Vysvětlil, že  je dobré tato jednání vést přímo v provozech, kde lze ověřit praktické zkušenosti. Firma Farmtec se mimo svých dalších aktivit zabývá i rozvojem venkova a program EAFRD se stal i jejím hnacím motorem.

Generální ředitel firmy Farmtec  Václav Škeřík stručně představil firmu  a zmínil se i o historickém vývoji a perspektivě, která nesporně má co do činění i s bioplynovými stanicemi. Ty se stávají stále aktuelnějším tématem  rozvoje venkova. Ředitel marketingu firmy Bohumil Belada  jeho slova  doplnil informacemi o výrobním zaměření, komplexnosti nabízených služeb a základních ekonomických údajích firmy.

Ing.Sekáč, ředitel odboru MZe informoval o současném stavu projednávání základních dokumentů k EAFRD. Uvedl známou časovou chronologii zpracování a schvalování základních dokumentů. V současné době se čeká na termín konzultací jednotlivých dílčích pasáží. Neočekává zásadnější problémy. Na písemný požadavek Bruselu o podání dílčích, většinou pouze technických či formálních upřesnění, bylo již reagováno.Vzhledem k situaci, kdy ČR byla jednou z prvých zemí, která podklady předložila, očekává, že ČR bude v  prvé skupině při projednávání. Jeho osobní názor je, že projednávání v Bruselu bude uzavřeno III – IV/07. Souběžně se připravují prováděcí předpisy, aby program mohl být ihned po odsouhlasení spuštěn. Bylo rozhodnuto o ustavení pracovních skupin pro jednotlivé dílčí programy, obsažené v osách I – III, které dopracují podklady a připraví konkrétní návrhy pro monitorovací výbor. Zahájení prací ve skupinách se očekává v druhé polovině ledna /jmenovací dopisy.Vzhledem  k objemu prostředků vyčleněných pro jednotlivé osy, doporučuje soustředit pozornost na základní problémy a nerozmělňovat prostředky do řady dílčích problematik./Příklad osa I předpoklad 1,3 mld. Kč- 5 problémových okruhů, předpoklad čerpání cca 250 mil Kč /okruh./

Ing Světlík, vedoucí oddělení MZe uvedl, že pro rok 2007 se předpokládá navýšení podpory pro pěstování energetických plodin o 1.000 Kč/ha, tj. na 3.000 Kč/ha s tím, že zároveň dojde k rozšíření jejich výčtu. K problematice uhlíkového kreditu uvedl reálný stav, kdy při stávající podpoře  ve výši 45 Eur/ha energetických plodin v rámci EU 15 byla tato podpora využívána pro plochu 1,5 mil ha. Od roku 2007 mohou tuto podporu čerpat i nové členské země, ovšem celková plocha,  která byla v kalkulaci prostředků pro tuto podporu počítána je   navýšena pouze o 500 tis.ha, tj. celkem 2 mil ha, což zdaleka neodpovídá předpokládané realitě. Očekává se, že podpora bude požadována na významně větší plochu, avizováno např. z Polska, což by mohlo ve svém dopadu vést naopak ke snížení platby na ha proti současnému stavu. Dále upozornil na možnou časovou tíseň, která bude dána stavem, že Nařízení EK k problematice „uhlíkového kreditu“ bude vydáno II/07, přičemž příjem žádosti o tuto podporu se předpokládá souběžně se žádostmi SAPS a TOP UP tedy V/07. Případné změny, upřesňující návrhy budou konzultovány s předsedou komoditní rady Jiřím.Zelenkou.

 Ladislav Pazdera, ředitel odboru MPO uvedl, že materiál „OP podnikání a inovace“, který řeší dílče problematiku této komoditní rady, byl přijat vládou XI/06 je v současné době v Bruselu. Rovněž nepředpokládá závažnější problémy při konzultacích, proto předpokládá jeho přijetí II/07. Materiál „Metodika hodnocení projektů“, obsahující výši dotací pro jednotlivé programy bude k dispozici již II/07, takže V/07 by mohly být podávány žádosti. Vzhledem k objemu prostředků doporučuje reagovat rychle.

Vlasta Petříková z firmy BIOM informovala o zpracované studii BIOMu pro potřeby MZe o problematice praktického využití pěstování energetických plodin, kterou dává k dispozici členům KR. Stručně uvedla studii, zároveň upozornila na významné nečerpání možných prostředků v roce 2006, kdy z možných cca 10 mil Kč bylo skutečně čerpáno pouze 1,5 mil Kč.

Vladimír Martínek z firmy Lucrom  Zlín předložil materiál zabývající se úpravou a čištěním bioplynu na čistý biometan, kterým je možné pohánět traktory a ostatní motorová vozidla. Uvedl tak další způsob využití bioplynu. Zpracovatel upozornil na problém využití odpadního tepla, který před majiteli bioplynových stanic stojí.Předkládané řešení je jednou z možností, které by pomohlo uvedený problém řešit a pomohlo by zemědělcům dostat se ke strategickému palivu, které nutně potřebují k pohonu traktorů. Dosud je čištění a úprava bioplynu řešeno v zahraničí  u větších bioplynových stanic. V zahraničí je tento úkol řešen současně s výrobci motorových vozidel a s dodavateli zemního plynu, kteří postupně rozšiřují síť čerpacích stanic na stlačený zemní plyn. Zemní plyn, stejně jako vyčištěný bioplyn mají stejné vlastnosti. Snižuje produkci CO2 a dalších plynů a je daleko šetrnější k životnímu prostředí než klasická paliva jako benzin nebo nafta. Na druhé straně je však zapotřebí aby byla postupně budována síť čerpacích stanic a tím zajištěna možnost odbytu zvýšením dostupnosti upraveného bioplynu. Nejdále řešení pokročilo ve Švédsku, kde vládou nastavený program, nahradit až 40 % paliv biopalivy, je velmi ambiciózní. Systém úpravy bioplynu je zatím investičně i provozně náročný. Přesto se v řadě zemí EU touto problematikou zabývají, nejdále je řešení systému úpravy a čištění bioplynu ve Švédsku, dále ve Švýcarsku. Zatím je tato forma úpravy ověřena u velkých kapacit bioplynových stanic.U menších kapacit se ověřuje především v Rakousku.

Po diskusi, která byla vedena snahou najít možnosti financování tohoto úkolu jak ve fázi výzkumu tak i provozního ověřování byly přijaty závěry:

– doporučeno zabývat se uvedenou problematikou s cílem zvážení přípravy „pilotního projektu“ pro ověřování systému

– VÚZT Praha-Řepy byl požádán o zařazení tohoto úkolu do plánu výzkumných úkolů

– předseda KR Jiří Zelenka požádal o pomoc zástupce obou resortů /MZe, MPO/  při zařazení tohoto úkolu do plánu výzkumných úkolů

František Trnka z OD Soběšice informoval o jednání s předsedou zemědělského výboru Parlamentu ČR Jiřím Papežem. Vyslovil přesvědčení o nutnosti této „osvěty“ v Parlamentu obecně, formou diskuse, kulatého stolu či semináře. Konkrétní jednání  tohoto typu doporučil Jiří Papež na polovinu února, kdy bude zasedat zemědělský výbor Parlamentu.

Jaroslav Kratochvíl
místopředseda komoditní rady při AKČR