KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Agrární komora je především o demokracii, doživotí není možné

13/02/07

Zdroj: AK ČR

Nemám potřebu s někým polemizovat o sobě, snad až na jednu výjimku. A sice rád bych sdělil, že nejsem autorem výroku o „Velebovcích“, jak mně pan Němec přisuzuje v minulém vydání Zemědělec v článku „Pohled asociace: co s kým bude“. Ten patří jednomu ministerskému řediteli za éry paní ministryně Vicenové.

Takto totiž onen pan ředitel, který příchodem nového ministra odešel, dělil zemědělce. Bohužel tehdy nejen on.

Nemá smysl ani polemizovat s někým, kdo neumí napsat nic jiného než články plné zloby a zášťi. I když, každé zlo je pro něco dobré. Třeba i proto, abychom si připomněli heslo prezidenta Osvoboditele T.G.Masaryka – „zloba není program“. Pokud ovšem skutečný program chybí, pak možná ani pan prezident Masaryk nemá pravdu, a programem je zloba.
Co ale potřebu mám je to, abych trochu vysvětlil, co vlastně je Agrární komora a co obnáší její řízení. Především je to dobrovolná organizace, jejímiž členy je většina zemědělců všech forem podnikání. Členy komory jsou ale i další organizace – obchodní firmy, významní zpracovatelé, lesníci, rybáři, ba i včelaři. Protože jsme opravdu velká organizace, musíme hodně pracovat a ta práce musí být i vidět. Proto se v naší rubrice každý týden dočítáte o některých našich akcích (všechny uvést nelze). Možná, že někdo to dělá jinak. Pracuje a nepíše o tom. Možná, že nemá třeba o čem psát, kdo ví. Každý týden se o „normalizačních kádrech“ a podobné tematice psát asi nedá.

Vedle velkého záběru členské základny je dalším atributem Agrární komory demokracie. Všechny funkce jsou u nás volené. V případě hlavních orgánů, což je představenstvo a dozorčí rada, ty volí jednou za tři roky delegáti celorepublikového sněmu. Volby jsou tajné a na jednotlivé pozice z více kandidátů. Že ona demokracie není jenom na papíře a že u nás nejsou funkce na doživotí, o tom svědčí skutečnost, že třeba já jsem v pořadí už třetím prezidentem Agrární komory. První byl Jiří Netík, druhý Václav Hlaváček. Podobné je to v členských svazech komory. Například Zemědělský svaz má v osobě pana Jirovského třetího šéfa, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů je rovněž třetí v pořadí. Volené jsou dokonce komise Agrární komory a komoditní rady, o kterých se zatím málo ví, protože vznikly teprve v minulém roce jako reakce na nedůstojnou roli prvovýrobců v komoditních výborech SZIF. A tak bych mohl pokračovat. U nás se zkrátka nemůže stát, že by někdo byl v čele něčeho přes 15 let.

No a je-li někdo v čele něčeho, pak samozřejmě musí pracovat, jednat, setkávat se, budovat pozice atd. A členové oné organizace o tom musí vědět, musí to být transparentní, aby onen někdo mohl být v případě potřeby korigován, připomínkován apod. Apropós – je mně líto, ale byli jsme to my, aktiv pracovníků a vedení Agrární komory, kteří si odpracovali navýšení rozpočtu na TOP UP o 1,9 mld. Kč. Nikdo nemůže změnit výsledky jak kdo v Parlamentu hlasoval. Chápu, že tento fakt někoho rozčiluje, ale je to o oné práci. Je také přirozené, že média mají potřebu s Agrární komorou komunikovat. Týden co týden jsem kontaktován (nejen já) a dostávám mnoho otázek. Od počasí počínaje po politiku konče. Na tyto otázky odpovídám, píši články, patří to k profesi. Je na tom něco divného? Pro normálního člověka asi ne. Docela ale chápu, že to některým lidem vadí. Je snadnější útočit, pomlouvat, zesměšňovat. Patří to ke standardu některých lidí.

Závěrem ještě k semináři „Co s námi bude“, který proběhl 23.1. ve Žďáře nad Sázavou. Nebyl to seminář Agrární komory, ale významných firem služeb – TEKRO, CZ Delta a FARMTEC. Byl zde pan ministr Gandalovič, byla zde Agrární komora a její významné členské organizace, byla zde řada soukromně hospodařících rolníků, byl zde i Společnost mladých agrárníků, v sále bylo kolem 500 účastníků. Mottem celé akce byla debata jak zvládnout současné problémy ku prospěchu českého zemědělství. Pro normálního člověka je těžké najít na takovéto akci něco špatného.

Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR