Pěstování energetických plodin, zatravňování polí jako prevence katastrofálních záplav, i založení malé pekárny – to vše bude od příštího roku dotovat nový Program rozvoje venkova.
Každoročně z něj podnikatelé získají přes 13 miliard korun. Minulý týden program schválila vláda s platností na léta 2007 až 2013, celkem tak venkov dostane téměř 93 miliard. Pětina ze státní pokladny, většina peněz, půjde z Evropské unie, která program zavádí.
Brusel ale ještě musí programy ze všech zemí pětadvacítky schválit. Má na to půl roku.
"Náš návrh odešleme do konce srpna. Příští rok na jaře program spustíme. První dotace tak podnikatelé dostanou na podzim," předpokládá státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman.
O to, co a jak z programu podporovat, svedli bitvu ekologicky zaměření podnikatelé proti "ryzím zemědělcům". Ti první tvrdí, že vláda na životní prostředí zatím nedbá – a v programu vidí aspoň nějakou šanci na zlepšení.

Produkce proti ekologii

"Už dva roky se chystám vysazovat remízky proti erozi a odbahnit rybníky. Chci rozšířit také pěstování šťovíku pro spalování v elektrárně – ale peníze pořád nejsou. Teď doufám, že se to změní," říká například Jan Votava, sedlák z Rozsochatce na Havlíčkobrodsku.
Agrární dotace podle něj tak konečně půjdou správným směrem. "Nepotřebujeme už dotovat nadprodukci, ale péči o krajinu. Snad se to nezadrhne u úředníků, anebo program ještě nezničí produkční agrární lobby," dodává.
Zhruba polovina venkovských podpor má jít na zatravňování polí. Necelá pětina poslouží podpoře nezemědělského podnikání. A 22 procent je určeno na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců.
Právě tento poslední typ dotací ještě chtějí rozšířit rolníci zaměření na produkci. Umožní jim totiž nákup nových technologií, modernizaci stájí.
"Nejsme proti podpoře venkova Ale modernizace podniků je dotována zcela nedostatečně. Pokud chceme udržet naši produkci, musí dostat podniky víc peněz," tvrdí stále Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Ten hájí především zájmy firem vzniklých z bývalých JZD.

Přelom, nebo "přemalba"?

"Je to kompromis mezi zájmy ekologickými a podnikatelskými," hodnotí program Toman. Stejná slova volí i náměstek ministra životního prostředí František Pojer, jehož úřad na přípravě programu spolupracoval.
Část ekologů přitom nový systém kritizuje. Jde podle nich o stále stejné agrární dotace, které využijí především zemědělští producenti. Jsou jen "přemalované na zeleno", aby vyhlížely ekologicky.
"Rozhodující bude, jak se dotace konkrétně využijí. V rámci celého programu je několik desítek druhů podpor. Pravda je, že zemědělci na tento typ dotací nejsou tolik zvyklí. Vidí za tím hlavně svoji výrobu masa, mléka, obilí. Ale třeba zatravňování je nesporně krok správným směrem, krajině pomůže," vysvětluje Pojer.
Program podpory venkova zavádí Evropská unie ve všech zemích, je to pilíř její agrární reformy. Přemrštěné agrární dotace – ročně to je kolem padesáti miliard eur – jí totiž ostře vytýká Světová obchodní organizace WTO.
Brusel proto v produkčních dotacích ponechá jen část podpor – takzvané přímé platby. Zbytek převádí právě do podpory venkova. Ale i světoví obchodní diplomaté diskutují o tom, zda je to opravdu o ústup od dotací, nebo jen jejich "přemalba".