V zemědělství se jedná především o vedlejší produkci rostlinné výroby, exkrementy hospodářských zvířat a ostatní biologicky rozložitelné odpady. Lze je zpracovávat např. lisováním do briket.

Tato technologie využívá mechanických i chemických vlastností materiálu, které se použitím vysokotlakého lisování zhutňují do kompaktních tvarů bez přídavku pojiva. Omezujícím faktorem je vlhkost materiálu, která nemá přesáhnout 15 % a zrnitost, která nesmí přesáhnout rozměr 15 mm v jednom směru. Vhodnými materiály jsou piliny, sláma, odpady z kukuřice, lnu, bavlny atd. Tyto brikety se vyrovnají svou energetickou hodnotou hnědému uhlí, ale jsou výhodnější z ekologického hlediska. Výhřevnost dřevěných briket je 17 až 18 MJ/kg, slámových 16 MJ/kg. Briketování významně umožnilo manipulaci s odpadem před jeho transportem. Proti spalování uhlí brikety ponechávají jen velmi málo popela, který se dá dokonce využít i jako hnojivo. Další výhodou briket je jejich čistá manipulace při jejich skladování i spalování.

Briketovací lisy se používají také ke zmenšování objemu odpadu nebo pro jeho snadnější manipulaci a dopravu. Šetří se náklady na balení odpadu, pracovní síly a na skládkování. Lisovací tlaky se volí podle druhu zpracovávaného materiálu a podle jeho vlhkosti. Spalovací zařízení na biomasu pro vytápění domů reprezentují malá topeniště s tepelným výkonem od pěti do několika set kW. Dřevní štěpka nebo pelety jsou spalovány v dřevo zplyňujících kotlích. Rozšiřuje se počet moderních tepelných zařízení na biomasu. Tato skutečnost nahrává zemědělským podnikům. Výroba briket ze zemědělského odpadu vznikajícího jako vedlejší produkt rostlinné výroby se řadí do obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: ÚZPI