Je neuvěřitelnou ironií a výsměchem, že právě v těchto oblastech zamýšlí cukrovarnická společnost Eastern Sugar uzavřít svoje cukrovary a kvótu 102 473 tun vrátit za tučný peníz do Bruselu.

Tu kvótu, kterou dostala společnost zdarma od českého státu a za kterou se také odměnila. Její první odměnou je arbitráž s ČR, neboť prý dostala málo. Druhou odměnou je zahájení konzultací o takzvané restrukturalizaci se svými pěstiteli, přičemž pěstitelé byli uvědoměni jen několik hodin před jednáním kurýrem, aby se nemohli připravit.

Jaká to úroveň, jaké to způsoby nám předvádí kapitál EU! Stejně si tato společnost počíná v Maďarsku a na Slovensku. Chci veřejně prohlásit, že jsme svědky praktické odpovědi na otázku, na čí účet bude prováděna reforma Společné zemědělské politiky. Bude to na náš účet, na účet nových zemí.

Dnes jde o cukrovku, zítra to může být mléko, pozítří třeba bramborový škrob.
Cíl reformy cukerního pořádku EU je jasný – přestat s pěstováním cukrovky tam, kde pro ni nejsou podmínky. Jak jasné, jak logické. A skutečnost vidíte sami.

Obrátili jsme se proto na paní eurokomisařku Fischer – Boel s žádostí o pomoc při naplnění duchu reformy. Včera jsme se dočkali odpovědi. Paní komisařka nám píše, že bohužel nemůže zasahovat do rozhodnutí soukromé firmy. To jistě nemůže. Ale je třeba si uvědomit, že tato soukromá firma se rozhodla na základě podmínek, které instituce EU v čele s paní komisařkou vydaly. Na rovinu řečeno – na základě dokumentu, který pro nás má hodnotu pamfletu, neboť se zruší pěstování cukrovky v oblastech, kde se vloni dosáhl průměrný výnos téměř 70 t/ha a nejvyšší cukernatost v EU – 18%!

Dnes se tedy obracíme na velvyslance SRN a VB, v jejichž zemích mají sídla majoritní vlastníci společnosti ES, abychom jim sdělili, že tato společnost se nechová podle dobrých mravů, že ji čeští pěstitelé odsuzují a varují před jejími praktikami svoje kolegy z EU.

Obracíme se na vás, páni ambasadoři, abyste nám pomohli prosadit požadavek, aby kvóta cukru 102 473 tun přidělená bezplatně Českým státem zůstala nadále v České republice.
Ne zadarmo, jak ji dostal IS, ale za úplatu.

Připadá nám neuvěřitelné a neodpustitelné, aby ČR, dříve gigant a velký hráč na světových trzích s řepným cukrem, vývozce investičních cukrovarnických celků do celého světa, se stal dovozcem cukru. Pokud to docílíte, neděláte dobře, protože my to nikdy to nezapomeneme.

Dále se dnes obrátíme na nejvyšší ústavní činitele – předsedu vlády, Parlamentu a Senátu.

Závěrem mně vážení přátelé dovolte citovat předsedy Svazu pěstitelů ČR pana Joudala: „Dotčené pěstitelské oblasti , jejich trvalé  hodnoty – půdu, klima a hospodáře – pokládáme za národní bohatství , na které jsme a budeme hrdí , máme právo, ale zejména povinnost tyto hodnoty důsledně obhajovat.“

Já k tomu jenom dodám, že toto motto si AK ČR vezme za své a bude se podle něho chovat.