Prezidenta Agrární komory Jan Veleba by naopak uvítal rozhodnutí o biopalivech bylo co nejdříve, protože odklady celý program ohrožují.

Ministr zemědělství Jan Mládek navrhne ve středu vládě, aby o způsobu širšího zavedení biopaliv na českém trhu pohonných hmot rozhodoval až nový kabinet. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot. Vláda se má ve středu zabývat materiálem obsahujícím hodnocením tří možností, jak biopaliva v tuzemsku zavést.

Biosložka se má plošně přidávat do benzinů od roku 2007 a ve hře jsou přímé dotace výrobcům, plošné přimíchávání bez podpor nebo podpora vrácením spotřební daně. Jednoznačné doporučení jedné z variant v závěrech materiálu pro jednání vlády není.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by ale bylo třeba o biopalivech rozhodnout co nejdříve, protože odklady celý program ohrožují. "Jsme tím krajně znepokojeni. Ty odklady trvají dva roky a už nás to nebaví," uvedl.

Z materiálu MZe plyne, že vratka spotřební daně by stát vyšla v příštím roce asi na 1,2 až 2,3 miliardy korun. Tyto peníze by měly zajistit, že přimíchávání biopaliv, která jsou dražší, nezvedne ceny pohonných hmot. Vratka podle materiálu funguje v řadě zemí EU. Vyžadovala by však souhlas Evropské komise, která se již při dřívějších konzultacích k navrženému systému daňové úlevy v ČR postavila záporně.

Přímá podpora výrobcům biopaliv by v příštím roce podle kalkulací stála státní rozpočet asi 1,06 až 2,03 miliardy korun. Díky tomu by biosložka neměla zvednout ceny pohonných hmot. EK tuto možnost hodnotila jako druhou nejpřijatelnější, systém dotací by ale musela schválit.

Povinné přimíchávání biopaliv bez podpor by nezatížilo státní rozpočet, který by si naopak polepšil asi o půl až tři čtvrtě miliardy ročně na vyšším výběru DPH. Variantu preferovala EK i analytici, které ČTK oslovila. Podle odhadů by ale bez dotace zdražil benzin s biolihem o 20 až 40 haléřů na litr a nafta s příměsí metylesteru řepkového oleje zhruba o 50 až 60 haléřů na litr. Výrobci pohonných hmot navíc takové povinné přimíchávání označují za diskriminační, protože například Německo či Rakousko biopaliva podporují.

Rozšiřování biopaliv na trhu pohonných hmot vyžaduje Evropská unie. V roce 2010 by měla mít paliva z obnovitelných zdrojů téměř šestiprocentní podíl na celkové spotřebě benzinů v unii. Mimo jiné se tak má snížit závislost na ropě a zajistit odbyt části zemědělské produkce.

"Plošné přimíchávání od roku 2007 je možné, ale s ohledem na nejasnosti v legislativě a některé technické otázky zpočátku v omezené míře," soudí Petr Jevič ze Sdružení pro výrobu bionafty. Podle jeho názoru by se podíl biopaliv na celkovém prodeji pohonných hmot mohl v první půli příštího roku pohybovat nejvýše kolem dvou procent.

O zavedení biolihu v ČR se mluví již deset let, zatím na trhu stále není. Bionafta, jako směs motorové nafty a MEŘO, byla na trhu v roce 1992. V letech 2000 až 2001 měla dokonce desetiprocentní podíl na prodeji motorové nafty. Roční přerušení státní podpory po vstupu do EU ale vedlo k tomu, že bionafta z pump v Česku většinou zmizela a většina metylesteru jde na vývoz.