Také zástupci plemenářských a inseminačních organizací podporují výzkumné záměry, které jsou relevantní pro běžnou zemědělskou praxi a týkají se rozmnožování. Již několik let stojí v centru zájmu vědců z oblasti chovu hospodářských zvířat analýza genomu. Konvenční, ne na molekulární genetiku orientovaný výzkum v oblasti šlechtění skotu naproti tomu stojí stranou zájmu.

V rámci sloučení biotechnologického výzkumu (FBF) v Německu došlo v roce 2004 k etablování oboru „Reproduktion Rind“, který bez prodlení vybídnul vysoké školy a instituce k předložení návrhů projektů. Ohlasy institucí a klinik byly velmi dobré a podaly důkaz o nutnosti přijmout podobná opatření.

Uzavřeny byly výzkumy ohledně metody detekce říje u skotu pomocí měření hladiny CO2 ve vzduchu, který dojnice vydechují. Protože v humánní medicíně již byla prokázána existence vzájemného vztahu mezi stavem pohlavního cyklu a množstvím CO2, měla by být také prověřena využitelnost této metody u skotu v podmínkách běžné praxe. Získané výsledky však byly velmi variabilní, což nesouviselo s aktivitou žlutého tělíska. Bylo tedy jasně prokázáno, že tato metoda není vhodná pro spolehlivou diagnostiku březosti u skotu.

Opožděná ovulace u skotu a možnost ovlivnění časového okamžiku ovulace díky dodatečnému přísunu energie ve formě infuzí glukózy počínaje 19. dnem cyklu, bylo předmětem dalšího projektu. Toto opatření se ukázalo jako úspěšné, došlo k významné redukci počtu tichých říjí. Proto bylo ve schváleném následujícím projektu zjišťováno, zda cílená dávka v praxi běžně používaného propylenglykolu může dosáhnout stejného účinku.

Přítomnost chlamydií ve spermatu býků byl tématem dalšího projektu. V celé řadě výzkumů bylo prokázáno, že chlamydie se mohou dále šířit a také být se spermatem vyloučeny z organismu. Infikované býky není možné sérologicky identifikovat. Zda je možný přenos infekce prostřednictvím spermatu, nebylo ještě dosud objasněno.

Výzkum býků z hlediska vhodnosti k inseminaci a plemenitbě byl dovršen metodou ultrazvukového vyšetření pohlavních orgánů a novou metodou analýzy semene. Z obou požadovaných projektů je možné očekávat první výsledky v roce 2007.

Vliv krmení na kvalitu spermatu u býků byl předmětem dalšího výzkumu. Cílem tohoto výzkumu bylo zodpovědět otázku, zda by se mohl pozitivní efekt tzv. omega-3-mastných kyselin, který byl již prokázán jak u kanců tak i u hřebců, vyskytovat také u býků.

Komplikované vztahy vzájemně se ovlivňujících spermatických buněk a dělohy jsou také předmětem výzkumných záměrů. Protože se imunitní buňky masivně vyskytují ve sliznici zvlášť v průběhu suklinického zánětu dělohy, bylo by třeba zodpovědět otázku jejich působení na spermatické buňky na jedné straně, ale také ozřejmit působení spermatických buněk a jiných součástí inseminační dávky na reaktivní sliznici na straně druhé.

Všechny představené projekty dávají naději, že dojde k dalšímu nahlédnutí do komplikovaných dějů souvisejících s rozmnožováním. Díky novým poznatkům by bylo možné přijmout taková opatření, která by mohla zlepšit neuspokojivou úroveň parametrů plodnost německých dojnic. Podpora výzkumu přímo zaměřeného na řešení konkrétních problémů běžné zemědělské praxe stojí teprve na začátku a měla by týkat především posílení nedostatečného finančního krytí těchto projektů.

Zdroj: ÚZPI