Ječmene je skutečně méně, než se na jaře předpokládalo. „Ječmen masivně dovážíme,“ uvedl Falge. „Otázka dovozů je velmi složitá,“ dodal. Situace ve sklizni byla stejná i v sousedních státech, Polsko je na tom s ječmenem dokonce hůř než Česká republika a dobře nedopadli ani němečtí farmáři. „Velký vývozce Dánsko standardně vyváží až milion tun, pokryje tuzemskou potřebu a na vývoz bude letos nabízet minimální množství. Problémy s pokrytím vlastní spotřeby má i Švédsko a Finsko.

Výsledkem je růst cen ječmene. Dá se říci, že nedostatek této obilniny postihl celou Evropu. Proto cena 3200 korun za tunu, kterou jsme předpokládali a kontrahovali před sklizní, je dávnou minulostí a u volného, neprodaného ječmene se vyšplhala na 4000 korun,“ uvedl Falge.

Současná výměra stačí
Sladovny Soufflet pro svou potřebu v ČR potřebují kolem 400 tisíc tun ječmene a nákup v ČR lehce převýší 200 tisíc tun. Pokud budeme ale brát celkovou potřebu sladoven České republiky, vyšplhá se toto číslo na 620 až 650 tisíc tun. Společnost Soufflet v České republice spotřebuje dvě třetiny sladovnických ječmenů a o zbytek se dělí sladovny SAB/Miller a několik menších sladoven. „Naše výrobní kapacita sladu je 315 tisíc tun. Máme malou sladovnu v Litovli na speciální slady a čtyři velké –v Nymburku, Prostějově, Kroměříži a v Hodonicích na jižní Moravě. Letos nakoupíme na trhu České republiky asi 50 procent naší potřeby s tím, že jsme byli nuceni z některých požadavků ustoupit. Zrušili jsme především srážkový systém a rozvolnili kvalitativní specifikaci na maximální únosnou míru,“ prohlásil Falge.

I přes nedostatek sladovnického ječmene se ředitel sladoven nedomnívá, že by se plochy této komodity mohly v ČR zvyšovat. „Letos je v tomto ohledu dost výjimečný rok, za běžných okolností jsou plochy pro ječmeny dostačující. My bychom zvýšení ploch sladovnického ječmene jistě uvítali, ale jsou tu další faktory. Využití orné půdy musíme brát v celkovém kontextu a její rozdělení z hlediska agrotechniky a potřeby ostatních plodin je také velmi důležité. Těžko můžeme očekávat nějaké výraznější pohyby v tomto směru,“ dodal Falge.

Výroba sladu a jeho vývoz
Sladovny Soufflet v ČR ročně vyprodukují zhruba 315 tisíc tun sladu. Jedna třetina slouží domácí potřebě a dvě třetiny se vyvezou. Export představuje 215 až 220 tisíc tun. Velkým odběratelem sladu je především Polsko, kam se vyváží 100 tisíc tun.

V Polsku se stabilizovala a koncentrovala výroba piva firmy Heinecken, SAB/Miller a Carlsberg a skupina Soufflet je jejich největším dodavatelem. „Z hlediska firmy je tomu tak na celém světě. Kde tyto pivovarské společnosti působí, tam je sladem zásobuje Soufflet. Proto také došlo k našemu výraznému upevnění pozic v Polsku. Dalšími velkými trhy pro nás jsou Německo, Rakousko, Slovinsko, ze zámoří je to především Kuba, kam jsme se dostali opět po desetileté pauze. Za bývalého režimu se tam vyváželo až 30 tisíc tun českého sladu, teď je to méně. Z Japonska jsme naopak kvůli kvalitativním problémům museli v devadesátých letech odejít a dosud se nám nepodařilo na tento trh vrátit. Nyní tam dodáváme pouze speciální slady. Dodávky plzeňského sladu nás však stále lákají, a proto přemýšlíme o nových projektech. Dobré obchodní vztahy jsme mívali i s Thajskem, Malajsií, Filipínami a se Singapurem. Dnes tam dodávají z logistických důvodů naši kolegové z Francie,“ vyložil obchodní ředitel Sladoven Soufflet ČR.

Odbytová družstva výhodou
Pokud jde o spolupráci se zemědělci, Falge se domnívá, že by čeští zemědělci měli využívat výhod odbytových družstev (zvláště pokud tato odbytová družstva nabídnou lepší skladové podmínky). Prodej ječmene jejich prostřednictvím je podle něj ve světě efektivnější. „Všem nám jde o výsledný efekt, tady možnosti jeho zlepšení určitě vidím,“ uvedl Falge.

Jako pracovník francouzské společnosti má možnost srovnávat. Podle něj je francouzský farmář vybaven velmi dobrou technikou, ale český už většinou také.Ve Francii je ale lepší organizace práce a tím dokonaleji využita pracovní síla. „Ještě stále se u nás někdy dost výrazně plýtvá náklady. Naše zemědělství ještě dost razantně neprošlo očistným procesem, aby zůstali jen ti, co umí a mají o svou produkci skutečný zájem,“ míní Falge.

Dobrý sklad udrží kvalitu
Falge uvažoval i o způsobu uskladnění obilovin. Soufflet má v Česku skladové kapacity, které kryjí potřebu zhruba z 20 až 30 procent. O zbytek se dělí hlavně ZZN a někteří větší samotní zemědělci, kteří již do moderních skladů investovali. Pro zemědělce s nevyhovujícími sklady je lépe, když prodají sladovnický ječmen zanedlouho po sklizni. Jinak se nedokonalé skladové kapacity podepíší na kvalitě, a to je v případě sladovnického ječmene špatné.

Ječmen má budoucnost
A jak vidí člověk z oboru sladovnictví budoucnost českého sladovnického ječmene? Určitě se nikdo nemusí bát toho, co se chystá s výrobou cukru a zamýšleným zavřením tří cukrovarů. To je zcela jiný případ daný kvótovým systémem, který se týká jediné rostlinné komodity – cukrové řepy.

Navíc silné české pivovarnictví je zárukou stále velkého zájmu o sladovnický ječmen. A vývoz? Ten je umocněn „nenasytností“ polských a německých pivovarníků, kteří ročně spořádají obrovskou porci sladu. Přes upevněný vývoz sladu se zároveň podporuje i pověst českého sladovnického ječmene a tím se zvyšuje jeho vývozní potenciál. Kdo tedy vsadil na sladovnický ječmen, určitě neprohloupí.