Představuje problém, který negativně ovlivňuje jak mléčnou užitkovost, tak také zdravotní stav. Příčinou tohoto rozšířeného onemocnění je téměř vždy negativní energetická bilance, která se dostavuje krátce před porodem nebo v průběhu prvních týdnů laktace následkem nedostatečného příjmu krmiva v tomto období.

Pro ranou diagnostiku ketózy v početním stavu dojnic je vhodnou metodou stanovení obsahu acetonu v mléce. Relativně jednoduše zjistitelná hodnota podává informace o obsahu ketonových tělísek, která vznikají rozkladem tuku za stavu ketózy v organismu a vylučují se do moči. Pomocí této metody je tedy možné v prvních týdnech laktace přesně odhadnout riziko vzniku ketózy. Čím vyšší je hladina acetonu, tím vyšší je deficit energie.

Možnou alternativou stanovení obsahu acetonu v mléce je také měření hladiny kyseliny betahydroxymáselné v krvi. Na principu měření ketonových tělísek v moči nebo v mléce pracují také známé testovací proužky na diagnostiku ketózy, které však neposkytují tak přesné výsledky jako laboratorní metody. 

Dva německé Zemské kontrolní svazy nabízejí měření obsahu acetonu jako doplňkový parametr pro kontrolní dozor nad metabolickou situací v početních stavech dojnic. Zatímco LKV v Durýnsku provádí tato měření již šestým rokem, LKV Porýní-Vestfálska začala provádět rutinní měření až v polovině letošního roku.

Průběh je následující:

Nejlepším okamžikem pro odběr vzorků je mezi 6. a 10. dnem po porodu. V tomto období mají naměřené hodnoty hladiny acetonu největší vypovídací schopnost.

Měření obsahu acetonu musí být prováděno na základě vzorků jednotlivých nádojů. Stanovení ve směsném mléku je irelevantní, protože zvířata se zvýšenou hladinou acetonu není možné detekovat díky efektu rozředění.

Vzorky mléka by se měly získávat během dojení, aby se minimalizovaly vynaložené náklady. Protože je aceton těkavá látka, je nutné lahvičky určené pro odběr vzorků bezprostředně po odběru vzorku mléka rychle uzavřít! Skladovat odebrané vzorky je bez problémů možné v ledničce až po dobu 6 dnů při teplotě 4 oC.

Výsledky jsou zasílány do zemědělských podniků ihned po jejich zjištění (za půl dne) prostřednictvím faxu nebo elektronickou poštou.

S každým výsledkem analýzy je zasíláno také hodnotící schéma (tab. 1). U vzorků mléka z první laktace platí: pokud je hladina acetonu v mléce nižší než 25 mmol/l, je kráva zdravá. U vzorků mléka ze druhé laktace může hladina acetonu dosáhnout maximálně 1,0 mmol/l. Pokud jsou tyto hraniční hodnoty překročeny, měla by být zvířata cíleně ošetřena proti ketóze i když ani v tomto případě nevykazují symptomy onemocnění Ve stádě dojnic se stabilním zdravotním stavem by mělo podle LKV v Durýnsku v průběhu prvních dvou měsících po otelení vykazovat minimálně 93 % zvířat normální hodnoty acetonu v mléce. Při interpretaci získaných výsledků je také třeba vzít v úvahu skutečnost, že hladina acetonu je ráno nižší než večer a v letních měsících a na podzim je vyšší než v zimě a na jaře.

 Tab. 1: Hodnocení obsahu acetonu v mléce

 *mmol x 58,08 = mg/l

Preventivním opatřením proti vzniku ketózy je podávání čerstvě oteleným dojnicím v průběhu prvních třech týdnech po porodu standardní denní dávku 200 až 250 ml propylenglykolu, ale i přes toto opatření je třeba hladinu acetonu v mléce sledovat, protože bez tohoto vyšetření není možné ve stádě diagnostikovat subklinickou formu tohoto onemocnění.

Zda se měření hladiny acetonu v mléce dojnic vyplatí, zkoumali odborníci z Výzkumného ústavu Hofgut se sídlem v Neumühle. Výzkum probíhal ve stádě 45 krav plemene německého holštýna. U 9 dojnic se vyskytovaly spolehlivé známky ketózy, musely se proto podrobit léčbě. Dvě dojnice onemocněly dislokací slezu. Zbývajících 34 krav nevykazovalo žádné symptomy ketózy.

Ze skupiny starších krav od třetí do šesté laktace musela být zaléčena každá druhá dojnice (53,3 %). Naproti tomu u dojnic na druhé laktaci onemocnělo ketózou pouhých 7,1 % a z prvotelek žádná.        

Tab.2: Denní produkce mléka a hladina acetonu po otelení*    

 * průměrná hodnota v jednotlivých týdnech laktace

Pomůckou k identifikaci ketózy bývá v běžné zemědělské praxi většinou tzv. kvocient tuku a bílkovin (FEQ) v mléce. Pokud hodnota kvocientu vystoupí přes 1,5 je to důkazem vzniku ketózy. Protože při kontrole mléčné užitkovosti je každý měsíc stanovováno procento tuku i bílkovin, je možné tento kvocient snadno a bez vynaložení dalších nákladů stanovit každý měsíc.

Po vypočtení FEQ pro zhodnocení zdravotního stavu stáda bylo ve sledovaném experimentu přibližně 50 % všech dosud označených krav bez příznaků onemocnění podezřelých z toho, že ketózou trpí. Tento kvocient je proto jako jediný parametr pro detekci výskytu ketózy méně vhodný.

V prvním týdnu laktace mléko 13 krav vykazovalo vyšší hladinu acetonu než 0,25 mmol/l. Z tohoto množství v pozdější době ketózou onemocnělo okolo 60 % jedinců a také bylo podrobeno terapii. V druhém laktačním týdnu hladina acetonu v mléce u 10 krav překročila hranici 1,0 mmol/l, z nichž 80 % zvířat ketózou onemocnělo a bylo léčeno. Dvě krávy musely být ošetřeny již na konci prvního týdne po porodu. Výsledy prokázaly, že stanovení množství acetonu v nadojeném mléce je mnohem přesnějším a spolehlivějším indikátorem stavu metabolismu u dojnic v porovnání s kvocientem tuku a bílkovin. 

Stanovení hladiny acetonu v mléce je vhodným ukazatelem časné ketózy u krav. V pozdějším období laktace je možné na základě tohoto ukazatele optimalizovat složení krmné dávky.