5, s. 28-30
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality
