KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Jak je to s motorovými biopalivy

16/08/06

Zdroj: KIS Vysočina – Ing. Jaromír Strašil (ÚZPI Praha)

I když jde skutečně o ušlechtilý produkt – pohonnou látku“krmivo“ motorů, zdá se, že je to takové nechtěné dítě. V České republice se s průmyslovou výrobou metylesteru řepkového oleje začalo ve větším zhruba od roku 1994. Uběhlo již 12 let a uplatnění na domácím trhu je dosud jako na houpačce. Výroba rok od roku rostla, v roce 1999 se uplatnilo z domácí produkce 30 057 tun a vrcholu bylo dosaženo 2003 se 70 000 tunami. Rozjezd byl podpořen pěstiteli minimální výkupní cenou, která byla většinou nastavena výše než běžná nákupní v době před sklizní.
       Za další do 31.12.2003 nebyla započtena spotřební daň za podíl MĚŘO, tj. 31% v/v ve směsném palivu s naftou a daň činila 5 624 Kč za 10 hl, u nafty 8 150 Kč(tento princip platí dodnes).
      Od 1.1.2004 to bylo již 6 866 Kč a u nafty 9 950 Kč – platné dodnes . Pro zemědělské a lesnické výrobce platí dodnes vratka spotřební daně v limitovaném množství u nafty 60%, tj. 5970 Kč za 10 hl, u bionafty(směs MĚŘO + nafta) 80% tj.4 692 Kč.   
     Vstupem do unie nastal v ČR nepochopitelný útlum, kdy rozhodující pěstitelé Německo a Francie právě startovaly do zcela jiných hodnot. Z německé produkce se dostalo na jejich trh v roce 2005 řádově 1,5 mil t bionafty-biodiesel( u nich čistý metylester bez nafty). V letošním roce jsou další kapacity ve výstavbě na 500 tis. t MĚŘO. Mimo toho se již solidně v některých zemědělských provozech uplatňuje nativní řepkový olej.  
    Pravděpodobně nejlépe k podpoře motorových biopaliv se postavilo Německo, které využívá možnosti direktivy 30/2003 ES Rady a Parlamentu. Nemají žádnou spotřební daň a navíc jsou motorová biopaliva dosud ve sníženém DPH 7%, i když hrozí vyšší sazba 19%, která byla nedávno zavedena. Do konce roku 2007 mají Němci absenci spotřební daně již pouze na nativní řepkový olej( u nás vždy vyšší sazba, nyní 19%).
     Mezitím 30. června 2006 Spolkový sněm rozhodl, že čistý metylester užívaný jako PHM se daní od 1.8. 2006 9 centy, každoročně se navyšuje nejméně o 6 centů, když v roce 2012 má dosáhnout zdanění 45 centů, v přepočtu asi 12,80 Kč na litr.
     Bohužel, zdanění se nevyhne ani čistý řepkový olej používaný jako palivo. Se zdaněním se začne od roku 2008 s 10 centy se shodným ročním navýšením nejméně 6 centů, což by dělalo v roce 2012 34 centů za litr(9,70 Kč – v podstatě shodné s naší  dnešní spotř. daní za naftu).
     Tato daň se neuplatní u obou paliv v zemědělství, což je velmi příznivá zpráva a mohla by být inspirací pro naše ministerstvo financí. 
     
Situace se vstupem do unie
       V roce 2004 nebyla prakticky určená přímá podpora pro zemědělce i zpracovatele. Žádosti o poskytnutí dotace na MEŘO pro 2005 se přijímaly jen pro zpracovatele do 1. června 2005. Výkupce není vázán minimální výkupní cenou suroviny!
K výsledkům hospodaření zpracovatelů za období od 1. července do 31. prosince 2005:
   Bylo přijato 14 žádostí na 50 000 tun. Dotace činí 7 000 Kč na tunu methylesteru řepkového oleje, tedy celkový objem je přibližně na 350 mil Kč.
Výsledek?
Bylo vyplaceno pouze 20,090 mil. Kč na 3 169 t MĚŘO, což odpovídá do puntíku tabulce Ing. Jeviče (VÚZT Praha)o domácí spotřebě MĚŘO.
 
Rok
1988
1992
1996
2000
2004
2007 – 2008
Produkční
kapacity (t)
ukončení základního výzkumu a zahájení v/v prací
300
62 500
156 500
190 000
320 000 (?)
 
Přehled výroby, vývozu, dovozu a spotřeby methylesterů řepkového oleje v České republice v letech 1996 – 2005
Ukazatel
Jednotka
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Produkce
tis. tun
19,3
27,6
15,7
30,63
67,2
71,1
104,4
113,5
77,13
118,67
Vývoz
z ČR
tis. tun
3,2
1,5
0,08
0,03
0,072
22,4
31,3
43,5
30,5
115,51)
Dovoz
do ČR
tis. tun
8,7
11,4
25,8
20,2
3,2
2,9
0,04
0,06
Celková
spotřeba
v ČR
tis. tun
24,8
37,5
41,4
50,77
70,4
51,6
73,06
70,06
46,63
3,172)
1) Odhad SVB Praha
2) Zdroj: SZIF Praha – VII., VIII., IX., X., XI., XII. 2005
Ó VÚZT – SVB Praha 2005
 
 
    Co vedlo zpracovatele k mizernému čerpání dotací a k nepodpoře trhu biopaliv na českém území?
      I 50 000 tun MĚŘO k možným zpracovatelským kapacitám v té době zhruba 250 000 t je jen zlomkem. Zhruba 115 000 t se vyvezlo. Jako hlavní důvod lze spatřovat do samotné nízké výroby fakt, že zpracovatelé nezaručovaly minimální nákupní cenu řepky, jelikož to SZIF neurčoval. Dnes těžko posuzovat, ale pokud při možném vyjednávání od dubna 2005, kdy vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 148, nezaručí nákupce zemědělci řádnou předikovanou cenu, nedivme se….
    Pak přišla jiná rána a to na samotné lisovny a zpracovatele MĚŘO. S platností od listopadu do konce 2005 bude dotace místo 7 000 jen 3 680 Kč.
   Tomu se dá těžko porozumět, poněvadž na habaděj peněz dávno určených ve škatulce Mze zpracovatel i na podané žádosti již nereflektuje. Tato věc se vysvětlí jen běžnými kupeckými počty- prostě německý či jiný subjekt se „špritem“ platí lépe než za humny . Dopravci-řidiči jsou ochotni platit jen určitou cenu za „bionaftu“! Pakliže se už přiblížila naftě, je amen. Toto jsou ovšem signály pro daňaře, takže jim tu práci nechme!
     Cena ropy vzlétá od 30 dolarů k 75 za barel…..
 
     Jaká je reakce české vlády na rok 2006?
 
        Dotace se poskytne do 125 000 tun MĚŘO s 6 570 Kč na tunu. Sklapnuty byly požadavky na 107 tis. tun(viz příloha). Věřme, že poučení zpracovatelé nabídli i solidní cenu zemědělci, když si ho uvazovali již v jarním období a řepka se vykupovala v českých poměrech v té době dosti pod
6 000 Kč za tunu. Surovina se vyhoupla na jiné poměry a lisovny v Německu jsou nyní na počátku srpna přes 25 Euro, což dělá zhruba 720 Kč /q. 
 
Vnitrostátní orientační cíle[i][i] výroby a uplatnění paliv na trhu ČR nahlášené na jaře 2006 Evropské Komisi  
 
Palivo
Měrná jednotka
Rok (předpoklad)
 
2006
2007
2008
2009
2010
 
Hrubá spotřeba mot. benzinu
tis. t
2294
2361
2428
2476
2514
 
Hrubá spotřeba mot. nafty
tis. t
3704
3856
3968
4045
4108
 
Hrubá spotřeba mot. benzinu
hl
30688963
31585284
32481605
33123746
33632107
 
Hrubá spotřeba mot. nafty
hl
44200477
46014320
47350835
48269690
49021480
 
MEŘO
tis.t
65
81
125
127
173
 
MEŘO
hl
738636
920455
1420455
1443182
1965909
 
Ethylalkohol
tis.t
0
51,4
79,3
107,8
109,5
 
Ethylalkohol
hl
0
631217
973843
1323836
1344713
 
Pěstování obilovin v České republice bylo a do budoucna zůstane rozhodujícím článkem rostlinné výroby a to i přes změny, které se uskutečňují v rámci Společné zemědělské politiky členských států EU. Některé z těchto změn (např. reforma cukerného pořádku) mohou mít za následek navyšování osevních ploch obilovin a s tím spojené navýšení celkové produkce obilovin. Pro sektor zemědělství má nepotravinářské využití zemědělských produktů značný význam. Zavedení výroby biopaliv by pro zemědělské podniky znamenalo stabilní odbyt produkce, stabilizoval by se celý trh a zmírnily by se cenové výkyvy na trhu zemědělských komodit. V letech 2007 – 2010 se předpokládá spotřeba 631 – 1 345 tis. hl bietanolu resp. 920 – 1 966 tis. hl MEŘO, což představuje produkci pšenice z plochy cca z  36 – 78 tis. ha a produkci řepky olejné z plochy cca 88 –189 tis. ha. Výroba biotanolu z cukrové řepy je připravována zatím v objemu 200 – 1000 tis. hl s postupným náběhem, což představuje potřebu produkce cukrové řepy z plochy až 15 tis. ha. Potřeba pěstitelských ploch vychází z potřeby produkce biopaliv dle výše uvedené tabulky.
V důsledku reformy organizace trhů v odvětví cukru, která bude zahájena 1. července 2006, dojde ke snížení výroby cukru a také k uvolnění zpracovatelských kapacit cukrovky některých cukrovarů. Nové reformní předpisy (nařízení Rady č. 318 až 320) umožňují využití uvolněných ploch cukrovky k jiným než potravinářským účelům. Za takové využití se přímo považuje prostor pro uplatnění cukrové řepy při výrobě bioethanolu.
Podpůrná opatření výroby bioethanolu z cukrové řepy lze nalézt v rámci restrukturalizačních opatření v cukrovarnickém průmyslu, která budou prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 o dočasném režimu restrukturalizace cukrovarnického průmyslu v Evropském společenství. Podle něj podnik vyrábějící cukr, jemuž byla přidělena kvóta k 1. červenci 2006, má nárok na restrukturalizační podporu, pokud se v letech 2006 až 2010 vzdá kvóty, kterou přidělil svým závodům, částečně demontuje dotyčná výrobní zařízení a nevyužije zbývající zařízení k výrobě výrobků, na které se vztahuje společná organizace trhů v odvětví cukru. Za výrobu s takovou podporou se považuje i výroba bioethanolu. Restrukturalizační pomoc se bude čerpat z restrukturalizačního fondu vytvořeného z finančních prostředků v rámci stanovených pravidel EK


[ii][i] Tyto cíle budou přizpůsobeny aktuálnímu vývoji problematiky biopaliv v ČR a budou nahlášeny Evropské Komisi ve zprávě za rok 2006 (v červnu 2007)-zdroj: www.mze.cz.
 
        Z předložených cílů české vlády je patrná určitá skromnost k uplatnění MĚŘO k možnému přimíchávání do nafty. Z výše uvedených tun lze jednoduše vypočíst podíl MĚŘO k součtu MĚŘO + nafta i v nejzažším termínu 2010 pouze 3,04 %.
          Z tisku a firemních predikcí můžete pozorovat, že nyní plánované kapacity Agrofertu i Setuzy by se měly rozběhnout již 2008 a tak součtem stávajících kapacit a obou jmenovaných firem by se mohla zpracovatelká kapacita vyhoupnout až na 380 tis. tun MĚŘO( dle Jeviče 320 tis. t). Toto množství představuje ovšem celou sklizeň ČR rekordního roku 2004 a nelze s ní ani do budoucna v tomto rozsahu počítat z domácí suroviny.                    
         Navíc do určité konkurence využití řepkového semene vstupuje i u nás využití nativního řepkového oleje k přímému spalování v dieselových motorech jak stabilních, tak postupně odzkušovaných soudobých mobilních prostředků používaných v zemědělství.
    Pakliže se vyřeší vyšší spolehlivost k nepoškození motorů a opět daňové kalkulace, pak tento obor pravděpodobně nenalezne hodně dlouho konkurenci!  
  
        Nalezne i u nás rychle biolíh uplatnění v benzínu ?
 
           Není cílem rozebírat pro a proti hlavně v cenových kalkulacích, když se jedná o kardinální světovou problematiku. Jen stručně řečeno, výroba z evropských(EU) surovin je citelně dražší než například ze severoamerické kukuřice, či brazilské třtiny. Tuto strategii mají silné země EU rozehranou nejen doma, ale již realizují směrem na východ.
          Bohužel lihobenzinový program se omílá u nás už nejméně 5-7 let a prakticky dosud se nenalezla cesta, jak na vládní úrovni zajistit kontinuitu, tj. především ekonomickou prosperitu zpracovatelů a potažmo prosperitu zemědělců. V tomto roce se mimo nějakých zkoušek nepočítá s průmyslovým využitím do benzínu.
           Zlom by měl nastat až příští rok, kdy slibuje Průmyslový lihovar Přestanov u Ústí nad Labem v srpnu zahájení výroby. Dle zpráv má zpracovávat až 260 tis. t obilí(hlavně pšenice). Do této hry má vstoupit i Setuza asi v roce 2008 s 250 tis. t obilí a hlásí se k programu i cukrovar Dobrovice – TTD též od 2008. Jen tyto 3 silné komplexy by měly vyrobit ročně
   2,55 mil. hl biolihu. To je 2 násobek toho, s čím počítá současný vládní program. Ve hře je ještě několik subjektů, kteří již v tomto ohledu vynaložili milionové úsilí.
        Rýsuje se pro české zemědělství výrobní potenciál s existenční cenou produkce, či to jsou“nafouklé sny a sci-fi světového měřítka“?
         
Pohled národohospodáře musí být prozíravý a zároveň uvážlivý. Sladit tato protichůdná stanoviska bude pro vlády k zachování kontinuity oříškem. Jde o jednu rozhodující energii, která se dočerpává a navíc jsme na ni výsostně závislí. Nesmíme si dovolit zaostat za světovým i západoevropským rozvojem také v tomto programu!   
         Zavčas rozhodnout a podnítit věrohodné subjekty k realizaci výstaveb na zelené louce se musí stát prioritou. K tomu všemu nasměrovat legislativní a daňový základ, který nebude jen třešničkou pro vyvolené, ale zajistí setrvání zemědělské produkci a skutečné trvalé podnikatelské aktivity na venkově. 
 
    Ing. Jaromír Strašil
    metodik ÚZPI Praha – pracoviště Jihlava
 

Zařazeno v Informace OD Bioetanol