Programem tohoto pracovního setkání byla problematika zkvalitnění právního řádu České republiky v návaznosti na přípravu Plánu legislativních prací vlády na rok 2007  a Výhled legislativních prací vlády na léta 2008-2010.

      Agrární komora ČR během tohoto pracovního setkání uplatnila řadu svých podnětů s požadavkem, aby tyto byly zařazeny do plánu Legislativních prací vlády na rok 2007. Za účelem informovat členskou základnu uvádím stručný přehled uplatněných podnětů:

Přehled právních předpisů z oblasti zemědělství vyžadující  změnu v stávající legislativě:

Agrární komora ČR jako svou prioritu považuje zařazení Agrární komory ČR do výčtu připomínkových míst uvedených v čl. 5 odst. 1, písm. f) Legislativních pravidel vlády České republiky.

1.  Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže v pl. znění.  Speciální vymezení a  upravení  podnikání řetězců z pohledu zamezení zneužívání dominantního postavení ve vztahu  s českými  prvovýrobci  a  to  i  zemědělci.   Posílení   legislativy  ve  vztahu na horizontální a vertikální dohody, ochrana oprávněných zájmů českých prvovýrobců.

2. Zákon č. 80/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve  znění  pozdějších  předpisů.  Agrární  komora  ČR  je  toho názoru, že by bylo vhodné doplnit § 20a zákona s tím, že od zpoplatnění budou osvobozena vozidla pro zemědělskou a  lesnickou výrobu.

3. Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot. Zákonem č. 575/2006 Sb.(novela zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) byl sice zákon č. 311/2006 Sb. novelizován v tom smyslu, že „ čerpací stanicí není stavba nebo zařízení, které je provozní nádrží umístěnou v provozu, pokud se pohonné hmoty vydávají pouze pro vlastní potřebu“, ale ustanovení § 5 zákona, z kterého vyplývá, že prodávat a vydávat pohonné hmoty lze (pouze) z čerpací stanice, zůstal nezměněn.  Obecně lze konstatovat, že plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR k životnímu prostředí jde často nad rámec předpisů ES.  Rovněž na odvětví zemědělství a navazující obory se vztahuje řada právních předpisů obsahujících zbytečně tvrdá ustanovení snižující konkurenceschopnost  našich  zemědělských  podniků  se  značnými  ekonomickými  i sociálními dopady.  Vedle  naddimenzovaných  požadavků  nad  unijní rámec vznikají problémy  a  komplikace  s  nevhodně formulovanými povinnostmi a požadavky našich právních předpisů.

4.  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách: 
     – Definovat odpadní vody a jejich rozstřik, způsob likvidace.    
     – Meliorace, přechod melioračního řádu ze zemědělské na nezemědělskou půdu. Na zemědělské půdě se meliorace musí udržovat, na nezemědělskou půdu se tato povinnost nevztahuje, tím se snižuje funkčnost meliorací.
– změnit § 39 zákona z hlediska požadavků na zkoušky těsnosti jímek  – prodloužení  intervalu měření těsnosti z pěti na deset let a v případě zabudovaného a funkčního kontrolního systému úplné vypuštění zkoušek těsnosti
– požadovat  vyřazení pevných statkových hnojiv z nebezpečných látek /výklad MŽP k příloze č. 1, bodu 8 zákona   

5.  Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kategorizace zdrojů: 
ČIŽP každý případ definuje jinak. NV novelizovat a eliminovat odkaz na zákon č. 76/2002 Sb.
     

6. Vyhláška č. 356/2002 Sb., znečisťující látky:
Není nastaven funkční systém měření pro zemědělské provozy. Vyhlášku je třeba novelizovat a ve spolupráci s MZe a Výzkumným ústavem zemědělské techniky zpracovat novou metodiku.

7. Zákon č. 477 /2001 Sb., o obalech:
     – Nutno přihlédnout i k tomu, že příslušné směrnice EU určují určitou hranici povinného značení obalů, aby nebylo překážkou volného pohybu zboží.

8. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci:
     – Není vyjasněno, kdo spadá pod limit pro výrobce živočišných výrobků (75 tun), kdo pod limit rostlinných výrobků (300 tun).
     – Denní limity produkce na projektovanou kapacitu (nikoliv na reálnou) jsou údajně v rozporu se směrnicí 96/61 EC.

 – Požadavek na údaje o vlivu staveb na životní prostředí u staveb postavených před více léty (na příkl. před 30) a porovnání se stavem před vybudováním stavby je nereálný. 
 – Vyhláška MŽP č. 554/2002 Sb., stanovující vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejích vyplnění. Formuláře a jejich přílohy (celkem cca 80 stran) jsou stejné pro různé obory (od chemických provozů až po zemědělské podniky).
     Je třeba uvádět i údaje, které nejsou pro zemědělství relevantní a pro hodnocení podniků nepoužitelné. Např. kapitola 7.4.2. vlastní výroby energií a s ní spojená kap. 7.4.3. spec. spotřeba energií. Vyplnění formulářů vyžaduje nejmodernější softwarové vybavení, které zem. podniky dosud nemají.  Nepřiměřená výše správního poplatku. Vyžadování údajů, které nespadají do kompetence MŽP (nákazové plány spadají do kompetence SVS) atd.
–  Celý zákon (IPPC) je nadstandardní oproti směrnici Rady 96/61EC. Např. pachový limit je u mnohých zemědělských provozů prakticky nesplnitelný. Do 30.10.2007 musí provozovatelé získat „integrované povolení“. Řízení trvá 160 – 180 dnů a je finančně, technicky a administrativně velmi náročné. Je proto nezbytné posunout termín pro získání integrovaného povolení do roku 2010 a pro zemědělské provozy zmírnit podmínky vydání.

9. Vyhláška MZe č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství: Konkrétně by mělo dojít k úpravě § 6 této vyhlášky – odstranění zbytečné přísnosti zkoušek těsnosti se zřetelem k novele zákona o vodách (zák. č. 20/2004 Sb.).

10. Nařízení  vlády  č. 103/2003  Sb.,  o  stanovení  zranitelných  oblastí a o používání a  skladování hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Zvážit, zda-li nemáme stanoveny zranitelné oblasti zbytečně rozsáhlé. Uvedené nařízení vlády jde do některých krajností, např. vylučuje hnojení dusíkem „pod  patu“, což je z hlediska založení porostů (ozimů) a mineralizaci organických zbytků  nutná  agrochemická operace aplikovaná ve všech zemích EU.

11. Zákon č. 154/2000 Sb., (plemenářský zákon) ve znění zákona č.282/2003 Sb., a  vyhláška č.136/2004 Sb., stanovují povinnosti chovatelů za označení zvířat. U nás je povinnost zajistit ušní známku do 72 hodin od narození skotu. V evropské legislativě(Nařízení EP a Rady č.1760/2000) je ale uvedeno, že tato lhůta nesmí být delší než 20 dní, což je podstatně měkčí ustanovení.

12. Zákon č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon)  Jde o to vzít na zřetel specifickou povahu zemědělské výroby. Ve většině firem podnikajících v zemědělství působí vážné problémy dostát vždy závazkům během kalendářního roku v termínech s ohledem na tok tržeb, dotací atd. Tato specifika zemědělských firem není zatím v insolvenčním zákoně 182/2006 Sb. zohledněna. V některých údobích během kalendářního roku se zemědělské podniky dostanou do situace,    že v případě uplatnění současně účinného insolvenčního zákona musí zemědělská firma resp. její  statutáři na takto nezaviněně předluženou firmu podat návrh příslušnému soudu na  vyhlášení konkurzu. Jedná se o závažné zamyšlení, které si vyžádá patřičnou změnu a zohlednění v zákoně.

13. Náročná evidence o aplikaci pesticidů u nás, kdy je požadováno určení bloku, plodiny, škodlivého činitele, přípravku, aplikace, kdo provedl, šarže přípravku, celkové množství…

14. Podněty z Okresních agrárních komor:
      –  Zahájit práce na prosazení legislativních změn EU v souvislosti s provedenou reformou zemědělské politiky a reformou společné organizace trhu s mlékem provedenou v roce 2003, která má a bude mít velké  negativní dopady na producenty mléka v ČR a ve státech EU 10 (v souvislosti s ES č. 1782/2003 článkem 31).
 
– Řešit welfare ustájení telat – snížit požadavky vyplývající z předpisů (vyhlášky platné v ČR), neboť je náš předpis přísnější než evropský. Totiž EU stanovuje pouze jednu kategorii telat – do 6 měsíců. Ovšem v předpisech ČR jsou dvě kategorie telat a to: do 8 týdnů a 6 měsíců. Přičemž pro telata ve stáří do 8 týdnů jsou stanoveny jiné podmínky odchovu než do 6 měsíců. Tato opatření znamenají vyšší ekonomické náklady našich chovatelů a sankční postihy při nedodržení našich přísnějších předpisů.

– Stanovit průběžné – etapové financování v rámci podpor na investice a projektové akce v ose I. a III. v rámci EAFRD místo poskytnutí podpory až po skončení celého projektu. Dosavadní praxe zhoršuje finanční situaci žadatelů a jejich konkurenceschopnost vysokou úvěrovou zátěží.

   Ze  strany ministra a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. Cyrila Svobody byl vysloven příslib, že požadavky Agrární komory ČR se bude Legislativní rada vlády vážně zabývat. JUDr. Cyril Svoboda vznesl na zástupce Agrární komory ČR řadu dotazů týkající se návrhu k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, plemenářskému zákonu, zákonu o pohonných hmotách, zákonu o obalech, insolvenčnímu zákonu, zákonu o vodách, zákonu o integrované prevenci, zákonu o pozemních komunikacích atd.

    Celé pracovní setkání mělo velmi konstruktivní  a profesionální ráz. Ministr a předseda Legislativní rady vlády JUDr. Cyril Svoboda ubezpečil zástupce AK ČR o tom, že  Legislativní rada vlády bude všechny podněty postoupené Agrární komorou ČR řešit. Konstatoval, že půjde především o to, aby došlo k zjednodušení a zpřehlednění českého právního řádu,  který musí sloužit potřebám široké veřejnosti. Závěrem vyslovil názor, že je možné se nad výše uvedenou problematikou opětně v budoucnu sejít, protože je třeba se nastíněným problémům věnovat skutečně dlouhodobě s veškerou odbornou péčí.

V Praze dne 19.2.2007                    Zpracoval: JUDr. Miloš Kucian 
                                                                         právník AK ČR