KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Zkušenosti lze zúročit i doma

27/02/07

Zdroj: AK ČR

Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů je členem Agrární komory ČR a zároveň spolu se Zemědělským svazem ČR je členskou organizací Českomoravské agrární konfederace.

„Jsme jednak u zdroje informací a potom můžeme přenášet zejména prostřednictvím druhé ze zmiňovaných organizací i poznatky ze života na venkova a z podnikání v zemědělství,“ uvedl Ing. Milan Bena. Je členem tohoto svazu a zároveň agrárním analytikem, který vystudoval vysokou školu zemědělskou, pracoval v zemědělské výrobě a překládá z angličtiny a němčiny, někdy i z ruštiny, texty o zemědělství ve světě, spolupracuje s vysokými zemědělskými školami, výzkumnými ústavy , jednoduše analyzuje se znalostí věcí. Srovnává, jak je tomu s tou , či onou komoditou ve světě. „U nás je například problém s cenami u prasat, jsou nízké, a proto by je rádi zemědělci vyvezli. Nabízí se Rusko, které má velký zájem o vepřové maso, ale už tam rychle vstoupili se svým zbožím Dánové a Nizozemci. Jsou v nabídce velmi pružní a mají dobře fungující odbytová družstva,“ uvedl Bena. Řekl, že Maďaři, pokud jde o vepřové, chtějí v krátké době zvýšit roční produkci o dva miliony kusů. A jaký pro to mají důvod? Jsou si vědomi, že jejich produkce je kvalitní a není drahá, proč pouštět do země méně dobrá prasata z jiných zemí. Navíc chovy zaměstnávají lidi na venkově a snižuje se nezaměstnanost.

Milan Bena se zajímá i o platy zemědělců v zahraničí a zjišťuje, že jsou na tom lépe nejen majitelé farem a jejich stálí zaměstnanci, ale i takzvaní nádeníci. Lidé, kteří příležitostně přicházejí na sklizeň nebo na nárazové práce. Jsou bez kvalifikace, a přesto ve starých zemích EU-15 si na hodinu vydělávají v průměrtun18 eur, v nových zemích je to zhruba tři eura.

Do třetice hovořil o zpracování kompostů, což je určitý kumšt, a ne každý umí správně založit a vršit kompost. Navíc na venkově ubyla hospodářství, kde kompost potřebují jako výborné hnojivo, a tak se inspiroval u sousedů ve starých zemích, kde jsou i obecní komposty. Za danou úplatu je někdo připravuje a nabízí nějakému sedlákovi k využití. „Chceme totéž udělat v jedné z obcí na Kolínsku,“ říká Bena. Tři obce se daly dohromady, vytvořily místní akční skupinu a v jejím programu je mimo jiné ošetření veřejné zeleně, údržba obce i příjezdových cest a výroba kompostu z biologických odpadů. „Získali jsme prostřednictvím programu Leader peníze na potřebnou techniku, kterou bude obsluhovat jeden z místních sedláků,“ řekl Bena.